Ukrajinci měli letos poprvé Vánoce v prosinci. Třetina lidí plánovala slavit dvakrát

7. leden 2024

Ukrajina poprvé v novodobé historii oslavila Vánoce v prosinci, tedy stejně jako většina evropských států. Dřív je většina lidí slavila 7. ledna – podle juliánského kalendáře, a to stejně jako v Rusku. Jenže je války, a tak datum Vánoc ukrajinské ortodoxní církve, a následně i úřady, posunuly. Chtějí se tak co nejvíc odstřihnout od ruského pravoslaví i Ruska samotného.

„Tradici ukrajinských národních písní známe podle písemných zmínek od 17. století. Ale víme, že některé mají původ ještě v době předtím, tedy než na Ukrajinu přišlo křesťanství. To znamená, že nám zůstaly písně, které naši předci zpívali už v 10. století nebo dřív. Na Ukrajině známe asi 200 koled. Velmi různorodých písní. Ke každému svátku se vážou nějaké koledy,“ popisuje Ksenia Pidopryhorová, zpěvačka vánočních písní.

Čtěte také

Na Vánoce se zpívají koljadky. Jsou o narození Ježíše Krista a vypráví biblický příběh. Na Nový rok se zpívají ščedrivky. Koledníci s nimi chodí po jednotlivých hospodářstvích a opěvují, jak je tam dobrý hospodář. Aby jim dali nějaké dárky nebo peníze. Tak přišli k nim domů a říkali: „Hospodáři, ty jsi takový překrásný jako sám měsíc. Tvoje manželka je jako slunce. Vaše děti jako hvězdy.“

„A třetí svátek je křest Páně. Na ten zpívají jordánky. Těch je sice méně, ale zpívá se o vodě a Bohorodičce. V ukrajinské tradici je totiž i mariánský svátek, který připomíná Pannu Mariu. Křest Páně se u nás v tomto roce slaví 6. ledna, dřív to bylo až později,“ vysvětluje.

Změny vpádem Rusů

V prosinci slavili Vánoce už dřív hlavně na západní Ukrajině, a to katolíci nebo evangelíci. A po tom, co na východě země začala válka s Ruskem, se k nim symbolicky připojovali i další.

Čtěte také

Po velké ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 nový den křesťanských svátkům oznámily ukrajinská pravoslavná a ještě dřív taky řeckokatolická církev, připomíná jeden z jejich arcibiskupů Ihor Isičenko.

„S novým kalendářem je svázaný taky jeden důležitý aspekt: vnímání sebe sama v prostoru – světovém, civilizačním a křesťanském. Starý kalendář nás směřoval k pozici archaického ruského světa. A církev se stávala muzeem starého světa, které ukazovalo, jak lidé žili dřív. Ale církev má směřovat vpřed a vést lidi vpřed,“ říká arcibiskup.

Vánoce podle prosincového průzkumu společnosti Deloitte chtěla v novém termínu slavit skoro polovina Ukrajinců. Asi pětina plánovala zůstat u starého data a třetina odpověděla, že bude slavit svátky dvakrát.

Čtěte také

Odklon od Ruska ilustruje i to, že víc než polovina Ukrajinců v průzkumu uvedla, že i při výběru vánočních dárků bude bojkotovat firmy, které z ruského trhu neodešly. Některé rodiny si dárky dávají už na svátek svatého Mikuláše, jiné až na Nový rok. K Vánocům podle novinářky Julie Tkačukové patří spíše jiné tradice. Kromě vánočních koled hlavně jídlo.

„Na stole ale není žádné maso. To se jí až další den. Máme ale 2 chodů postních jídel. Chybí také smetana a živočišné tuky. Můžeme jíst ale rybu,“ popisuje.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Jany Karasové.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.