Leona Šmelcová: Brazilský Manaus podruhé drtí koronavirus – plicím světa chybí kyslík

31. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Příbuzní nemocných na covid-19 čekají v brazilském městě Manaus na doplnění kyslíkových lahví

Plíce světa se ocitly bez kyslíku. Severobrazilské město Manaus uprostřed amazonského pralesa postihla nová vlna koronavirové infekce.

Zdravotnický systém kolabuje a v polovině ledna začaly docházet i zásoby kyslíku pro pacienty. Manaus zažil něco podobného už na jaře. Patřil k nejpostiženějším místům v infekcí hluboce zasažené Brazílii. Situace po jarním ataku se v odlehlé části země, kam dodnes vede jen pár silnic a dostupná je spíše letecky nebo po řece, začala zlepšovat někdy počátkem června. Podle místních i proto, že ve dvoumilionovém městě už nebyl skoro nikdo, kdo by covid nepocítil na vlastní kůži.

Čtěte také

V září se na internetu objevil odborný článek, takzvaný preprint neboli text, který ještě neprošel recenzním řízením, jehož autoři zjistili, že nákazu v Manausu prodělalo 66 procent obyvatel. To je množství opravňující podle některých odborníků k předpokladu vzniku kolektivní imunity. Vědci článek zveřejnili pod názvem Kolektivní imunita v brazilské Amazonii.

Druhá vlna

Přesto právě ve dnech, kdy text vyšel, začal počet nakažených v oblasti, která leží bezmála dva tisíce kilometrů vzdušnou čarou od metropole Brasília, znovu stoupat. Mantrou „kolektivní imunity“ se přitom zaštiťovali mnozí, především vedení státu Amazonas nebo federální vláda v hlavním městě.

Čtěte také

Bezpečnostní opatření se po tragickém jaru uvolnila a život v Manausu se pozvolna vracel do svých kolejí. Navzdory varování některých vědeckých institucí – včetně prestižní Nadace Oswalda Cruze – tamní vláda nezpřísnila pravidla ani před vánočními svátky, kdy už bylo zřejmé, že se na město řítí druhá vlna nákazy.

Přepracovaný odborný článek vyšel minulý týden v časopise Science. Kolektivní imunita z názvu zmizela a někteří z autorů původního titulku litují. „Nemysleli jsme, že přijde druhá vlna,“ uvedla pro časopis Economist členka odborného týmu Ester Sabino z univerzity v Sao Paulu. Vědci v textu upravili i počet nakažených v první vlně, množství zvýšili o 10 procent na 76 procent tamní populace.

Uvádějí ale, že v tomto případě prodělání infekce nenasvědčuje vytvoření kolektivní imunity. Vzhledem k nynějšímu dění ve městě, které svou zlatou éru prožilo na přelomu předminulého století v době kaučukové horečky, se objevují různé hypotézy, proč tomu tak je. Ve hře je například nový typ koronaviru, prosincové vzorky ukazují, že se v oblasti objevila nová virová linie, nazvaná P1. Na jakékoli závěry je ale bez dalšího zkoumání příliš brzy. 

Obyvatele Manausu každopádně už podruhé stíhá tvrdý dopad nákazy, mnozí prodělávají onemocnění znovu. Tamní zdravotnická zařízení jsou přeplněná, někde povolali policii, aby pomáhala při odmítání nových pacientů, spotřeba kyslíku v nemocnicích se od jara zdvojnásobila, lidé si sami snaží sehnat kyslíkové bomby a starají se o své blízké doma. A na hřbitovech se už podruhé v tomto roce kopou masové hroby.

Guvernér státu Wilson Lima, který ze zoufalé situace viní hlavně prezidenta Jaira Bolsonara a jeho dlouhodobé zlehčování onemocnění, i když on sám je kritizovaný, že příliš dlouho otálel se zavedením opatření a sázel na tamní kolektivní imunitu, požádal o pomoc ostatní brazilské státy i federální vládu. A právě tehdy připomněl smutný paradox města obklopeného deštným pralesem. „Stát Amazonas volá o pomoc,“ prohlásil Lima a dodal, že obyvatelé místa, které díky mohutnému pralesu svět považuje za své plíce, zůstali bez kyslíku a sami se dusí.

Autorka je publicistka

Spustit audio

Související