Zahraniční špióni, opoziční skupiny a také třeba satanisté mají podle jednoho z nejvýše postavených kremelských poradců vinu na tom, že se mladí Rusové přimykají k extremismu, uvádí portál amerického týdeníku Newsweek.
Na nedávném diskusním fóru o šíření „destruktivních a nebezpečných názorů a idejí“ mezi mládeží to prohlásil Nikolaj Patrušev. Tedy muž, který zastává pozici generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace a který byl dlouholetým pracovníkem sovětské tajné služby KGB. V letech 1999 až 2008 pak stál v čele nástupnické ruské kontrarozvědky FSB.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes složil slavnostní přísahu a zahájil své čtvrté funkční období v čele státu. Proti jeho inauguraci nicméně v sobotu protestovaly tisíce lidí po celé zemi. Proti demonstrantům zasáhla policie, zatčeno bylo na šestnáct set lidí včetně Alexeje Navalného.
„Mezi faktory, které mezi mladými lidmi podněcují příklon k extrémním činům, lze hledat jak domácí vlivy, tak aktivitu zpravodajských služeb a organizací ze zahraničí,“ vzkázal Patrušev. Právě vnější aktéři podle něj ovlivňují domácí opoziční struktury, které prý přebírají jejich metody.
Záměrem těchto skupin je pak údajně „destrukce morálního odkazu, historických základů a vlasteneckých tradic. Patruševovy výroky však podle Newsweeku postrádaly jakékoli konkrétní důkazy.
„Musíme velmi tvrdě zakročit a podchytit pokusy o verbování dětí a mladých lidí. Zejména při akcích rozkladných organizací,“ dodal ještě šéf Bezpečnostní rady Ruské federace. Nebezpečí podle něho dřímá i v náboženských spolcích a tajných sektách, praktikujících nejrůznější nebezpečné ideologie, jako jsou třeba okultismus či satanismus.
Rusko žije v permanentní pohotovosti a obavách, tvrdí Newsweek. Na vině jsou útoky extremistických a teroristických skupin, jako je takzvaný Islámský stát či jeho odnože. V jejich řadách podle oficiálních zpráv loni v zahraničí bojovalo 3 417 ruských občanů.
Po letech klidu se do Ruska vrací teror. Pondělní pumový atentát v petrohradském metru dokazuje, že Rusko není tak stabilní, jak se na první pohled zdá. Rozepisuje se o tom moskevský zpravodaj rakouského deníku Die Presse Eduard Steiner.
A teror a násilí zanechávají stopy i v samotném Rusku. V čerstvé paměti je ještě sebevražedný atentát v petrohradském metru, který v loni v dubnu připravil o život patnáct lidí a řadu dalších zranil. Šlo o neničivější teroristický útok na ruské půdě za poslední čtyři roky.
Problém je ovšem podle amerického časopisu také v tom, že ruské bezpečnostní a justiční orgány měří stejným metrem násilnickým radikálům i mírumilovným protivládním hnutím a skupinám. Právě ony spoléhají na podporu mladší generace.
Od roku 2012 ruská vláda zavedla kontroverzní nová pravidla a tresty za veřejné protesty, které znamenají obrovské pokuty a hrozbu vězení. Bezpečnostní organy také často zadržují prominentní opoziční aktivisty a protestům se snaží všemožně zabránit.
Americký týdeník Newsweek poukazuje zejména na případ nejvýraznějšího opozičního předáka Alexeje Navalného. Aktivista a politik leží vládnoucímu režimu v žaludku hned z několika důvodů. Jedním z nich je prý i fakt, že jsou to právě mladí lidé, a hlavně studenti, kteří se k jeho protestům připojují.
Proti demonstrantům o víkendu zasáhla policie, zatčeno bylo na šestnáct set lidí včetně lídra opozice Alexeje Navalného.
Když byl Vladimir Putin znovu zvolen do čela ruského státu, blahopřál mu český prezident Miloš Zeman slovy: „Vaše přesvědčivé vítězství svědčí o tom, že drtivá větš...
Po letech klidu se do Ruska vrací teror. Pondělní pumový atentát v petrohradském metru dokazuje, že Rusko není tak stabilní, jak se na první pohled zdá. Rozepisuje ...
