V 90 procentech případů zkracuje covid-19 život, varuje Konvalinka a vyzývá k Vánocům jen v úzkém rodinném kruhu

26. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jan Konvalinka.

Od pondělí se mají otevřít obchody a restaurace a včera se otevřely školy pro další studenty. Rizikové skóre ale klesá jen pomalu. „Myslím si, že stále je potřebné omezovat kontakty a mobilitu lidí. Ta sice klesla, ale ne tak, jak by měla,“ míní biochemik Jan Konvalinka, host Barbory Tachecí.

„Rozumím tomu, že lidé jsou unavení a chtějí se scházet s přáteli a s rodinami, ale ještě počkejme. Ještě stále je viru v populaci příliš mnoho,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Konvalinka upozorňuje, že v Česku chybí věrohodné informace o počtu nakažených, protože je příliš velké procento pozitivních. „Testy nedávají dobrou informaci o tom, kolik nakažených opravdu je. Já si myslím, že pokles je značný, ale mohu to jen vyciťovat na hospitalizacích a úmrtích. Ale i tam je pokles velmi pozvolný. Je to vidět i na tom, že stále umírá přes sto lidí denně. Což je strašně moc,“ konstatuje.

V této souvislosti upozorňuje na nedávné výsledky statistického úřadu, z nichž podle něj velmi jasně vyplývá, že denně umírá ještě více lidí, než by to odpovídalo součtu covid pozitivních a běžných úmrtí.

„Máme 600 nebo více úmrtí denně v říjnu. Obávám se, že až se objeví čísla za konec října a začátek listopadu, bude to ještě mnohem více. Máme největší umírání v této zemi za posledních deset let v říjnu a listopadu. Ta čísla jsou naprosto jasná, ti lidé neumírají na to, že uklouzli na slupce od banánu, umírají v souvislosti s covidem. Covid v 90 procentech případů zkracuje život,“ konstatuje.

Vánoce v nejužším rodinném kruhu

K exponenciálnímu poklesu počtu nakažených podle něj může dojít, až lidé budou brát opatření opravdu vážně a omezí kontakty.

Čtěte také

„Pevně doufám, že po nějakém masovém testování, kdy si lidé zjistí, jestli jsou, nebo nejsou pozitivní a budou si moci dovolit navštívit své rodiny na Vánoce, kdy na 10 či 15 dní ekonomická aktivita v této zemi poklesne, tak to by mohl být předěl, kdy se to dramaticky zhorší, anebo naopak dramaticky zlepší,“ míní a opakuje, že dál volá po osobním lockdownu.

„Moje rodina to tak hodlá udělat. Strávíme Vánoce v nejužším rodinném kruhu. Bez cestování, bez vánočních večírků a bez velkého navštěvování příliš mnoha lidí.“

Antigenní testy každých pět dní

Hlavní superpřenašeče koronaviru by podle biochemika mohly odhalit antigenní testy, které se od PCR testů liší tím, že přímo detekují virus jako takový.

Čtěte také

„Pozitivní test ukazuje, že v sobě máte virový protein. Bohužel jsou méně citlivé, ale to by právě u identifikace superpřenašečů nemělo vadit. Protože podle toho, co zatím víme, ti lidé toho viru mají v sobě nejvíc. Přijdeme sice o některé nakažené, které mají viru málo, ti ale ve většině případů nejsou nakažliví, nebo jen velmi málo,“ vysvětluje.

Důležitá je podle něj také častá aplikace antigenních testů. „Někdo se může nakazit ráno, odpoledne jít na test, bude mít velmi málo virů nebo vyjde jako negativní, ale do druhého se infekce u něj rozjede a stane se z něho přenašeč. Tomu se dá zabránit tím, že budeme antigenní testy aplikovat často. Každých pět dní na nějaké rizikové skupině. A potom poznáme dynamiku růstu,“ naznačuje.

Dobrovolné velkoplošné testování populace by mohl být jednorázový screening. Zase bychom viděli, jak na tom jsme.
Jan Konvalinka

Antigenní testy se podle Konvalinky už do Česka dovážejí a laboratorní skupina při ministerstvu zdravotnictví vypracovala strategii pravidelného použití v domovech důchodců a mezi učiteli. „Vláda vyjádřila odhodlání to financovat, takže by to mělo být zadarmo a mělo by to být co nejčastější,“ popisuje.

Identifikaci infekčních lidí by podle něj mělo umožnit i dobrovolné velkoplošné testování celé populace, o kterém před několika dny mluvil premiér Andrej Babiš (ANO). „Mělo by být k dispozici někdy před Vánoci a opět by to mělo být zadarmo. Byl by to i takový jednorázový screening, kdy bychom zase viděli, jak na tom jsme.“

Jen tři možnosti

Úplné zastavení epidemie by podle Konvalinky umožnila účast na očkování více než poloviny populace. „Teď se o tom u nás začíná diskutovat a myslím, že trochu pozdě. V Německu ta diskuze už skončila a s vakcinováním se tam počítá už v prosinci velmi natvrdo,“ upozorňuje.

Čtěte také

Němci jsou podle Konvalinky v této záležitosti napřed z řady důvodů. Jedním z nich je, že očkování je v Německu mnohem rozšířenější než u nás. „U nás je překvapivě i mezi lékaři a mezi velmi vzdělanými odborníky k očkování předem a priori nedůvěra. Slyšíte od mnoha lékařů, že by se očkovat nenechali,“ upozorňuje.

Opatrnost je podle něj namístě, protože ještě nejsou známy výsledky testů a vakcíny ještě nebyly schváleny. V okamžiku, kdy budou schváleny, má Česko podle Konvalinky dlouhodobě s koronavirem tři možnosti.

„Nechat virus projít populací bez nějakých regulací, což by znamenalo – a teď jsme si to experimentálně vyzkoušeli – desítky tisíc obětí. Nebo za druhé žít tak, jak žijeme teď, což jednou za tři měsíce lockdown a zbytek doby roušky na pusách, omezené otevírací doby obchodů a zavřené hospody. Anebo za třetí vakcinace velké části populace. Čtvrtou cestu nevidím,“ konstatuje Jan Konvalinka.

Podle čeho by se lidé měli rozhodovat, jakou z vakcín se nechají očkovat proti covid-19? Co si myslí o hoaxu, který tvrdí, že balení vakcíny na covid-19 od jedné firmy obsahuje plicní tkáň čtrnáctitýdenního potraceného mužského plodu? Nejen na tyto otázky odpověděl Barboře Tachecí v Osobnosti Plus. 

Spustit audio

Související