Ukrajina už vyhrála. Teď ještě musí získat zpět území včetně Krymu, soudí britský novinář Harding
„Rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou je v tom, že Rusko si válku na Ukrajině zvolilo, zatímco pro Ukrajinu je to válka vnucená, ve které ale Ukrajinci bojují o všechno,“ říká britský novinář Luke Harding, který sedm let vedl kancelář deníku Guardian v Moskvě.
Jeho pobyt skončil v roce 2011, kdy byl z Ruska vyhoštěn. Už tehdy podle svých slov pochopil, že nejde o obyčejný režim, který šikanuje vlastní lidi, ale že je i mezinárodně nebezpečný a svévolný.
Čtěte také
Rusko označuje za upadající impérium, které je v zajetí fantazijních představ. Harding si všímá i Putinovy proměny z agenta KGB v politika prosazujícího klasický ruský imperialismus jako vystřižený z první poloviny 19. století.
„Je to prazvláštní mix sovětského uvažování s uvažováním imperiálním. Ale klíčové přitom zůstává, že Rusko musí být a zůstat velmocí. K tomu potřebuje ovládnout Ukrajinu. Můžeme spekulovat, proč si k invazi vybral rok 2022 – je mu 70, nikomu nedůvěřuje, je silně paranoidní a zřejmě si vzal do hlavy, že žádný další prezident nedokáže udělat to, co si předsevzal, tedy sjednotit historickou Rus,“ zamýšlí se Harding.
Kdyby Putin nerozpoutal válku na východě země a posléze nespustil svou megalomanskou invazi, zůstala by Ukrajina rozdělená a váhající.
Ironií je, že tím, kdo Ukrajinu učinil Ukrajinou, dal jí evropskou tvář a definitivně nasměroval k Západu, je právě ruský prezident: „Kdyby se do toho býval nemíchal, kdyby v roce 2014 neukradl Krym, nerozpoutal válku na východě země a posléze nespustil svou megalomanskou invazi, zůstala by Ukrajina rozdělená a váhající. Teď se všichni semkli a zapojili do boje o vítězství,“ poznamenává.
Ukrajina už vyhrála
Harding soudí, že Ukrajina je pro Rusko navždy ztracena, na to bylo prolito příliš mnoho krve. „Navzdory vší té propagandě, velikášství a nablýskanosti si myslím, že ruský režim je křehčí a ubožejší, než se zdá. V Rusku je sice velká společenská podpora války, ale ve skutečnosti ta země jako celek upadá,“ soudí.
Kdyby Ukrajina o Krym přišla, stal by se základnou pro další ruské výboje podrývající bezpečnost Ukrajiny.
Zatímco během svého pobytu viděl Rusko jako stát autoritářský, nyní se stal totalitním a jakýkoli projev nesouhlasu je považován za zločin. „Když odsoudíte válku na twitteru, vyfasujete desetiletý žalář. Stačí, aby se vaše dítě ukázalo v tričku s ukrajinskou vlajkou. Dostalo se to za hranici pozdních 80. let a směřuje k letům 30.,“ hodnotí britský novinář.
Rusové podle něj žijí v jakési paralelní realitě, nakonec ale budou muset přijmout věci tak, jak jsou. A když ne oni, tak minimálně ruské vedení si bude muset přiznat, že válka byla hrubá chyba, která se nevyplatila.
Čtěte také
Domnívá se, že Ukrajina už válku vyhrála, a to tím, že překazila ruský záměr ji zničit. Očekává, že letos získá zpět další území, nejspíš na jihu země, ovšem dobýt zpět východ bude těžké. Ukrajincům ovšem nezbývá než ve válce pokračovat, a to až do znovuzískání Krymu.
Ten je zároveň jedinou částí Ukrajiny, na které obyčejným Rusům záleží – pamatují si třeba, jak zde trávili prázdniny. Jak ale Harding připomíná, Krym nebyl vždy ruský. Po staletí ho obývali Řekové, Skythové a dlouho patřil k islámskému světu, než ho v pozdním 18. století získali Rusové.
„Kdyby Ukrajina o Krym přišla, stal by se základnou pro další ruské výboje podrývající bezpečnost Ukrajiny. Ta potřebuje Krym, aby se stala plnoprávným evropským státem,“ zdůrazňuje.
Jaká je budoucnost Ruska po Putinovi? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Jan Fingerland: Vlídná žena, která zachrání Rusko
To, co odkazujeme našim dětem, je strašné. Rusko čeká katastrofa. Říká to Jelena Osipovová, drobná žena, která se rozhodla, že nebude mlčet o tom, co se v její vlasti děje.
-
Alexandr Mitrofanov: My Rusko nedáme, radši vše zbouráme, zní z Kremlu
Tento komentář vzniká v předstihu, proto nejsem s to sledovat poslední vývoj v kauze čtvrtečního narušení ruské hranice v Brjanské oblasti.
-
Adam Černý: V OSN Rusko prohrává, jsou tu však některá ale
Dvanáct měsíců od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, nevypadá jeho situace na nejreprezentativnějším globálním fóru, Valném shromáždění OSN, na první pohled vábně.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.