Evropa záviděla Spojeným státům růst. A ty se teď tváří, že budou vyrábět trička, tvrdí Navrátil

Trumpovým tématem se nedlouho po nástupu do Bílého domu stala cla. Na začátku dubna se jimi rozhodl zatížit většinu zemí, se kterými Spojené státy obchodují. Zhruba o týden později už však informoval o 90denní pauze na většinu cel. Stále však není jasné, zda se podaří zcela obnovit vazby mezi USA a Evropskou unií.

Čtěte také

Trump je totálně korumpovatelný, Čína ho má dokonale přečteného, je přesvědčený politolog Klvaňa

„Je potřeba říct, že ať to dopadne jakkoliv, tak se Donald Trump prohlásí za vítěze svého tažení. Ve svých prohlášení říká, že chce silný dolar, potom chce slabý dolar, že sníží deficit na nulu. Na druhé straně říká, že je ochoten vyjednávat o ústupcích, či dokonce vyzývá, aby už se konečně začalo jednat, protože je z toho trošku nervózní. Každopádně Trump na konci bude vítězem,“ myslí si ekonom Navrátil.

„Já si ale nemyslím, že cílem Trumpa by mělo být, aby jako Spojené státy znovu vyráběly trička nebo pájely elektroniku. To přece nezvyšuje přidanou hodnotu ve Spojených státech,“ zdůrazňuje.

„My, Evropa, jsme záviděli Spojeným státům, že rostou rychle. Ne díky tomu, že jsou schopni vyrábět, ale díky tomu, že jsou schopni škálovat digitální služby, digitální technologický sektor. A oni se najednou tváří, že budou vyrábět znovu trička. To přece nedává žádný velký smysl,“ diví se Navrátil.

Jednotný trh

Evropská unie a USA společně představují téměř 30 procent světového obchodu se zbožím a službami, 43 procent celosvětového hrubého domácího produktu. Navrátil upozorňuje na to, že zatímco se Evropa obává amerických cel, členské státy mají na sebe uvalená cla navzájem.

Čtěte také

Matesová: Trumpův manuál známe. Cly trestá spojence a chce levně odkoupit dolary z jejich rezerv

„Diskutujeme, jestli Trump na Evropu uvalí desetiprocentní, nebo dvacetiprocentní cla a trošku se děsíme. Když se ale podíváme na netarifní bariéry, které jsme si postavili na tom našem takzvaném jednotném trhu v rámci Evropské unie, tak v případě zboží jsou, jako kdybychom si uvalili cla navzájem ve výši 45 procent. V případě služeb je to 100 procent,“ přibližuje hlavní ekonom České spořitelny a odkazuje se na zprávu bývalého italského premiéra Maria Draghiho.

Odstranění bariér mezi členskými státy by podle Navrátila mohla být odveta americkým clům:

„Vždycky říkáme ‚jednotný trh‘. Ten vlastně není teď jednotný, jsou tam pořád obrovské bariéry. Když ty bariéry odstraníme, tak jsme schopni skutečně zdvojnásobit úroveň vzájemného obchodu v rámci Evropské unie mezi jednotlivými členskými státy.“

Posílení Německa

Navrátil vidí příležitost také v tom, že americký prezident podrývá americký dolar jako rezervní měnu, ze kterého Spojené státy dlouhodobě těžily velké peníze. „Když dolar ztrácí pozici rezervní měny, tak ji logicky bude někdo získávat. A kdo ji už teď získává? Například Německo,“ upozorňuje.

Čtěte také

Německo odblokovalo dluhovou brzdu. „Bezprostředně nutné opatření v poslední minutě,“ říká spolkový poslanec

„Německá vláda před časem oznámila relativně velké zvýšení investic do infrastruktury a do obrany. Díky tomu vzrostly výnosy německý dluhopisů, což samozřejmě prodraží německý dluh. Teď to ale spadlo na původní úroveň jen proto, že investoři odcházejí od amerického dolaru a nakupují raději euro a německé státní dluhopisy. Berou je teď jako bezpečný přístav,“ vysvětluje ekonom.

Navrátil také připomíná, že Německo odjistilo svou dluhovou brzdu a tím umožnilo velké investice. Balík nového spolkového kancléře Friedricha Merze je výrazně vyšší, než byl například Marshallův plán na obnovu Evropy po druhé světové válce.

„Tohle může velmi výrazně nakopnout nejenom Německo, ale i evropskou ekonomiku. Asi 30 procent českého vývozu jde do Německa. Pokud se začne dařit Německu, začne se dařit i české ekonomice,“ poukazuje a dodává:

„Všichni počítáme negativní dopady cel. Pokud se Evropa vzchopí, a potenciál má, tak ve finále z toho může vyjít výrazně posílena s vyšším ekonomickým růstem.“

Poslechněte si celé Řečí peněz.