První spartakiáda kombinovala tanky a holuby. Šest totalitních bylo plné prosovětského nadšení s komunistickou symbolikou

5. červenec 2024

První československá spartakiáda proběhla ještě za první republiky v roce 1921. Za totality jich pak dohromady bylo šest. Platily za vrcholnou akci komunistické tělovýchovy a chtěly být důkazem oddanosti obyvatel komunistickému zřízení. Spartakiády měly pochopitelně patřičnou propagaci a byly mediálně sledovány. V rozhlasovém archivu se dochovalo několik hodin zvukového materiálu zachycujícího atmosféru spartakiád, zejména těch normalizačních.

Nejméně nahrávek se dochovalo právě z té první spartakiády. Ta ve snaze trumfnout sokolské slety, jejichž byla nepřiznaných následovníkem, předvedla přes milion cvičících ve třech desítkách vystoupení. V archivu se dochovala jen reportáž ze cvičení vojáků s dětmi. Je z ní patrné, že šlo o poněkud bizarní skladbu.

Československá spartakiáda 1955: Propagační plakát pro zahraniční návštěvníky

Jiné byly ještě pozoruhodnější. Například učnice a učňové z takzvaných pracovních záloh ve svém vystoupení ze svých těl vytvořili ozubená kola a řemenice, při cvičení vojáků se na ploše stadionu objevily tanky; svazarmovci zase vystupovali s motocykly, psy nebo holuby.

Vše se neslo stále ještě v duchu stalinismu (i když generalissimus už byl mrtvý): Kladl se důraz na kolektiv, celá akce byla silně prodchnutá prosovětským nadšením a komunistickou symbolikou.

Jiná doba, jiný mrav

Podobnou atmosféru měla i spartakiáda v roce 1960. Z té se nám mimo jiné zachovala půvabná reportáž o cvičení souborů lidové tvořivosti. Hovoří v ní členové souboru Vlajka mládí z Brna, kteří na závěr zazpívají vlastní pseudolidovou písničku o spartakiádě. O pět let později by se už taková písnička považovala za vtip. 

Plakát I. celostátní spartakiády (1955)

Spartakiáda z roku 1965 byla totiž docela jiná. Duch společenského uvolňování poznamenal i ji. V první řadě přestali být lidé ke cvičení nuceni, počet cvičenců klesl na zhruba 350 tisíc. Skladby už nebyly ideologicky vypjaté, snažily se být moderní a zábavné.

Moc pěkně to ilustruje záznam z vystoupení učňů, kteří cvičili na temperamentní čaču a závěr jejich cvičení doprovodila moderní písnička s výmluvným textem: „Jenom buďte bez obav, když my po svém bavit chceme se a smát, jiná doba, jiný mrav, píše se rok pětašedesát.“

Husákova poupata

Čtvrtá spartakiáda, naplánovaná na rok 1970, se nekonala. Režim si nebyl jist, jestli jsou občané už natolik znormalizovaní, aby masovou akci nevyužili k protestům. Další spartakiáda se proto konala až v roce 1975.

Spartakiáda (1985)

Z té se v archivu dochovalo velké množství nahrávek. Je z nich patrné, že se jí věnovala opravdu velká pozornost.

Rozhlasoví komentátoři neustále zdůrazňovali, jak cvičenci nadšeně demonstrují lásku k socialistické vlasti vedené komunistickou stranou. Poprvé se tehdy na Strahově objevilo také společné cvičení s dětmi, které organizátoři prvních dvou spartakiád odmítali s tím, že dítě patří v první řadě do kolektivu. Husákovský režim ale rodinný život naopak akcentoval.

U spartakiády 1975 můžeme vypozorovat také první pokus o spartakiádní hit. Cvičení dorostenek bylo doprovázeno písničkou Zpíváme mládí, zpíváme krásným snům v podání Eleny Lukášové. Písnička s poměrně výraznou melodií se pak často hrála v rozhlase a pamětníci si na ni vzpomínají, ale hitem se nestala.

To se povedlo až o deset let později na poslední spartakiádě. Písnička Poupata, která doprovázela cvičení starších žákyň, je populární dodnes. Historie spartakiád skončila se zánikem komunistického režimu. I když nácvik na spartakiádu 1990 už běžel a mnozí lidé se na akci těšili, Strahov se už cvičenců nedočkal.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.