Ředitel FN Brno: S koronavirem už se potkaly 3 miliony lidí. Britská mutace může být i závod s časem

20. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdravotník u stanu na měření teploty u FN Bohunice v Brně

V Česku se objevila nová, takzvaná britská mutace koronaviru SARS-CoV-2, která je více nakažlivá. „Důležité je naočkovat se co nejdřív,“ říká virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity a dodává: „V tom okamžiku zamezíme šíření všech mutací, proti kterým vakcíny fungují. A i těm novým zhoršíme podmínky šíření v populaci.“ 

Lékař a ředitel Fakultní nemocnice v Brně, kde britskou mutaci objevili už 25. prosince, Jaroslav Štěrba tvrdí, že to, nakolik nás může nová mutace ohrozit, souvisí s tím, do jaké míry už koronavirus naší populací prošel.

Čtěte také

„Reálné odhady jsou takové, že už se s virem potkaly minimálně 3 miliony lidí. Naočkováno máme přes sto tisíc. Takže ano – můžeme to vnímat jako určitý závod s časem. Ale máme nastavený systém preventivních opatření a při dodržování hygienického režimu se nedomnívám, že bychom měli být svědky naprosté katastrofy,“ míní lékař.

Výzkumný pracovník z Oxford University a jeden ze spoluautorů výpočtu rizikového skóre PES Jan Kulveit dodává, že je čas začít přemýšlet nad úpravou epidemického systému: 

„Přišlo by mi rozumné, naplánovat nová opatření teď, co by se dalo dělat dalšího, aby se to pak nemuselo vymýšlet pod tlakem.“

Nové mutace představují riziko

Vědci sdružení v Iniciativě Sníh se snaží získat od státu peníze na sekvenování alespoň půl procenta vzorků, aby tak mohli líp zjistit, jaké mutace v Česku už máme. V Británii se přitom sekvenuje 10 procent vzorků.

„Nové mutace mohou představovat riziko,“ vysvětluje virolog Černý. 

Čtěte také

„Mohou se líp šířit, mohou způsobovat horší patologii onemocnění, mohou být odolné vůči léčivům nebo vakcínám a dokonce, a to je jeden z potenciálních problémů, o kterém se moc nemluví – potřebujeme znát sekvenci viru i na to, abychom byli schopní říct, že testy, které provádíme, skutečně odpovídají realitě. A že nedostáváme falešně negativní výsledky,“ doplňuje. 

Ředitel nemocnice Štěrba k tomu říká: „Jakési procento, půl nebo jedno, je zapotřebí sekvenovat, abychom věděli, co nám tady prochází. Ale docela dobrý vhled vám dají i kvalitně provedené PCR testy. My jsme tuto britskou variantu byli schopni odhalovat jen na základě dobře nastaveného systému PCR testů a ne kompletním sekvenování. Takže – já bych nevzýval pouze jednu metodu, ale je třeba se na to dívat komplexně.“ 

S uvolňováním opatření bych byl opravdu opatrný.
Jaroslav Štěrba

Hosté Speciálu:
Jan Kulveit, výzkumný pracovník Oxford University, jeden ze spoluautorů výpočtu rizikového skóre PES;
virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity;
Jaroslav Štěrba, lékař a ředitel Fakultní nemocnice v Brně

„Vždy bych doporučoval klinický vhled, protože diskuse respektovaných teoretiků, kteří nikdy neviděli pacienta, nám klinikům připadají občas naprosto mimo,“ dodává ředitel nemocnice.  

Co by ale ani jeden z expertů oslovených ve Speciálu Plusu nedoporučoval, je rychlé uvolňování. Teď na to není ten pravý čas, míní. „S uvolňováním bych byl opravdu opatrný,“ tvrdí Štěrba.  

Celý Speciál Martiny Maškové a Jana Burdy najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související