Thomas Kulidakis: Koronavirový spěch Bulharska a Chorvatska do eurozóny

22. duben 2020

Bulharsko a Chorvatsko vstoupily do Evropské unie později než Česká republika. Platí pro ně závazek přijmout euro, stejně jako pro ostatní nové členy.

Na rozdíl od naší země ale dva balkánské nováčky koronavirus ve snaze přijmout společnou evropskou měnu nebrzdí. Naopak.

Čtěte také

Bulharský premiér Bojko Borisov motivaci své země urychlit přístup do eurozóny vysvětlil jasně. Státy patřící do měnové unie podle něj dosáhnou na lepší financování obnovy svého hospodářství poškozeného karanténními opatřeními přijatými proti šíření nemoci covid-19. Vláda v Sofii tedy odvolala ani ne dva měsíce staré rozhodnutí počkat s přihláškou do eurozóny do letošního července.

Podle stávajícího plánu se do takzvané „čekací místnosti“ před přijetím eura Bulharsko pokusí dostat do konce dubna. Zafixuje svůj kurz v rámci systému ERM-2. Podmínky pro přijetí společné měny splňuje s výjimkou rekapitalizace dvou bulharských bank.

Patřičné kroky už šéf bulharského kabinetu konzultoval s Evropskou centrální bankou i Evropskou komisí. Guvernér bulharské centrální banky prohlásil, že odložit vstup do eurozóny by bylo na úkor prosperity místních občanů i firem.

Argument pro přijetí eura

Čtěte také

Podobný příběh se odvíjí také v případě Chorvatska. To má neblahé zkušenosti s finanční krizí. Tehdejší vážné problémy stály zemi přibližně 12 % HDP a vedly k pádu vlády.

Záhřeb teď očekává propad ekonomiky v souvislosti s koronavirem přibližně o 9 – 10 %. Přesto se rozhodl přípravy na přijetí společné měny nepřerušit. Naopak, pospíchá a hodlá se prý držet původního plánu podání přihlášky ve druhé polovině letošního roku.

Obě země mimo jiné spoléhají na šanci, že jako čekatelé na členství se budou moci podílet na kvantitativním uvolňování Evropské centrální banky. Podle stávajících pravidel se k nim sice nedostanou peníze z Evropského stabilizačního mechanismu, ale i samotné financování centrální banky eurozóny znamená miliardy. Chorvatsko čeká ekonomický propad po krátkém růstu, Bulharsko patří k nejchudším zemím Unie.

Čtěte také

Oba státy mají vlastní centrální banky, přesto rezignovaly na chování podle slov, která zaznívají v České republice. Shrnout se dají jako prohlášení „díky bohu za vlastní měnu a centrální banku, protože si můžeme natisknout peněz, kolik chceme“. Takový argument je samozřejmě platný, ale jeho neblahé projevy jsou zřejmé. Česká koruna oslabuje, centrální banka snižuje úrokové míry a čím více peněz natiskne, tím více se může snížit jejich hodnota.

Česká vláda schválila rekordní schodek a bude si muset půjčovat na finančních trzích dráž než v minulosti. Její zdroje jsou limitované a nedají se srovnat s eurozónou. Ta pro začátek vyčlenila 540 miliard eur, pro další fázi je prý připraveno dalších 500 miliard. Evropská centrální banka se zavázala udělat vše potřebné a pomáhá s dluhopisy členských států. Vše je výsledek výhody z rozsahu. Přibližně 340 milionů občanů 19 zemí eurozóny představuje mnohem větší ekonomickou i politickou sílu než desetimilionová Česká republika.

Thomas Kulidakis

Státy eurozóny a Evropská centrální banka mají více manévrovacího prostoru a větší šanci na úspěšnou obnovu. Politický argument pro přijetí eura tedy v případě České republiky krize ohledně koronaviru jen zvýraznila. Pohled na stále slabší korunu a zvyšující se státní dluh není nic příjemného. Česká vláda se snaží pomoci lidem i ekonomice, ale má limitované možnosti.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio