Eva Turnová: Inaugurační řeč pro Joea Bidena

13. listopad 2020

Letošní americké volby byly dramatické. Sledovala jsem je hlavně na CNN, kde redaktoři postupně ztráceli nervy, na jejich křečovitém výrazu bylo vidět, že chtějí něco říct, ale nemůžou, protože novinář má být přece objektivní.

Jeden to nakonec nevydržel a řekl o Trumpovi, že je ďábel, a vzápětí se omluvil. Člověku by se až chtělo jim vzkázat: „Klidně si zařvěte, zanadávejte, uvolněte se, prosím, v téhle situaci je to prostě oukej. Já sama bych už dávno vypěnila.“

Čtěte také

V chování za chvíli už bývalého prezidenta, který zažíval pachuť prohry, bylo totiž něco infantilně obsedantního. Připomnělo mi to jeden klíčový moment z mateřské školky. 

Byla jsem zamilovaná do chlapečka, který měl na všech věcech obrázek s kyblíkem. A protože Kyblík si víc všímal Konvičky, chtěla jsem ho zaujmout a uprostřed spacího klidu jsem vykřikla z lehátka: „Mimozemšťani existujou!“

Když Kyblík nereagoval, dodala jsem: „Jednoho máme doma a přijde si pro mě po o“. Už ani nevím, jestli se Kyblík chytil, nicméně jsme tento extrémní způsob přehánění do určitého věku používali na poutání pozornosti. 

Při sledování reakcí Donalda Trumpa během voleb mi došlo, že podobně jako my ve školce pracuje s informacemi i kvalitní lhář a to tak, že jednu lež zamaskuje lží následující, ještě absurdnější. 

Dnes to bude

Když Trump prohlásí: „Chci, aby celá Amerika věděla, že já jsem vyhrál volby,“ musí pak ještě dodat „a o hodně“. Kdyby řekl, že volby prostě vyhrál nebo vyhrál o maličko, dalo by se říct, ano, bylo to o maličko, ale vyhrál Biden, kterého volilo nejvíc lidí v historii USA. Jenomže to by pak byla klíčová informace moc obnažená a snáz vystavená kritice. 

Čtěte také

Zkusila jsem ďáblův trik aplikovat u nás na vsi v uhelných skladech při objednávání topiva. 

„Přivezte mi, prosím, dneska tunu uhlí do Rozkoše, ano?“

„Dneska už to, paní, stoprocentně nestihneme.“ 

„A prosila bych je všechny přepočítat na kyblíky.“

„Tady se váží, tady se nepřepočítává. Kde jste na to přišla?“

„V Americe.“

„Ale tady nejsme v Americe.“

Čtěte také

„Aha, ale dneska to bude, ano?“

„No, pokusíme se.“

A tak budu mít už dneska doma teplo. 

Doufám, že se za tepla dovím, co je nového v Bílém domě, jestli pozvali Bidena na večeři a jestli už se Putin a Si Ťin-pching rozhoupali ke gratulaci. 

Pokud vím, Joe Biden má stejně napilno, prý shání někoho kvůli sepsání inauguračního projevu. 

Večer mi má volat.

Autorka je spisovatelka a rockerka

autor: Eva Turnová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.