Udržovací dohoda, hodnotí COP 30 Mastantuono. Křenek: Důležité je, že se státy vůbec domluvily

Navrhovaná dohoda je přijatelná, i když si Evropská unie přála více, řekl evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra. Pane Křenku, je to škoda, když Evropská unie nedosáhla tak silné dohody? Jak vnímáte výsledky COP30 právě ve vztahu k pozici Evropské unie?

Filip Křenek: Myslím, že Evropská unie a její zástupci jeli na letošní COP v poměrně složité situaci potom, co Spojené státy ohlásily, že se oficiální delegace účastnit nebudou. Byť někteří zástupci amerických měst přítomni byli. 

Čtěte také

iROZHLAS

Ještě to není ztracené, ale viditelný pokrok nespatřuji, říká odborník o výsledcích klimatické konference

V podstatě větší díl zodpovědnosti za to, aby se k nějaké dohodě dospělo, nesli právě evropští zástupci. Takže výchozí situace nebyla úplně šťastná a samozřejmě se to potom propsalo do průběhu jednání – a ostatně i závěrů, kdy se nepodařilo dostat dostatečné množství států na stranu Evropy. 

Ale nejen Evropy, prohlášení o odklonu od fosilních paliv v určitou chvíli podporovalo 80 států světa, čili nikoliv jenom Evropská unie.

To určitě probereme později. Obracím se do Bruselu na Alenu Mastantuono. Jak vnímáte výsledek COP30 směrem ke klimatickým cílům Evropské unie? 

Alena Mastantuono: Konference skončila v prodlouženém čase kompromisní dohodou. Já bych ji zhodnotila spíše jako jednu ze slabších, respektive udržovacích dohod nežli průlomovou. 

Čtěte také

Hladík: Evropa není sama, k snižování emisí se zavázal celý svět. Dobrovolnost se mění na povinnost

A protože konference se koná každý rok a má smysl udržovat dialog, tak i to považuji za důležité. Protože to znamená, že dostaneme ke stolu několik zemí z celého světa. 

V dnešním světě, kdy je geopolitická scéna velmi křehká, se podařilo se shodnout alespoň na multilaterální úrovni na společném, sice minimálním, jmenovateli. Kterým v tomto případě je změna klimatu a cíl nepřekročit oteplení o 1,5 stupně, což je pro udržení dialogu skutečně zásadní. Ano, není to průlomové. 

Osamocená Unie? 

Pane Křenku, když jste říkal, že se evropským představitelům nepodařilo dostat na svou stranu více spojenců, tak co znamená ta osamocenost Unie? Potvrdila se tu osamocenost Unie, co se týká nastavení klimatických cílů? 

Křenek: Myslím, že je důležité, že se státy byly ochotné vůbec na něčem domluvit. Že odjely z COPu s dohodou, protože to byl i signál směrem ke Spojeným státům, že i bez Spojených států se skutečně lze na nějakých klimatických závazcích dohodnout. 

Na druhou stranu ten závazek, jak už jsme zmínili, není takový, jaký bychom si možná představovali. 

Čtěte také

V Severní Africe už dnes lidé umírají žízní. Může za to klimatická změna, varuje arabistka Hrabalová

Zejména zástupci těch takzvaných fosilních států a BRICS, to znamená Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, to byla v podstatě nějaká blokační skupina zemí nebo řekněme exportérů fosilních paliv, kteří se zasadili o to, že zmínka o fosilních palivech v závěrech COPu není. 

Myslím si, že Evropská unie není osamocená v té pozici, v jaké je. Nevrací se domů s tím, že by měla z důvodu závěrů COPu nějakým způsobem zásadně přehodnotit svoji klimatickou politiku.

Snižování fosilních paliv

Nedávno na Evropské radě pro životní prostředí ministři členských zemí odsouhlasili klimatický cíl do roku 2040 minus 90 procent emisí, tedy bez závazných cílů pro jednotlivé státy. Jak vnímáte tyto závazky tváří v tvář výsledkům COPu30, kde nemáme plán, jak snižovat fosilní paliva? Neměly by se také nějakým způsobem revidovat cíle Evropské unie?

Mastantuono: Chtěla bych doplnit, že Brazílie bude v dialogu ohledně fosilních paliv pokračovat. Takže taky si nemyslím, že je to úplně fiasko. Opravdu je důležité nastavit si nějaký dialog, který trvá. 

Čtěte také

Analytička: Nejvíc emisí dnes vypouští Peking. Na jednoho Číňana jich připadne stejně jako na Čecha

Ano, Brazílie může znovu otázku přísnější formulace vznést za půl roku, ale máte pocit, že pokud se tam ta otázka nedostala teď – a upozorňovala jsem i na předchozí summity, kdy jsme v Baku měli ten postupný odklon – že zkrátka bude snaha dohodnout se na tom, že uděláme nějaký ambicióznější plán ohledně odklonu od fosilních paliv?

Mastantuono: Já to považuji jako nějaký čas, který jednotlivé země potřebují na přípravu a transformaci a určitě se v budoucnu k nějaké takové dohodě zaváží. Samozřejmě čas ukáže, za jak dlouho to bude. 

Vrátím se ale k plánům Evropské unie. Samozřejmě jakékoliv cíle, které jsou nastavené, v tuto chvíli nejsou propisovány do cílů Evropské unie, protože náš cíl už je nastaven. Máme cíl 2050 uhlíkově neutrální a k tomuto cíli směřujeme. 

A je to dobře? Ptám se, jestli se cíle nemají revidovat, pokud vidíme, že zbytek světa se na tempo, jak dosáhnout uhlíkové neutrality, dívá úplně jinak? 

Mastantuono: Ano, máte pravdu. U vyjednávacího stolu neseděly právě Spojené státy, které jsou druhým největším znečišťovatelem. A naopak u vyjednávacího stolu seděla Čína a Indie.

Z informací od kolegů, kteří v Belému byli, tak vím, že Indie patřila mezi ty, kteří odklon od fosilních paliv příliš nepodporují. Evropská unie, která je producentem celosvětových emisí ve výši šesti procent, tak v tuto chvíli má nejambicióznější plány.

Čtěte také

Největší znečišťovatelé mají povinnost připívat těm, kteří teď řeší důsledky změny klimatu, říká zástupkyně africké organizace na COP29

Dává vám to smysl?

Mastantuono: Já tady dnes zastupuji Hospodářskou komoru a musím říct, že z pohledu konkurenceschopnosti určitě ne. Chápu samozřejmě ambice, potřebu adaptace na klima, ale pokud nás nebudou následovat ostatní, tak zůstáváme v znevýhodněné pozici jako byznys. 

A to právě proto, že máme stanovené velmi vysoké cíle, klimatické normy, sociální standardy a naše firmy tím pádem vyrábějí za řekněme horších podmínek než ostatní. Ale proto je určitě důležitý dialog na COPu, abychom na naši stranu dostali co nejvíce zemí. 

Ukazuje se, že je Evropská unie ve svých ambicích v oblastí ochrany klimatu osamocená? Jaký vliv mohou mít závěry na konkurenceschopnost Unie? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.