V zájmu Ameriky je bezpečný Hormuzský průliv. Problémy jsou kopnutí do čínské holeně, glosuje ekonom

Současná situace a prudké zdražování připomíná ropné krize ze 70. let. „Žádné krize se ovšem neopakují. Což je škoda, protože kdyby se opakovaly, tak bychom na ně byli lépe připraveni,“ podotýká Lacina.

Čtěte také

Ceny ropy jsou teď pro Rusko výhoda. Navíc nepřijde ani o partnery v Íránu, míní expertka Kolenovská

„Globální obchod se za těch 50 let výrazně proměnil. Touto krizí tak budou mít tendenci být více zasaženy asijské země, jako je Japonsko, Indie a Čína, a všichni jenom můžeme mít přání, aby krize tentokrát netrvala celou dekádu,“ doplňuje.

Vývoj konfliktu podle něj podporuje spekulativní riziko. Írán má totiž efektivní strategie, jak bránit v cestě lodím přes Hormuzský průliv i po ukončení bojů, čímž může cenu ropy zvedat dlouhodobě.

„Můžete si to představit tak, že stojíte na jedné straně ulice a snažíte se někoho zasáhnout prakem, kamenem,“ přirovnává Lacina. „Hormuzský průliv je velmi úzký. Nedokážete ho efektivně bránit třeba proti íránským dronům a šáhidům.“

Írán je navíc stát řízený silnou ideologií, která nadřazuje své zájmy před ekonomický prospěch, což úměrně zvedá riziko sabotáží.

Kopnout do holeně čínské ekonomiky

Naopak v zájmu Spojených států je zajistit bezpečnou cestu Hormuzským průlivem pro tankery s ropou i další plavidla, a to i přes to, že jsou samy exportérem ropy a na situaci by mohly vydělat.

Čtěte také

Putinovo přátelství má své meze. Mdlá reakce Moskvy by Teherán neměla překvapovat

„Většina zasažených zemí je spojencem Spojených států amerických a USA by si určitě chtěly tato spojenectví udržet i po konfliktu,“ poukazuje ekonom.

„V nové americké zahraniční strategii je Čína definovaná jako největší potenciální nepřítel, takže každá příležitost kopnout do holeně její ekonomiky je užitečná,“ připouští a dodává:„Írán je sám poměrně velkým producentem a exportérem ropy a zemního plynu a ničení jeho kapacit nepřispívá ke stabilizaci situace.“

Zmíněná Čína do konfliktu zatím nezasahuje, přestože je jím dotýká. Pro její průmysl, který je náročný na suroviny, jsou dodávky ropy nezbytné, upozorňuje Lacina. Proto Peking potřebuje, aby Teherán dodávky obnovil.

Rusko nemá alternativy

Naopak výhodný může být konflikt na Blízkém východě pro Rusko. A to jak politicky, protože se pozornost odvrací od války na Ukrajině, tak ekonomicky, neboť dražší ropa pomáhá jeho ekonomice závislé na ropných exportech.

Čtěte také

iROZHLAS

Konflikt na Blízkém východě omezuje export ropy a její cena stoupá. Ze situace může těžit Rusko

„Bude velmi záviset na tom, jak Evropská unie dokáže ustát tuto situaci a trvat na sankcích a na sledování flotil, které přepravují ruskou ropu pod jinými vlajkami,“ domnívá se Lacina. „Zásadní omezení pro Rusko je, že pořád nemá vybudované alternativní velké přepravní kapacity směrem na východ, hlavně do Číny. Takže zatím nemá moc alternativ, jak při stávajících podmínkách více ropy někam dopravit a prodat.“

Evropskému odolávání ruské ropě navíc přispívá roční období, oteplení a konec topné sezóny. Výraznější dilema by nastalo ve chvíli, kdy by ropná krize přetrvala až do doby, kdy bude potřeba nasmlouvat kontrakty na doplnění zásob před další zimou.

Současná situace ale může v Unii zafungovat jako argument pro příklon k čistějším zdrojům energie, poukazuje ekonom. Profitovat by na tom mohla hlavně německá ekonomika, která má v obnovitelných zdrojích náskok.

Snížení spotřební daně?

V Česku jsou dopady bezprostředně zatím cítit jen v rostoucí ceně pohonných hmot. „Ceny v tomto případě dělají přesně to, co ceny mají dělat. Jejich růst charakterizuje vzácnost zdrojů, což platí,“ uvádí Lacina. „Růst cen je přesně to, jak by ekonomika měla fungovat – měla by dočasně omezit poptávku po vzácné surovině.“

Čtěte také

Doufáme, že ropy bude dost, zní z ANO. ODS navrhuje: Jen sledovat to nestačí, snižte spotřební daně

Vláda přesto situaci bedlivě monitoruje a opozice navrhuje krátkodobé snížení spotřební daně, aby zbrzdila růst cen a ulevila koncovému zákazníkovi.

„V tomto okamžiku cena může hrát naopak pozitivní roli,“ uzavírá Lacina. „Spotřební daň u pohonných hmot tvoří asi polovinu ceny pro konečného spotřebitele, takže prostor pro snížení je poměrně velký. Ale na druhou stranu by to snížilo příjmy do rozpočtu a navýšilo deficit, který samotná opozice poměrně silně kritizuje.“

Jsou současné problémy kolem dodávek a cen ropy potvrzením, že se Evropa větším příklonem k obnovitelným zdrojům vydala správnou cestou? A vzroste kvůli rostoucím cenám inflace? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.