Může v Evropě fungovat strategie nulového covidu? Jediné řešení, na které je už asi pozdě, míní experti

Upozorňuje na to agentura AFP, která se zároveň ptá: Mohly by něco takového dokázat i evropské státy?

Čtěte také

Jan Fingerland: Nebombardujte Švédsko za koronavirus!

V novozélandském Aucklandu sedí od neděle dva miliony obyvatel doma jen proto, že byly v metropoli potvrzeny tři nové případy nákazy. V Evropě jich každý den přibývají desetitisíce, ale uzavřeno je jen velmi málo měst. Očkování postupuje pomalu a stále víc expertů požaduje, aby jejich státy následovaly příkladu Nového Zélandu a virus vymýtily.

Podle epidemiologa Ženevské univerzity Antoina Flahaulta má strategie „nulového covidu“ tři výhody – v zemi je minimální počet mrtvých, fungují restaurace, školy a kulturní a sportovní akce a nikdo nemusí dodržovat rozestupy. Tchaj-wan dokonce vloni zaznamenal hospodářský růst.

Flahault soudí, že tento přístup je lepší než ten západní. Souhlasí s ním i britský profesor Martin McKee, který zdůrazňuje, že čím víc se viru umožní cirkulovat, tím víc mutuje, a proto máme britskou nebo jihoafrickou variantu. Podle něj je strategie „nulového covidu“ jediným řešením.

Příklad hodný následování?

Proč se o ni tedy nepokusilo víc zemí? Podle prorektora Zdravotnické fakulty Curtinovy univerzity v Austrálii Archieho Clementse je to v Evropě obtížnější. Lidé na starém kontinentu více cestují mezi jednotlivými státy, v městech je větší hustota obyvatel a Evropa je také významný cíl turistů.

Čtěte také

Zpět v bodu nula? S reportérkou o tom, jak britská mutace koronaviru zamíchala pandemickými kartami

„Austrálie a Nový Zéland mají zkrátka přírodní výhody, které se jinde nedají napodobit,“ konstatuje Clements. Nejsou zde pozemní hranice ani tolik návštěvníků a hospodářství je možné udržet při životě bez většího přeshraničního pohybu. Podle epidemiologa Flahaulta však nic z toho není důvodem, proč by se nemohly o „nulový covid“ pokusit i evropské země.

Profesor McKee připomíná, že i Tchaj-wan má vysokou hustotu obyvatel, a přesto se mu podařilo nákazu víceméně vymýtit. Podle něj je to možná i proto, že Asiaté jsou obecně poslušnější a dodržují předepsaná pravidla pečlivěji než Evropané.

Je tedy už pro Evropu pozdě? Clements soudí, že patrně ano, protože se jí nepodařilo vybudovat rozsáhlý a důkladný systém testování, trasování a izolace nakažených. Podle Flahaulta Evropa promarnila svou šanci už na konci první vlny koronaviru.

Flahaut připomíná, že Evropané „si raději užívali léta“, než aby bojovali proti pandemii. Je ale přesvědčen, že několik evropských zemí brzy zaznamená znatelný pokles nově nakažených. Přesto by si jejich vlády měly položit otázku, kde udělaly chybu, cituje švýcarského profesora agentura AFP.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Gita Zbavitelová. 

Donald Trump i po odchodu z Bílého domu zůstává dominantní silou Republikánské strany. Evropská unie prožívá nejvážnější krizi ve své historii. Na vládu premiéra Viktora Orbána míří kritika kvůli konci posledního nezávislého rádia v Maďarsku. Barmská vojenská junta nahromadila obrovský majetek. Kosovo skoncovalo s vládou bývalých vojenských velitelů.