Ukrajina už vyhrála. Teď ještě musí získat zpět území včetně Krymu, soudí britský novinář Harding

Jeho pobyt skončil v roce 2011, kdy byl z Ruska vyhoštěn. Už tehdy podle svých slov pochopil, že nejde o obyčejný režim, který šikanuje vlastní lidi, ale že je i mezinárodně nebezpečný a svévolný.

Čtěte také

Libor Dvořák: Putin a konec války

Rusko označuje za upadající impérium, které je v zajetí fantazijních představ. Harding si všímá i Putinovy proměny z agenta KGB v politika prosazujícího klasický ruský imperialismus jako vystřižený z první poloviny 19. století.

„Je to prazvláštní mix sovětského uvažování s uvažováním imperiálním. Ale klíčové přitom zůstává, že Rusko musí být a zůstat velmocí. K tomu potřebuje ovládnout Ukrajinu. Můžeme spekulovat, proč si k invazi vybral rok 2022 – je mu 70, nikomu nedůvěřuje, je silně paranoidní a zřejmě si vzal do hlavy, že žádný další prezident nedokáže udělat to, co si předsevzal, tedy sjednotit historickou Rus,“ zamýšlí se Harding.

Kdyby Putin nerozpoutal válku na východě země a posléze nespustil svou megalomanskou invazi, zůstala by Ukrajina rozdělená a váhající.

Ironií je, že tím, kdo Ukrajinu učinil Ukrajinou, dal jí evropskou tvář a definitivně nasměroval k Západu, je právě ruský prezident: „Kdyby se do toho býval nemíchal, kdyby v roce 2014 neukradl Krym, nerozpoutal válku na východě země a posléze nespustil svou megalomanskou invazi, zůstala by Ukrajina rozdělená a váhající. Teď se všichni semkli a zapojili do boje o vítězství,“ poznamenává.

Ukrajina už vyhrála

Harding soudí, že Ukrajina je pro Rusko navždy ztracena, na to bylo prolito příliš mnoho krve. „Navzdory vší té propagandě, velikášství a nablýskanosti si myslím, že ruský režim je křehčí a ubožejší, než se zdá. V Rusku je sice velká společenská podpora války, ale ve skutečnosti ta země jako celek upadá,“ soudí.

Kdyby Ukrajina o Krym přišla, stal by se základnou pro další ruské výboje podrývající bezpečnost Ukrajiny.

Zatímco během svého pobytu viděl Rusko jako stát autoritářský, nyní se stal totalitním a jakýkoli projev nesouhlasu je považován za zločin. „Když odsoudíte válku na twitteru, vyfasujete desetiletý žalář. Stačí, aby se vaše dítě ukázalo v tričku s ukrajinskou vlajkou. Dostalo se to za hranici pozdních 80. let a směřuje k letům 30.,“ hodnotí britský novinář.

Rusové podle něj žijí v jakési paralelní realitě, nakonec ale budou muset přijmout věci tak, jak jsou. A když ne oni, tak minimálně ruské vedení si bude muset přiznat, že válka byla hrubá chyba, která se nevyplatila.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Starost o Rusko je věcí Rusů

Domnívá se, že Ukrajina už válku vyhrála, a to tím, že překazila ruský záměr ji zničit. Očekává, že letos získá zpět další území, nejspíš na jihu země, ovšem dobýt zpět východ bude těžké. Ukrajincům ovšem nezbývá než ve válce pokračovat, a to až do znovuzískání Krymu.

Ten je zároveň jedinou částí Ukrajiny, na které obyčejným Rusům záleží – pamatují si třeba, jak zde trávili prázdniny. Jak ale Harding připomíná, Krym nebyl vždy ruský. Po staletí ho obývali Řekové, Skythové a dlouho patřil k islámskému světu, než ho v pozdním 18. století získali Rusové.

„Kdyby Ukrajina o Krym přišla, stal by se základnou pro další ruské výboje podrývající bezpečnost Ukrajiny. Ta potřebuje Krym, aby se stala plnoprávným evropským státem,“ zdůrazňuje.

Jaká je budoucnost Ruska po Putinovi? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.