Úsloví „Škoda rány, která padne vedle,“ při výchově neplatí. Facka dítě poslušnosti nenaučí
Rodiče musí při výchově svého potomka nezřídka zvýšit hlas, občas i naplácat neposlušnému dítěti na zadek. V některých státech se to ale nesmí. U nás je to tolerováno a ve Spojených státech jsou dokonce fyzické tresty povolené i v některých školách. A jak potvrzuje nejnovější americká studie, výchovný smysl postrádají.
Předně je třeba říct, že v 19 z 50 amerických států jsou fyzické tresty na školách povolené – může jít o plácnutí lehkým pravítkem, ale třeba i těžkou dřevěnou tyčí. A skutečně se to používá, jak potvrdilo více než 160 tisíc dětí, což znamená, že na každé škole, kde jsou fyzické tresty povoleny, je ročně podstupují zhruba 4 děti.
Fyzické tresty nefungují doma ani ve škole
Jak ukázala studie Texaské univerzity, ohroženi jsou v tomto případě chlapci, zvláště pokud jsou černé pleti, a problém mají také mentálně či zdravotně handicapované děti. Zhruba 10 % dětí tyto školní fyzické tresty nutí vyhledat lékaře, a to kvůli podlitinám či dokonce zlomeninám. Jenže jak se ukazuje, tyto tresty zlepšit chování a poslušnost dětí nepomáhají.
Studie ale řešila i vztah mezi chováním dítěte a rodičovskou výchovou, ve které nechybí plácnutí přes zadek nebo i facky. Ani to ale moc nepomáhá. Vědci z texaské univerzity analyzovali celkem 75 studií, které se tímto vztahem zabývaly, a zjistili, že na 13 ze 17 dětí zanechalo fyzické násilí od rodičů negativní následky, včetně zvýšené agrese a duševních problémů. A potvrzuje to i psycholožka Simona Hoskovcová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Změna v přístupu rodičů
Přístup rodičů k fyzickým trestům se ale mění. Podle jednoho z dalších amerických průzkumů, do kterého se zapojilo téměř 3 tisíce lidí z celého světa, už nejsou fyzické tresty tak časté. Celá třetina teenagerů a lidí středního věku udává, že nikdy v dětství nedostali na zadek, naopak většina lidí starší generace připouští, že dostávali občas či dokonce pravidelně. V současné době už podle psycholožky Hoskovcové vnímáme děti jinak – přístup rodičů je partnerský a víc respektující.
Někdy ale není jednoduché udržet takzvaně nervy na uzdě, když se třeba dítě v obchodě vzteká a válí na zemi anebo vběhne na silnici. Pokud se rodič dostane do situace, že vlastně jen vybouchne pod nějakým stresem, pak je fyzický trest za určitých okolností možná varianta. Ale podle psycholožky Simony Hoskovcové pak musí následovat i další krok – dítěti to vysvětlit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
