Už nám dochází i improvizovaná lůžka, za bodem zlomu jsme docela dlouho, tvrdí biochemik Konvalinka

Velkou chybou je podle něj dění za posledních čtrnáct dnů. Připomíná, že před dvěma týdny se vážně uvažovalo o otevření obchodů a největší starostí některých ministrů bylo, jestli se otevřou skiareály.

Čtěte také

Imunolog Hořejší: Připadám si jako v blázinci. Jsme na kraji kolapsu, ale politici se hádají o hloupostech

„A ještě před měsícem nebo třemi týdny se ministerstvo zdravotnictví na sérii tiskových konferencí pokoušelo vysvětlit občanům, že čísla nejsou tak strašná, jak vypadají. Protože ve skutečnosti lidé umírají na autonehody a těch, kteří umírají na covid, je asi jen třicet procent. To byla zpráva, kterou si miliony občanů z toho odnesly. A teď se to najednou otáčí tak, že musíme zemi celou zavřít, protože jsme na tom špatně a kapacity našich nemocnic přetékají,“ říká.

„Vládní komunikace na nejrůznějších úrovních je prostě příšerná. Já se vůbec nedivím tomu, že jsou lidé frustrovaní, že spousta našich spoluobčanů tomu nerozumí a odmítá opatření respektovat,“ přiznává prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.

Připouští, že vláda systémově nepochopila celou situaci. „Ano mám ten pocit. A je bohužel velmi výrazný.“

Co to je kolaps?

Konvalinka připomíná, že se neustále mluví o tom, že pokud bude překročena kapacita nemocnic, bude třeba sáhnout k tvrdým opatřením.

Čtěte také

Nemocnicím hrozí problémy. Z úhrad za intenzivní lůžka dotujeme standardní covidová, varuje ředitel

„Ale když už se loď potápí, je pozdě na ucpávání děr,“ upozorňuje.

„Kapacita nemocnic už překročena byla. Na lůžkách intenzivní péče máme skoro 1400 lidí s covidem, což je daleko za limitem, který jsme si loni stanovili jako kritický. To, co se teď využívá, jsou lůžka pro intenzivní péči, kterou lékaři a zdravotníci připravili pro JIP jako improvizaci. A už i tato improvizovaná lůžka nám docházejí. Už jsme za bodem zlomu docela dlouho,“ popisuje situaci.

Už teď někde dochází k takzvané triáži, že se vybírají lidé, kteří dostanou intenzivní péči a kteří ji dostat nemohou. Je to kolaps? Není.
Jan Konvalinka

Tomu, že nedojde ke kolapsu zdravotnictví, jak tvrdí řada lékařů i pracovníků ministerstva, Konvalinka věří. Ale zároveň si klade otázku: co to je kolaps?

„Jestli si ho představujeme tak, že lidé budou umírat bez pomoci na ulicích, i já jsem přesvědčen, že k takové situaci nikdy nedojde. Situace je teď taková, že řada nemocnic jinou než akutní péči poskytovat nemůže, máme přeplněná intenzivní lůžka. A podle svědectví primářů z nejzasaženějších okresů už teď dochází k takzvané triáži, že se vybírají lidé, kteří dostanou intenzivní péči a kteří ji dostat nemohou, protože na ně nezbývá místo. Je to kolaps? Není. Nemocnice stále fungují, lidé jsou tam stále sanitkami odvážení a lékaři a sestry dělají heroickou práci, aby těm lidem pomohli,“ popisuje a pokračuje:

Čtěte také

Etik Vácha: Pacient, který potřebuje neodkladnou péči, nesmí být do nemocnice nepřijat

„Ale my to docela dobře vidíme na nadúmrtích. Že koncem října a začátkem listopadu umíralo podstatně více lidí, než vycházelo podle statistik ministerstva zdravotnictví. A takřka bezpochyby je to tím, že umírali lidé, kteří se už k nemocniční péči nedostali. Ať už proto, že umírali osamoceně, nebo prostě na ně nezbylo místo. To se obávám, že se bude dít i teď, nebo se to možná už i děje,“ míní.

Strategie zjevně selhala

Komentovat slova náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, že Česko nikdy v takové situaci nebylo a není to ničí vina, Konvalinka nechce.

Čtěte také

Drakonicky lidem navýšíme pokuty, místo abychom je přestali obviňovat za pandemii, kritizuje senátor Horník

„Nechci být trestní tribunál, nechci teď označovat viníky. Ta strategie ale zcela zjevně selhala. Byla chybná,“ myslí si biochemik.

Je to podle něj vidět na srovnání evropských zemí. „Je pravda, že za pandemii nikdo nemůže. Za virus nikdo nemůže. Ten prostě přišel a přišel všude a zabíjel by lidi v každém případě, ať děláme cokoliv. Ale to, kolik lidí zabije a jak pandemie bude probíhat, už samozřejmě závisí na národní politice,“ dodává.

Ve všech evropských zemích došlo k druhé vlně pandemie. České specifikum je, že u nás došlo ke třetí.
Jan Konvalinka

„V zásadě ve všech evropských zemích došlo na konci října nebo na začátku listopadu k druhé vlně pandemie. České specifikum je, že u nás tehdy došlo ke třetí. Protože v prosinci to na rozdíl od velké většiny ostatních evropských zemí znovu vyjelo do takových čísel, která nakonec překonala i říjnová čísla, nebo je skoro dosáhla na začátku ledna,“ tvrdí a dodává

„Je to jednoznačně tím, že jsme v situaci vysoké zamořenosti otevřeli restaurace, obchody, aby se dalo nakoupit před Vánoci. Což většina zemí neudělala. A tam je jasně vidět vliv národní politiky na šíření viru a na umírání lidí,“ říká na Plusu biochemik Jan Konvalinka.

Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.