Eva Turnová: S taxikářem o svobodě

27. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Taxi (ilustrační foto)

Minulý týden jsem jela domů taxíkem, mluvili jsme s řidičem o té zvláštní situaci, co panuje, já jsem prohodila, že hlavní je zachovat si svobodu, a taxikář řekl, že na svobodu kašle, důležité jsou podle něj jistoty.

A protože jsme jeli daleko, vyprávěla jsem mu o knize od Jevgenije Zamjatina My, kterou právě dočítám a která inspirovala George Orwella při vzniku jeho románu 1984.

Čtěte také

Je o budoucím světě, který je odlidštěný, myšlení zde není žádoucí a svoboda je vnímána jako protipól štěstí. V Jednotném státě jsou lidé redukováni na čísla, poštu čte domovnice, která ji v případě pochybností odnese na Úřad strážců, jenž všechno kontroluje. Jsou vyhrazeny hodiny pro sex, kdy lidé fasují růžové kupony a povolenky na takzvané „právo záclon“, protože jen tehdy je mohou zatáhnout.

„A to by se mi líbilo! To by Jarča koukala, vytáhnul bych kupon a žádný bolí mě hlava. Zatáhni záclony a jedem. Pokračujte,“ řekl řidič.

Po ničem netouží a je šťastný

Svoboda a zločin jsou v příběhu nerozlučně spojeny, jediným prostředkem, jak zbavit člověka zločinů, je zbavit jej svobody.

Čtěte také

„Přesně tak, ti dva v ráji si vybrali svobodu, blbci, jedno kousnutí do jabka a hned se rozjelo myšlení, moc knížek, furt nějaká etika a zbytečnej světabol… “

Kniha jsou vlastně zápisky muže, čísla D-503, který popisuje své pocity: „Často jsem slýchal mnoho neuvěřitelného o dobách, kdy lidé žili ještě v svobodném, divokém stavu. Nechápu, jak tehdejší státní moc mohla dovolit, aby žili bez povinných procházek, bez přesné regulace doby jídla, vstávali a chodili spát, jak to koho napadlo; někteří historikové dokonce tvrdí, že v těch dobách hořely na ulicích po celou noc světla, že se po celou noc po ulicích chodilo a jezdilo!“

„Tak to jediný bych zachoval, aby se v noci svítilo a jezdilo, jinak bych to moh zabalit,“ namítne řidič. „Jsme tady, madam, dáte mi čtyři sta korun a ať to dopadne, jak oba chceme.“

Čtěte také

Jdu ulicí a myslím dál na knihu, ve které, pochopitelně, nastane zvrat. Hlavní hrdina D-503 přestane spát s určenou O-90 a zamiluje se do I-330. Čím dál častěji chodí ke Zdi, která je symbolem starého světa a za kterou kvetou květiny a běhají zvířata. D-503 ví, že má být na přednášce, ale nemůže se od Zdi odtrhnout. V Lékařském ústavu mu řeknou: „Je to s vámi špatné. Udělala se vám asi duše. A to je vážné a nevyléčitelné.“

D-503 jde na kobereček, podstoupí „ozdravnou operaci“, vzápětí už po ničem netouží a je zase šťastný.

I já mám někdy pocit, že starý svět mizí, že začíná vznikat zeď zákazů pro takzvané dobro věcí, kterým mnohdy nerozumíme. V období karantény má přemýšlení o svobodě navíc úplně jiný rozměr. Svět se střetává se smrtí, u spousty lidí se v té křeči svoboda projevuje jako bezuzdnost, u některých má blahodárný účinek a stává se vyšší moudrostí. Třeba někde na samém konci toho všeho zjistíme, že to není taková utopie, být svobodný a šťastný zároveň. A nakonec se nám z toho ještě udělá duše.

Autorka je spisovatelka a rockerka

autor: Eva Turnová
Spustit audio