Před covidem jsme si nežili ani šťastně, ani dobře. Nastal čas na individuální odpovědnost, nabádá historik Stříbrný
Historik Jan Stříbrný v pořadu Hovory tvrdí, že žijeme v mimořádně závažné době, která je zároveň nadějná. „Nadějná v tom smyslu, že skepsi, rozpaky, rozčarování nebo i zklamání a naštvání, co pořád neustupuje, covid pouze obnažil. Pokud budeme tuto situaci číst dobře, tak bychom mohli postupně porozumět, i z čeho pramení negativní názory a emoce. Je to naše šance,“ říká v pořadu Hovory.
Podle Stříbrného, který se zaměřuje na dějiny 20. století s důrazem na církve, jsou před námi tvrdé časy. „Ale to poznání, že jsme nežili ani šťastně, ani dobře, je velmi důležité.“
Čtěte také
Tento fakt pak musejí přijmout všechny instituce od vlády až po starosty, ale hlavně občané, míní historik. Velké téma pak podle něj je, nakolik se budou schopni a ochotni podívat na své postoje ve vztahu k druhým, ke společnosti.
„Nakolik budou ochotni nahlédnout, co sami dělají špatně nebo nedostatečně. Hlavně jak se skrývají za instituce, a to ve smyslu spoluzodpovědnosti a svobody,“ říká Stříbrný.
Svobodně a zodpovědně
„Končí čas, kdy jsme se mohli vymlouvat na toho či onoho, na vládu i na opozici. Teď jsme postaveni do situace, kdy se na nás chce, abychom se chovali zodpovědně a svobodně. Je to veliké téma, které má svůj negativní, ale i velmi pozitivní pól.“
Čtěte také
Historik Stříbrný se domnívá, že teď záleží na každém z nás, a to s důrazem na individuální odpovědnost.
„To znamená vnitřní svobodu, což si starší generace nese z minulých časů – a mladší často nevědomky přebírá. Druhá věc je, že se už nemůžeme spoléhat na instituce, což je téma už ze starého Rakouska a za komunistů dvojnásob, kteří nám znemožnili individuální svobodný rozvoj a současně společnost uzavřeli. Teď je hrozně důležité, abychom znovu pozvedli hlavu, vykročili a přijali individuální svobodu ve službě sobě samým, ale i celé společnosti,“ myslí si.
Podobné postoje podle historika teď řeší každá společnost na západ od našich hranic, nejen v Česku. „Náš problém ale je, že jsme dlouhá desetiletí žili v nesvobodě. Navykli jsme se chovat přikrčeně a pružně. To je samozřejmě přirozená strategie člověka, aby mohl žít vlastní normální život. Taky to s sebou ale přináší stigmata, která nás zatěžují a svazují,“ dodává Jan Stříbrný.
Celý pořad Hovory Evy Hůlkové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
O pojmu vlastenectví. Je český patriotismus víc než fandění sportovcům?
Jaká je vlastně česká národní totožnost? Jaké proměny zažilo české vlastenectví v průběhu moderních dějin? Na to hledá odpověď dokument Karolíny Koubové.
-
Eva Turnová: S taxikářem o svobodě
Minulý týden jsem jela domů taxíkem, mluvili jsme s řidičem o situaci, co panuje, já jsem prohodila, že hlavní je zachovat si svobodu, a taxikář řekl, že na svobodu kašle.
-
Prezident Zeman z nás dělá lokaje Číny a prodává naši svobodu, říká předseda Senátu Vystrčil
„Pokud děláme politiku, která vede k tomu, že se stáváme lokaji Číny, tak je to nesprávné a ti, kteří tuto politiku dělají, jsou prodavači naší svobody,“ zdůrazňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
