Vladimír Petřek, pravoslavný kněz, který se stal hrdinou

2. červen 2022

Pomoc, kterou aktérům atentátu na Reinharda Heydricha poskytl farář Vladimír Petřek, je příkladem tichého, neokázalého hrdinství. Muže, na kterého bychom neměli zapomínat, připomene v pořadu Portréty archivář Vojtěch Šustek.

„Nic nepřijde samo, o všechno se musí bojovat, o svobodu zejména. Každá generace musí tím řetězem zatřást,“ řekla Jiřina Petřková, sestra Vladimír Petřka, muže, který naplnil a nejspíš i překonal představy o tom, co je hrdinství.

Chrám sv. Cyrila a Metoděje (za okupace sv. Karla Boromejského) v Resslově ulici 18. června 1942. Krátce po posledním boji sedmi statečných českých výsadkářů

Vladimír Petřek se narodil 19. června 1908 v Hodolanech na Olomoucku. Po absolvování teologického lycea v Sremských Karlovcích v Srbsku získal stipendium na pravoslavné teologické fakultě v Bělehradě. Do Československa se vrátil v roce 1933, aby vykonal vojenskou službu.

Koncem prosince 1934 byl pak v Praze vladykou Gorazdem vysvěcen a ustanoven v Praze kaplanem. Navázal kontakty s představiteli kulturního života první republiky, mezi jeho přátele patřili Jaroslav Seifert nebo Václav Černý. Do odboje se aktivně zapojil krátce po okupaci. Ukrýval kancléře a pozdějšího předáka odbojové organizace Politické ústředí Přemysla Šámala nebo majora Jana Sadílka, jednoho z vydavatelů ilegálního listu V boj. Vystavoval také křestní listy Židům, aby je ochránil před perzekucí.

Dodnes pociťujeme hrdost

Ještě před atentátem nabídl parašutistům úkryt v kostele sv. Cyrila a Metoděje. O odbojáře se pak aktivně staral a opatřoval jim jídlo. Zatčen byl 18. června 1942. Během léta 1942 byl tvrdě vyslýchán, ani po dvou měsících však neprozradil jméno žádného ze spolupracovníků.

Padlí parašutisté byli z chrámu vyneseni na roh Resslovy a Václavské ulice a tam identifikováni zrádcem Karlem Čurdou (třetí zprava). Nad mrtvými se sklání K. H. Frank

Počátkem září 1942 byl odsouzen k trestu smrti, a protože odmítl podat si žádost o milost, byl 5. září 1942 na kobyliské střelnici zastřelen. Jeho tělo zpopelnili ve strašnickém krematoriu a popel nebyl pietně uložen; až v roce 2005 byl Petřkovi odhalen symbolický náhrobek na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.

Za své činy byl Petřek in memoriam dekorován Československým válečným křížem a v únoru 2020 zapsán pravoslavnou církví mezi svaté novomučedníky. Nacisté ještě během války uvěznili velkou část Petřkových příbuzných, polovina členů rodiny věznění nepřežila. Sestry Jiřina a Zdena Petřkovy později řekly: „V roce 1942 jsme všichni včetně maminky souhlasili s útokem na Heydricha. Považovali jsme, a i dnes považujeme, za správné, že bratr parašutisty ukrýval. Dodnes pociťujeme hrdost, jak statečně se Vladimír zachoval, a jsme rády, že jsme měly bratra, jako byl on.“

autor: David Hertl
Spustit audio

Související