Izraelci se předbíhají v očkování, odměnu ve volbách za to chce Netanjahu, soudí analytička Kalhousová
Izrael se stal světovou jedničkou v očkování proti covidu-19. Denně očkuje 150 tisíc lidí a brzy by měl dosáhnout úrovně nutné k vytvoření kolektivní imunity. „Před několika měsíci byli mnozí skeptičtí, teď se ale nálada naprosto otočila. Kromě toho, že Izrael má očkovací plán, tak spousta lidí se snaží ‚předběhnout‘ řadu a získat vakcínu co nejdříve,“ popisuje analytička Irena Kalhousová.
V Izraeli se od poloviny prosince využívá očkovací látka od firem BioNTech a Pfizer, zásluhu na tom si podle Kalhousové přisvojuje předseda vlády Benjamin Netanjahu, který o dodávkách milionů vakcín jednal přímo s generálním ředitelem Pfizeru.
Čtěte také
Izraelského premiéra přitom koronavirová krize dosud oslabovala, země zčásti i kvůli politickým rozporům nezvládla druhou vlnu. Nyní ale Netanjahu věří, že mu úspěšná vakcinace pomůže uspět v březnových volbách, v nichž bude čelit silným soupeřům.
„Izraelci už vidí světlo na konci tunelu, každý už má babičku nebo dědečka, kteří byli očkováni, a to zcela změnilo náladu v zemi. Netanjahu z toho bude těžit, proto celou vakcinační agendu řeší jako osobní. Jde mu o to, aby byl odměněn za to, že se Izrael stal premiantem,“ vysvětluje Kalhousová.
Cílem je nyní naočkovat 5,5 milionu lidí, přičemž do konce ledna má vakcínu obdržet polovina z nich. Miliontým očkovaným se na přelomu roku stal obyvatel palestinského města Umm al-Fahm. Právě izraelští Arabové zůstávají k očkování skeptičtější, vláda proto zahajuje cílenou kampaň, aby je přesvědčila.
Tajemství úspěchu
Kalhousová přibližuje, že Izrael má velice efektivní a digitalizované zdravotnictví. „Mají velmi dobrý přehled o tom, kdo je jaký pacient. Kolik mu je let, jaké má nemoci a podobně. To ulehčuje vakcinaci, protože je jednoduché rychle oslovit klíčové skupiny,“ uvádí ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.
Čtěte také
Celý proces funguje poměrně hladce i díky vysoké digitální gramotnosti Izraelců, a to včetně starší generace. Zájemci se registrují na přesný čas a nedochází k prostojům. Distribuci vakcín navíc ulehčuje i relativně malá rozloha země, koncentrace obyvatel ve velkých populačních centrech a kvalitní infrastruktura.
Kalhousová dodává, že v Izraeli působí celá řada farmaceutických firem, pro které je země ideálním místem na vyzkoušení funkčnosti vakcíny, o níž pak mohou přesvědčit i další státy.
Izrael je vzorem toho, jak má vakcinace probíhat. Což je skvělá reklama především pro Pfizer.
Irena Kalhousová
„Izrael je vzorem toho, jak má vakcinace probíhat. Což je skvělá reklama především pro Pfizer. Další schválená vakcína bude od firmy Moderna, která by ještě během ledna měla Izraeli dodat 6 milionů vakcín. Firmy mají zájem ukázat se v zemi, kde to pravděpodobně proběhne dobře,“ doplňuje.
Zároveň se spekuluje o tom, že Izrael za vakcínu zaplatil více než Evropské unie a Spojené státy. „To je ale o tom odhodlání zbavit se pandemie co nejrychleji. Je to v zájmu společnosti a ekonomiky,“ zdůrazňuje expertka.
Snaží se Netanjahu ovlivnit své trestní stíhání a soudní proces? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Gita Zbavitelová: Izrael a Palestinci v roce 2020
Stejně jako ostatní státy světa neprožil Izrael kvůli epidemii koronaviru dobrý rok. Když v březnu vypukla, měl jen kabinet a za sebou třetí předčasné volby během roku.
-
Kdo si mohl přát smrt vědce Fachrízádeha? Vražda fyzika stupňuje násilí mezi Íránem a Izraelem
Podcast Vinohradská 12 s Břetislavem Turečkem, vedoucím Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, o vraždě íránského jaderného vědce.
-
Jan Fingerland: V čem se covidový Izrael (také) podobá Česku
Izrael se u nás stal často zmiňovaným příkladem v souvislosti s bojem proti epidemii. Vzájemné podobnosti můžou být zavádějící, jindy trefné a i velmi poučné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.