Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura za studené války

15. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Redaktoři Rádia Svobodná Evropa před zahájením vysílání v Praze, zleva Ivan Binar, ředitel českého vysílání Rádio Svobodná Evropa Pavel Pecháček, Ondřej Konrád a Jan Jůn (červen 1994)

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Zatímco tisíce lidí pochodovaly v průvodech, 400 kilometrů od Prahy, v bavorském Mnichově začala v 11 hodin vysílat česká a slovenská redakce americké stanice Svobodná Evropa. Záznam první hodiny byl několikrát opakován.

Čtěte také

Kromě projevů amerických představitelů Výboru pro Svobodnou Evropu mohli posluchači slyšet i prvního šéfredaktora Ferdinanda Peroutku a programového ředitele Pavla Tigrida.

Tigrid posluchačům představil vysílací schéma nové stanice. Svobodná Evropa plnila funkci, kterou bychom dnes shrnuli pod pojem veřejnoprávní rozhlas. Informovala o událostech v celém světě, zvláštní pořady byly věnovány novinkám ve vědě a technice, ekonomii, odborovém hnutí, společenských vědách.

Další pořady měla stanice pro ženy, mládež, rodiče a děti, studenty, dělníky, státní zaměstnance, vojáky, zemědělce. V reportážích vysílala rozhovory s československými uprchlíky na Západě, koncerty taneční hudby i satirická pásma. A nemalá část pořadů byla věnována kultuře.

Přežít složité začátky na Západě

Za téměř 39 let nesvobody, po která Svobodná Evropa vysílala, připravili redaktoři tisíce hodin programu. Dnes z něj známe zlomek, který ve svých sbírkách uchovává Národní muzeum v Praze.

I z těch několika desítek hodin dochovaného vysílání je možné udělat si obrázek o šíři záběru pořadů o kultuře. Mnohá jména jsou téměř zapomenuta nebo osloví jen skupinu odborníků.

Karel Biňovec, Gabriel Laub, Jaroslav Gillar nebo Jiří Theiner a další. Znamenají něco ještě tahle jména v české kultuře? Posluchače určitě víc přitahovala jména známá.

Čtěte také

Právě takovým bude věnován pořad Archiv Plus, který přiblíží orientaci Svobodné Evropy v oblasti české a slovenské kultury – exilové, později i té domácí, zakázané.

Ukázky z pořadů Svobodné Evropy, které zazní, jsou do značné míry unikátní. Prakticky po celou dobu trvání bylo vysílání Svobodné Evropy rušeno. Značná část ukázek bude vůbec poprvé odvysílána v téměř studiové kvalitě.

Kulturní pořady Svobodné Evropy mají kromě dokumentární a informační hodnoty ještě jeden rozměr: tím, že se prostřednictvím Svobodné Evropy mohli k lidem v Československu obracet exiloví umělci, umožnila exulantům přežít složité začátky na Západě.

A opačně: lidem v Československu vysílala Svobodná Evropa jasný vzkaz: česká a slovenská kultura žije i ve svobodném světě. Jakkoliv se komunistický režim snažil tvrdit, že jediná kultura je ta domácí, jím schválená, muselo být každému jasné, že je tady nějaká kultura domácí, neoficiální – a také exilová. A že to všechno dohromady je teprve naše kultura.

Celý pořad z května 2021 najdete v audiozáznamu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související