Stál v pozadí kauzy Skripal samotný Putin? Nevím, ale jeho administrativa jistě, odpovídá novinář Kundra, autor Radioknihy Vendulka

6. duben 2019

Ondřej Kundra píše už více než 20 let do týdeníku Respekt. Taky je investigativním novinářem, který „jde“ po tématech. Nemá někdy strach, když píše o špionech, a to nejen těch ruských?   

„V případě špionáže Ruské federace nebo Číny, o které se intenzivně zajímám, jsou předmětem zájmu pouze mé zdroje, ne já,“ odpovídá novinář Kundra.

Je si přitom vědom toho, že už napsal celou řadu článků, které se tajným službám určitě nelíbily. „Ony dvakrát nestojí o to, aby někdo popisoval nekalé rejdy jejich tajných služeb… Do hlav jim samozřejmě nevidím, ale taky si nedělám iluze, že by se o mne nezajímaly vůbec, nebo by mou práci nemonitorovaly. Teď se necítím bezprostředně ohrožený, ale nikdy nevíte,“ přiznává.

Z několika titulků Kundrových textů jako: Čeští občané ve službách FSB, Ředitel BIS: Rusko má zájem ovlivnit evropské volby, Rok od útoku na Skripala: Tvrdší sankce vůči Moskvě zatím nepřišly… je dost zřejmá oblast jeho zájmů. Psal třeba o bývalém dvojitém agentovi Sergeji Skripalovi. Dozvíme se někdy, co se to v jinak poklidném britském městečku Salisbury stalo?

Kauza Skripal

„Co se tam doopravdy stalo, zatím na 100 % žádné noviny nezveřejnily,“ odpovídá Kundra. „Zřejmě to vědí britské tajné služby nebo Scotland Yard. Já pátral a zjistil, že poté, co Skripala v roce 2010 vyměnili Rusové do Británie, žil svůj život po životě. Byl poměrně aktivní a rozhodně nevedl život spokojeného důchodce na malém městě.“

Britové totiž Skripala „poskytli jako informační zdroj“ spojencům. Byl v Česku, Americe, Estonsku a nejen tam. Všude vysvětloval, jak vypadá práce ruských tajných služeb, ruské vojenské rozvědky GRU (dřív sovětské vojenské zpravodajské služby) a odhalili nejednoho ruského špiona.

„To je asi jeden z důvodů, proč se nakonec administrativa Vladimira Putina rozhodla ‚cosi‘ s ním udělat. Co, to dodnes jisté úplně není. Co už víme bezpečně, je, že se na otrávení Skripala a jeho dcery podíleli 2+1 agenti GRU.“ Dva byli přímo na místě a jeden muž celou akci dozoroval, a právě tohoto muže v pozadí odhalil novinář.

„Je víc než jasné, že si ti tři tak citlivou akci nevymysleli sami. Musela být schválena, a to minimálně na úrovni vedení ruských tajných služeb GRU, tak ale i koordinačním vedením velení tajných služeb. To působí přímo pod Kremlem. Jestli byl ale o útoku předem informován i Putin, to nevíme.“

Jak se stane, že se informace o působnosti cizích špionů dostanou až do rukou investigativce Kundry? „Už to dělám docela dlouho a mám své kontakty,“ odpovídá. Svou síť se prý stále snaží rozšiřovat. „V citlivých případech zná mé zdroje pouze šéfredaktor, protože jim musím zaručit bezpečnost. Valnou většinu informací ale mám z otevřených zdrojů, kde dnes dohledáte kde co… Jen to chce trpělivost a jistou šikovnost.“

Ruští špioni v Česku?

Z nejrůznějších veřejných databází se už podařilo dohledat, co za systém byl použit při sestřelení letadla letu MH 17 nad Ukrajinou. „Víme, že tam byli zapojeni ruští vojáci, nebo dokonce i jaký systém použili. Z podobných zdrojů se už podařila odhalit i pravá identita obou útočníků na Skripala,“ popisuje svou práci.    

Ondřej Kundra: Vendulka. Útěk za svobodou

Obálka knihy Vendulka. Útěk za svobodou

V březnu 1943 vznikla v Praze fotografie dvanáctileté židovské dívky, která se později stala symbolem holokaustu. Fotograf Jan Lukas se tehdy přišel rozloučit s rodinou Voglových, která se chystala do transportu.

Jak je to s ruskými špiony v Česku? „Boj o povahu demokracie, ve které žijeme, je stále ještě velmi otevřený. Je tady celá řada lidí, kteří chtějí být součástí svobodného světa. Případ vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA a ne do Moskvy je jen jeden z mnoha, který ukazuje na to, že se nemusí vždy vyhovět snům a přáním prezidenta Miloše Zemana,“ odpovídá oklikou.

S nástupem Putina do Kremlu, který byl dlouholetým příslušníkem KGB, se na výsluní vrátily ruské tajné služby. Za éry prezidenta Borise Jelcina se o svou existenci obávaly. „Jelcin se jich totiž bál, tak své tajné služby rozdělil, což je rozechvělo. Taky proto měly u nás spíš navrch mafie než špioni. S Putinem se tento stav změnil.“

Vendulka...

Ondřej Kundra je autorem unikátní knihy Vendulka. Útěk za svobodou, kterou teď vysílá Plus jako premiérovou Radioknihu. Pět let se snažil kontaktovat dívku z fotografie Jana Lukase Vendulku Voglovou. Našel ji v USA, mluvit ale dlouho nechtěla. „Napsání knihy byl pro mne splněný sen. Chtěl jsem ten příběh, popsat ho, a nebyl to jen pouhý novinářský zájem…“

Je to příběh o velké radosti ze života. „Dalo mi to třeba i vědomí skutečnosti, že touha po svobodě je jedna z nejsilnějších, jakou člověk může mít, a že se vyplatí za ní jít. I když jdete nebezpečnou, klopotnou cestou. Ale když tu touhu máte, tak ji dřív nebo později taky můžete naplnit,“ dodává novinář Kundra.

Kniha Ondřeje Kundry

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.    

autoři: David Šťáhlavský , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.