Ekonom Navrátil: Bez toho, aby se Evropa dokázala ubránit, nezáleží na tom, jak je konkurenceschopná

Podle Draghiho potřebujeme rozhýbat investice, využít sílu společného trhu, odbourat vnitřní bariéry, zvýšit svou nezávislost ve strategických oblastech i v obranném průmyslu, zlevnit energii a v neposlední řadě stát se zásadnějším hráčem v geopolitice.

Čtěte také

Zpravodaj Viktor Daněk: Plníme pouze dílčí body Draghiho zprávy. Bez radikálních změn EU v globálním světě neobstojí

Podle serveru Euractiv se však podařilo implementovat za jeden rok pouze jedenáct procent z toho, co považuje Draghi za nutné minimum k zastavení evropského zaostávání za světovou špičkou.

„Je potřeba zmínit, že z Draghiho zprávy zůstala jedna podstatná věta, a to, že pokud Evropská unie nebude schopna řešit tyhle problémy, tak možná nemá cenu, aby vůbec existovala. Pokud není schopna přinést prosperitu svým občanům, tak to možná vůbec nemá cenu. To je velmi silné poselství,“ zdůrazňuje Navrátil.

Hlavní ekonom České spořitelny zároveň uznává, že rozhodování v Evropské unii je složité, protože slovo má všech 27 států. „Pokud se bavíme o tom, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti, dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ dodává.

Čtěte také

Jsme euroskeptici kvůli nespokojenosti s vlastní zemí, soudí Špidla. Bartoň: Ne, důvod je ekonomický

Tento týden vystoupila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se zprávou o stavu Evropské unie, ve které zmínila také Draghiho zprávu a uvedla kroky, kterými chce konkrétně naplňovat plány. Většinu úvodu se věnovala především bezpečnosti.

„To si myslím, že je důležité. Ano, jedna věc je konkurenceschopnost. A druhá obranyschopnost. Pokud nebudeme v bezpečí, nebudeme mít schopnost se bránit, tak diskuze o konkurenceschopnosti je až někde vzadu,“ vysvětluje Navrátil.

Průmyslová politika

Ve Draghiho zprávě se kromě společného kapitálového trhu zmiňuje i společná průmyslová evropská politika. „Průmyslovou politiku provádí všechny státy nebo mocnosti, nejvíce Čína a Spojené státy. Evropská unie taky dává nemálo peněz, ať už do inovací nebo průmyslové politiky. Ale ten efekt není moc vidět,“ upozorňuje ekonom.

Důvodem je podle něj to, že podpora je rozdrobená. Často tak dostávají dotace i neefektivní firmy a díky tomu růst není tak rychlý. Navrátil také zmiňuje analýzy, podle kterých je v Evropské unii málo firem, které jsou schopny skutečně být ziskové.

Čtěte také

Evropa záviděla Spojeným státům růst. A ty se teď tváří, že budou vyrábět trička, tvrdí Navrátil

„Spojené státy mají, myslím, dvojnásobné množství ziskových firem ve srovnání s Evropou. Důvodem není to, že by v Americe a priori přicházeli s lepšími nápady, ale v Americe neefektivní firmy rychleji zanikají. Zatímco v Evropě si je často hlídáme různými dotacemi, subvencemi a tak dále,“ konstatuje.

„Byl bych rád, kdyby Evropská unie řekla: ‚Tohle jsou naše tři priority, třeba baterie, čipy a umělá inteligence nebo kvantové počítače. A je nám jedno, kde tyhle firmy budou, my tady dáváme balík peněz a ten, kdo bude nejvíce efektivní, tak na tyhle peníze dosáhne’. A je jedno, jestli třeba všechno bude ve Francii, v Německu nebo v České republice,“ navrhuje hlavní ekonom České spořitelny.

„Nemám strach z toho, že se něco zkoncentruje v jedné zemi, jsme schopni vyrábět spoustu dalších věcí. Ale koncentrace je jeden z důvodů, proč Spojené státy jsou úspěšnější,“ dodává.

Jak moc zaostává Evropa za Čínou ve výrobě elektromobilů? Jak velké investice plánuje Evropská unie do obrany? A bude nakupovat zbraně od Spojených států? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.