Léto 1954: Boj proti mandelince, navrátilci a procesy

Spoléhat se na desítky hodin dochovaných záznamů archivních pořadů je ošidné: autentické záznamy vysílání – třeba denního zpravodajství – neexistují, do archivu se ukládaly pouze pořady, u kterých patrně vedení rozhlasu cítilo pomyslnou „vyšší hodnotu“.

Čtěte také

Jaro 1954. Zlevnit jídlo, uspořádat volby, svolat sjezd

Jde například o dvě tiskové konference: při té první se veřejnosti koncem července 1954 představil agent Státní bezpečnosti František Zvolský, který sehrál roli „navrátilce“ ze Západu; druhá tiskovka na konci září toho roku přestavila novinářům pro změnu navrátilce a „hlasatele“ Rádia Svobodná Evropa Bruna Foltu.

Co na tom, že v mnichovské stanici přečetl jen jedno prohlášení… Také on, podobně jako Zvolský, si pochvaloval život v socialismu, údajně plné obchody a to, že na každém rohu nevidí žebráky jako na Západě.

Mandelinka bramborová

Zjednodušené vnímání dějin způsobuje, že období smrti Stalina a Gottwalda, březen 1953, vnímáme jako okamžik konce politicky zmanipulovaných procesů. Pokračovaly ale dál. V létě 1954 se v hostinci v Bystřici nedaleko Jičína konal soud s místním sedlákem Josefem Pažoutem.

Čtěte také

Zima 1954 v rozhlasovém vysílání: Budoucnost patří uhlí!

Kromě toho, že údajně neodváděl státu to, co měl – tedy předepsaný počet vajec, množství mléka, obilí a tak dále – jej vinili z toho, že měl na poli najít leták Svobodné Evropy a neodevzdat ho bezpečnostním orgánům. Pažout byl dobovou terminologií „kulak“ a u soudu se opravdu hájil, rozhodně nepřijal trpnou roli obžalovaného a dostával se každou chvíli do sporu se soudcem i s prokurátorem.

Tím byl Lev Bloch, bývalý ostravský dělník, který se ke komunistické justici dostal po absolvování devítiměsíčního rychlokurzu, takzvané Právnické školy pracujících. Necelý rok po procesu Lev Bloch údajně spáchal sebevraždu a podle pamětníků ho k tomu dohnaly výčitky svědomí.

Čtěte také

Unikátní záznam tiskovky z roku 1954: Únosy, návraty a zpravodajština s navrátilci do toho našeho socialistického ráje

To u jiného procesu v září 1954 u soudu v Plzni si prokurátorka Ludmila Brožová nejspíš výčitky svědomí nepřipouštěla. Obžalovaným byl horažďovický rostlinolékař Čestmír Nováček. Bylo mu kladeno za vinu, že údajně doma rozmnožoval mandelinku bramborovou a rozšiřoval ji na polích v Pošumaví.

Nováček byl v podstatě bez důkazů odsouzen k exemplárnímu trestu 20 let odnětí svobody a zákazu výkonu funkce rostlinolékaře na doživotí. O absurdním trestu psal už týden po procesu dokonce i americký magazín Time. Mnohokrát bylo u soudu opakováno, že mandelinku k nám zavlekli Američané, jak odpovídalo dobovému narativu.

V létě 1954 se ale ve vysílání dostalo i na poněkud příznivější zprávy. Třeba o dokončení znovuvýstavby Betlémské kaple nebo na vzpomínky malíře Josefa Lady. To vše a mnoho dalšího okomentuje v Archivu Plus pamětník Karel Hvížďala.