Thomas Kulidakis: Nepříliš úspěšné námluvy premiéra Babiše v Bulharsku

23. leden 2018

Jedna věc se Andreji Babišovi, premiérovi v demisi, musí nechat. Hned po volbách oznámil, že není protievropský, ba právě naopak. Od té doby se snaží dostát svému slovu a i přes rozbouřené domácí poměry objíždí evropské partnery.

Ze zemí a míst, která volí, je znatelná snaha získat spojence pro evropskou agendu, o níž správně soudí, že je pro naši zemi naprosto stěžejní. Poté, co navštívil Brusel, vypravil se na Slovensko a nově také do bulharské Sofie. Bulharsko totiž předsedá členským státům Evropské unie a tak zřejmě v očích šéfa české vlády v demisi představuje účelného spojence.

Ale vzhledem k tomu, že princip předsednictví spočívá spíše ve snaze sblížit protichůdné zájmy členských států, v nejvyhrocenějších bodech evropské agendy může pomoci spíše méně než více. A to, i kdyby chtělo. Což v případě evergreenu jménem migrace a kvóty platí obzvláště.

Bulharsko má totiž v této otázce vlastní zájmy. V minulosti naplňovalo legálně platné kvóty a odmítalo jiné, než celoevropské řešení. A nejvíc se zajímalo o finance poskytnuté Bruselem na ochranu hranic. Což se také projevilo téměř přesně před dvěma lety v Praze.

Bulharský premiér Bojko Borisov před zasedáním Visegrádské čtyřky zavolal do Berlína Angele Merkelové a ujistil ji, že žádné odříznutí Řecka zdí od zbytku Evropské unie a jednostranná řešení podporovat nebude. Zbytek už jsou jen kuloární informace, které popsaly, kterak se přizvaný host na zasedání V4 chvílemi chystal předčasně odjet, chvílemi nechtěl vystoupit na společné tiskové konferenci.

Bulharský premiér Bojko Borisov

Dobrého pomálu

Mezi elementární zájmy Sofie patří také ekonomický rozvoj, vstup do Schengenu a eurozóny. S prvním mu spíše pomohou kohezní fondy Evropské unie, s druhým zase nikoliv Praha, ale země, které vstup Bulharska do Schengenu zablokovaly. Tedy Německo, Francie nebo třeba Nizozemsko.

A konečně s přijetím eura, o něž Bulharsko usiluje co nejdříve, mu určitě nepomůže země, která v eurozóně není. Vzhledem k tomu, že Bulharsko je jedna z nejchudších zemí Evropské unie, obrací se logicky tam, kde cítí šanci na rozvoj. Však se vládní formace Bojka Borisova nejmenuje náhodou Občané za evropský rozvoj Bulharska.

Výzvy k větším rozhodovacím pravomocím členských zemí ohledně evropských fondů mají v případě Bulharska jemný odstín nepříjemné, ale pravdivé skutečnosti. Země je označovaná ze jednu z nejzkorumpovanějších, a je tedy od svého vstupu v roce 2007 předmětem monitorování Evropské komise.

Jestliže má tedy český premiér v demisi problémy s OLAFem a bulharský premiér úkol dát zemi z hlediska defraudací do pořádku, jejich shoda asi bude při rozhodování ostatních určující spíše méně než více.

Thomas Kulidakis

Za úspěch bulharské mise premiéra v demisi Andreje Babiše je tedy možné označit fakt, že si se zahraničním kolegou potykal. Dále je pozitivní dohoda o opětovném projednání problému zvaného dvojí kvalita potravin.

Ovšem u něj platí, že členské státy měly v minulosti nástroje na kontrolu, a proto je dobré se ptát, proč je nevyužívaly. Sečteno podtrženo je dobré, že Andrej Babiš v Evropě jedná, protože i snaha se cení a může přinést ovoce. Ale dobrého pomálu.

autor: thk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.