Thomas Kulidakis: Nový rok s očkovacím problémem a jednou dobrou koronavirovou zprávou

10. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Očkování v domově seniorů v Tovačově

Starý rok se s námi na většině starého kontinentu rozloučil v kulisách lockdownu, v novém se nic nezměnilo. Malou naději na zlepšení mohlo vzbudit očkování, které ale nejen v Česku drhne.

Z nedostatku vakcín se tradičně a nejsnadněji viní ti, kteří se na domácí půdě nemohou příliš bránit. Dozvěděli jsme se tak, že za nedostatek očkovacích látek může Evropská komise. Její nákupní politika prý zhatila dobře míněnou snahu soukromých firem pomoct a zároveň přitom vydělat. Tak se vyjádřil šéf společnosti BionTech, která s firmou Pfizer jednu z očkovacích substancí vyvinula.

Čtěte také

Podobně promluvili také politici v různých členských státech, včetně Německa. Obvinění unijní exekutivy zaznělo i z úst českého premiéra Andreje Babiše. Ten také přidal kuloární informaci, která je už natolik rozšířená, že dávno překonala klasifikaci „na každém šprochu pravdy trochu“. Zní, že stát Izrael ve vakcinačním úsilí vede, protože má dostatek vakcín, protože je o sto procent u výrobce přeplatil.

Bratrovražedný boj

Čtěte také

Výhodu mají podle Babiše také Britové, kteří se mohou rozhodovat sami a nejsou závislí na bruselské byrokracii. Na těchto slovech samozřejmě může ledacos být a nemusí to být jen bohapusté výmluvy. Fakt totiž je, a opět to zaznělo v Německu, které teď půl roku Unii předsedalo, že se unijní státy chtěly vyhnout bratrovražedné válce o vakcíny. Neboli opakování smutných událostí z jara, kdy si navzájem různě kradly ochranné pomůcky a podobně. O katastrofickém scénáři vzájemného přeplácení v boji o vakcíny mluvil opět i český premiér.

Výše popsané problémy dokazují, že neochota značné části společnosti nechat se očkovat je v tuto chvíli podružná. Těžko očkovat, když není očkovat čím. A není čím očkovat, protože za to může politika. Ne ale do takové míry nákupní politika komise nebo snaha členských států vyhnout se stadiu, kdy se navzájem stanou vlky. Spíše nacionalistická politika v kombinaci se studenoválečným myšlením a touze po bezbřehém zisku.

Politika až na prvním místě

V současnosti máme především vakcíny provenience americké, britské, čínské, francouzské, ruské. Financované výhradně soukromě, státními nebo unijními penězi, z univerzitních pracovišť i ryze komerčních. Tato přehršel převládla místo oprávněně očekávatelného spojení vlád a soukromého sektoru s cílem vytvořit jednu dobrou, spolehlivou, křížem krážem osvědčenou očkovací látku.

Takovou možnost zhatil geopolitický boj. Nejdřív, kdo první vakcínu vyrobí, a teď, kdo si ji odkud koupí. Kdo ji přeplatí, kdo ne, která se použije dříve. Takže do hry zase vstoupila politika, ta nejvyšší. A pak, že jde hlavně o lidské zdraví. Evropská komise ovšem udělala dobře, pokud odmítla přeplatit první vakcínu, když na cestě byly v řádu dnů další. Členské státy udělaly dobře, že se svěřily společným nákupům.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis

Především je ale dobře, a to je dobrá zpráva, že se odehrály dva kroky k překonání propasti geopolitiky. Vědci z britské Univerzity v Oxfordu a firmy AstroZeneca s autory ruského Sputniku 5 budou spolupracovat na kombinaci obou jimi vytvořených a nutno poznamenat levných látek. O spolupráci s ruským prezidentem mluvila kancléřka Merkelová. Stačí zapojit zbytek vědců Unie a třeba se dočkáme i spolupráce zámoří v duchu lidství a zdraví, a ne politických výhod a zisku.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související