Matesová: Trumpův manuál známe. Cly trestá spojence a chce levně odkoupit dolary z jejich rezerv

Donald Trump ohlásil zavedení rozsáhlých cel na začátku dubna. V reakci na to začaly propadat americké akcie a politici Trumpa kritizovali, že hazarduje s obchodní válků. Americký prezident však ve středu oznámil, že pozastavil většinu svých cel na 90 dní. Ekonomka Matesová poukazuje na to, že cílem Trumpa nebyla cla.

Čtěte také

iROZHLAS

Trump pozastavil většinu amerických cel na 90 dní. Naopak Číně zvedl zdanění na 125 procent

„Dnes už víme, co je ten cíl, a víme dokonce, co je ten manuál, co je ta kuchařka, jak tam chtějí dojít. V celé kuchařce hrají cla roli vydírání, vyhrožování, ale jenom toho nástroje. Skutečně to není o clech. Je veřejně dostupné, co má přesně Amerika dělat, a to naštěstí velice zlepšuje vyrovnávací pozice všech zemí,“ popisuje Matesová.

„Je to velmi smutná situace, jak je jeden člověk svým konáním schopen úplně rozbourat globální ekonomický systém a pokusit se úplně rozbourat globální měnový systém, když už předtím rozboural globální bezpečnostní systém,“ poukazuje.

Svými kroky chtěl podle Matesové americký prezident především potěšit své voliče ve vnitrozemí USA.

Čtěte také

Peking se chtěl odpoutat od závislosti na Americe. Trumpova cla to urychlí, usuzuje ekonom Semerák

„Američané nejsou nezaměstnaní a Spojené státy mají nezaměstnanost dokonce ještě o kousek nižší než my, než Česká republika. Na trhu nejsou volní pracovníci – lidé jsou ovšem ve službách, kde je mzdová úroveň podstatně nižší než v průmyslu,“ přibližuje a ukazuje na paradox:

„Donald Trump slíbil svým voličům, že přivede zpátky ty dobře placené pozice. Jenomže ony jsou dnes například v Lesothu nebo ve Vietnamu, i když tyto země jsou mnohem chudší. Pokud by se tahle výroba vrátila do Spojených států, tak na to tam nenajdou pracovníky.“

„Na Čínu nic nemají”

Devadesátidenní pauza amerických cel má však jednu výjimku, kterou je Čína. Ta totiž ještě před oznámením pauzy zvedla odvetná cla pro americký dovoz na 84 procent. Trump proto nařídil zvýšit zdanění čínských výrobků na 125 procent.

Čtěte také

Matesová: Trumpova cla nadlouho změní globální obchodní systém. Změna přijít musela, ale takto?

Naopak členské státy Evropská unie se nyní americkým clům vyhnou. Ještě předtím se přitom dohodly na odvetě proti jednání svého transatlantického partnera. Matesová se pozastavuje nad tím, jak Donald Trump a Spojené státy jednají se svými spojenci.

„Dokonce ten americký manuál říká, že spojence můžou hodně trestat. Absurdní, že? Protože spojence je dobré ve světě mít, pokud se nechcete úplně izolovat. ‚Spojence můžeme trestat hodně, protože jim poskytujeme bezpečnostní záruky nebo bezpečnostní pomoc – Izrael, Evropská unie, Japonsko, v Tichomoří, Jižní Korea‘,“ vyjmenovává ekonomka. 

I zpochybnění bezpečnostních záruk je podle Matesové způsobem, jak Trump tlačí na evropské státy. 

„Američané ale nemají žádný nástroj na Čínu. Peking si to evidentně už dobře zanalyzoval a ví, že na ni USA nic nemají. Samozřejmě i Čína potřebuje rychle vyjednávat s jinými zeměmi o dodávkách,“ dodává.

Oslabit dolar

Dalším Trumpovým cílem podle ekonomky je oslabit americký dolar: „Dolar je jednoznačná rezervní měna na celém světě, tvoří asi 60 procent oficiálních rezerv všech států a centrálních bank.“

Tato obrovská poptávka způsobuje, že dolar je mnohem silnější, než by odpovídalo jeho úrovni, kterou by stanovoval jen trh.

Trump by podle zmíněného manuálu měl nyní jednat s centrálními bankami jiných zemí a chtít od nich, aby část svých dolarů, které mají v rezervách, předaly Spojeným státům. A to levně. „Ale ony to neudělají,“ dodává Matesová s tím, že právě tohle je ta fenomenální nabídka, na kterou Trump čeká.

Celý pořad Řečí peněz si můžete poslechnout v úvodu článku.