Promořujeme se. Jen sbíráme raněné a necháváme koronavirus pustošit zemi, kritizuje imunolog Hel

V Česku se podle něj hledí jen na počty hospitalizovaných a naplněnost nemocnic – tímto takzvaně mitigačním přístupem se vláda snaží omezit nejhorší dopady, tedy počty úmrtí.

„Když použiji příměr: sbíráme pouze raněné na bojišti, pro jistotu ani nepočítáme mrtvé a necháváme nepřítele, aby prošel celou zemí a zpustošil ji,“ připodobňuje Hel, který je profesorem na lékařské fakultě University of Alabama v americkém Birminghamu a dlouhodobě se zabývá výzkumem HIV, nyní se ale podílí i na studiu nového koronaviru. 

Čtěte také

Mezinárodní doklad o očkování proti covidu? Ani vakcíny nejsou stoprocentní, říká europoslanec Peksa

„Je to strategie promořování, která byla vědeckou komunitou jednoznačně vyvrácena jako naprosto nesmyslná, neefektivní, nemorální, neetická a neekonomická,“ dodává s tím, že strategie promořování nás prý stojí až stokrát více, než kdybychom se snažili omezit šíření viru v populaci prostřednictvím marginalizační strategie.

Hel se domnívá, že pokud by se podle ní postupovalo už v září, mohla dnes společnost fungovat téměř normálně. „Bohužel jsme se dostali do kritického stavu, kdy máme velmi vysoký počet aktivně infikovaných. K tomu nemuselo dojít,“ podotýká jeden ze zakladatelů apolitické Iniciativy Sníh.

Strategie promořování byla vědeckou komunitou jednoznačně vyvrácena jako nesmyslná, neefektivní, nemorální, neetická a neekonomická.
Zdeněk Hel

Podle něj třeba zcela změnit přístup k testování a trasování, které je nyní prováděno neefektivně. Každý občan by měl mít mnohem dostupnější možnost testování, nejlépe přesnějšími PCR testy, s využitím nově vyvinutých bezbolestných odběrových kitů, které již začínají být dostupné. Ministerstvo zdravotnictví je ale ignoruje.

Dostatečné testování by prý mohlo postupně snížit počty infikovaných na 500 nových případů denně a izolovat případná nová ohniska. Pak by společnost mohla opět fungovat normálně.

Nebezpečné mutace

Velké naděje se nyní vkládají do očkování, které je podle Hela základním kamenem pro zastavení pandemie. Zatím ovšem nevíme, do jaké míry budou stávající vakcíny účinné proti novým mutacím, které mohou být potenciálně nebezpečné.

Čtěte také

Konvalinka: S očkováním si musíme pospíšit. Kvůli britské mutaci viru nebudou současná opatření stačit

„Virus mutuje podobným způsobem po celém světě, máme ohniska nových variant, které si jsou podobné. Dochází k selekci, tedy že virus má nějakou evoluční výhodu. I kdybychom izolovali celou Jižní Ameriku, pravděpodobně nám to vznikne i na jiných místech,“ upozorňuje.

Po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se prý konečně daly věci do pohybu a spustilo se sekvenování, tedy odhalování nových mutací a monitorování jejich šíření. „Doufáme, že nám bude dále naslouchat. Myslím, že si uvědomuje, že situace, která tu trvá od konce září, je neudržitelná,“ uvádí Hel.

„Jihoafrická a brazilská mutace jsou rezistentní vůči navázání určitých protilátek. Ještě nevíme, zda jsou účinné protilátky indukované vakcínou,“ upozorňuje. Z brazilského města Manaus prý přicházejí zprávy o tom, že dochází k opětovné nákaze lidí, kteří nemoc prodělali v létě, a podobná situace téměř jistě nastane i v Evropě.

Nemáme alternativy. Musíme imunizovat a vybudovat očkovací centra, kde se budou očkovat desetitisíce občanů denně.
Zdeněk Hel

V každém případě je třeba naočkovat co nejvíce lidí, protože pokud bychom měli velké množství infikovaných a navíc by se v populaci začaly šířit nové mutace, byla by situace nezvladatelná a nemohli bychom se zaměřit na izolování nových mutací.

„Nemáme alternativy. Musíme imunizovat a vybudovat očkovací centra, kde se budou očkovat desetitisíce občanů denně. Zrovna takové otevřeli ve Vídni. Potřebujeme mobilní očkovací centra, která budou objíždět vesnice, a změnit systém registrace, který je zbytečně složitý a nedostupný,“ vypočítává imunolog.

Je správné opět otevřít školy a skiareály? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.