Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura za studené války
1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“
Zatímco tisíce lidí pochodovaly v průvodech, 400 kilometrů od Prahy, v bavorském Mnichově začala v 11 hodin vysílat česká a slovenská redakce americké stanice Svobodná Evropa. Záznam první hodiny byl několikrát opakován.
Čtěte také
Kromě projevů amerických představitelů Výboru pro Svobodnou Evropu mohli posluchači slyšet i prvního šéfredaktora Ferdinanda Peroutku a programového ředitele Pavla Tigrida.
Tigrid posluchačům představil vysílací schéma nové stanice. Svobodná Evropa plnila funkci, kterou bychom dnes shrnuli pod pojem veřejnoprávní rozhlas. Informovala o událostech v celém světě, zvláštní pořady byly věnovány novinkám ve vědě a technice, ekonomii, odborovém hnutí, společenských vědách.
Další pořady měla stanice pro ženy, mládež, rodiče a děti, studenty, dělníky, státní zaměstnance, vojáky, zemědělce. V reportážích vysílala rozhovory s československými uprchlíky na Západě, koncerty taneční hudby i satirická pásma. A nemalá část pořadů byla věnována kultuře.
Přežít složité začátky na Západě
Za téměř 39 let nesvobody, po která Svobodná Evropa vysílala, připravili redaktoři tisíce hodin programu. Dnes z něj známe zlomek, který ve svých sbírkách uchovává Národní muzeum v Praze.
I z těch několika desítek hodin dochovaného vysílání je možné udělat si obrázek o šíři záběru pořadů o kultuře. Mnohá jména jsou téměř zapomenuta nebo osloví jen skupinu odborníků.
Karel Biňovec, Gabriel Laub, Jaroslav Gillar nebo Jiří Theiner a další. Znamenají něco ještě tahle jména v české kultuře? Posluchače určitě víc přitahovala jména známá.
Čtěte také
Právě takovým bude věnován pořad Archiv Plus, který přiblíží orientaci Svobodné Evropy v oblasti české a slovenské kultury – exilové, později i té domácí, zakázané.
Ukázky z pořadů Svobodné Evropy, které zazní, jsou do značné míry unikátní. Prakticky po celou dobu trvání bylo vysílání Svobodné Evropy rušeno. Značná část ukázek bude vůbec poprvé odvysílána v téměř studiové kvalitě.
Kulturní pořady Svobodné Evropy mají kromě dokumentární a informační hodnoty ještě jeden rozměr: tím, že se prostřednictvím Svobodné Evropy mohli k lidem v Československu obracet exiloví umělci, umožnila exulantům přežít složité začátky na Západě.
A opačně: lidem v Československu vysílala Svobodná Evropa jasný vzkaz: česká a slovenská kultura žije i ve svobodném světě. Jakkoliv se komunistický režim snažil tvrdit, že jediná kultura je ta domácí, jím schválená, muselo být každému jasné, že je tady nějaká kultura domácí, neoficiální – a také exilová. A že to všechno dohromady je teprve naše kultura.
Celý pořad z května 2021 najdete v audiozáznamu.
Související
-
O strašidlech, která pěstovala ideologickou diverzi. Návrat do roku 1990 s Rádiem Svobodná Evropa
Do roku 1989 to byli jen odrodilci, kteří opustili vlast svých předků. To v lepším případě. V tom horším je bývalý režim nazýval zrádci, zaprodanci, diverzanty a špióny...
-
Zvolil jsem svobodu. Rozhovory s uprchlíky na Rádiu Svobodná Evropa
18. prosince jsme si připomněli Mezinárodní den migrantů. Dnes jich je na celém světě více než 25 milionů. V letech, kdy vládla KSČ, patřili k migrantům i Češi a Slováci.
-
Archiv Plus: Silvestry Svobodné Evropy
Záznamy silvestrovských pořadů rozhlasové stanice Svobodná Evropa se dochovaly ve fragmentární a často nedatované podobě zhruba od poloviny sedmdesátých let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.