Když si moji farníci povídají rusky, ostatní to nenesou moc dobře, říká pravoslavný kněz Milko
Pravoslavní Štědrý den neslaví, ve stejné době u nich ale probíhá 40denní půst. „Smysl půstu je hodně historický, ale má v sobě i sociální aspekt, protože se učíme odřít si. A to, co ušetřím, dám potřebným. Vždy při půstu zdůrazňuji, že bychom si měli uvědomit, jak málo nás dělí od smrti: stačí pár dní nepít, pár dní nejíst a nejsme nic. Zůstane jen to dobré – a bez Boha nejsme nic,“ popisuje pravoslavný kněz a teolog Pavel Milko.
I v Česku jsou podle kněze farnosti, které slaví Vánoce podle gregoriánského kalendáře.
„Jsem zastáncem juliánského kalendáře, protože to šílenství kolem shánění dárků a jídla se nás netýká, protože se postíme. Ale až přijde čas, 6. nebo 7. ledna, tak se v klidu a pokoji soustředíme jen na tu duchovní oslavu,“ vysvětluje s tím, že ale nikomu slavit 24. prosince Štědrý den nezakazuje.
Nebude to přehnaně radostná oslava, ale budeme se snažit, aby jim nebylo smutno.
Pavel Milko
Letošní svátky ale budou jiné. Kvůli válce mají totiž věřících daleko víc, jinak až dvě třetiny odjíždějí z Česka.
Čtěte také
„Ale všichni se teď trápí kvůli svým blízkým, mají strach, jak přežijí zimu, a myslí na ně. Nebude to přehnaně radostná oslava, nějaké velké veselí, ale budeme se snažit, aby jim nebylo smutno a každý se cítil dobře,“ vysvětluje kněz Milko.
Pravoslavní na Mělníku tak budou zpívat české, ukrajinské, maďarské i rusínské koledy. Ve farnosti má Milko různé věřící.
„Panuje mylná představa o religiozitě. Čím půjdete na Ukrajině dál na východ, tak je religiozita menší. Největší na Podkarpatské Rusi, kde si lidé nedokážou představit, že by v neděli nepřišli na mši, a nejmenší na Donbasu, kde přijdou tak třikrát ročně.“
Celý život je učili, že na ně někdo útočí – a teď si nedokážou srovnat, že jejich vojáci jsou v jiné zemi a vraždí.
Pavel Milko
„U nás není nikdo, kdo by válku na Ukrajině obhajoval. Putinovci a kirillovci (patriarcha moskevský) mají, kam jít v Praze, kde je přímo při ambasádě chrám, kde se patriarcha vzpomíná. U nás se něco podobného nikdy nedělo a ani neděje. Nesetkal jsem se s ruskojazyčnými Ukrajinci ani Rusy, kteří by válku bránili.“
Čtěte také
„Celý život je učili, že jejich národ se stále jen bránil a někdo na ně útočí – a teď si nedokážou v hlavách srovnat, že jejich vojáci jsou v jiné zemi a vraždí. Osobně jsem se ale opravdu nesetkal s nikým, kdo by byl takový putinovec,“ opakuje kněz.
„Je ale vidět, že srdce některých farníků přetéká hněvem a nenávistí – některé to trápí, některé míň a nechávají to překypovat. Přináší to napětí mezi Ukrajinci ruskojazyčnými a ukrajinskojazyčnými, někdy je uklidňování náročné… Zvlášť, když si mezi sebou povídají rusky, tak to ti ostatní nenesou dobře,“ připouští.
Celou sváteční Osobnost Plus Lucie Vopálenské si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Kostel sv. Václava ve Střemeníčku je důkazem šíření pravoslaví na Litovelsku před válkou
Svatý Václav je bezesporu patronem české země. Na Moravě je jeho kult přece jen řidší, i když i zde je uctíván jako národní patron. Málokdo však ví, že významnou úctu...
-
Cesty pravoslaví, Dánsko zakázalo rituální porážku a archiv...
Proč se Praze ve dvacátých letech říkalo "Ruský Oxford"? Dozvíte se v nedělních Dotecích víry. Nahlédneme také do archivu jezuitského řádu v Bratislavě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.