Do náruče extremismu prý vhánějí mladé Rusy cizí špioni i satanisté, říká bývalý šéf FSB
Zahraniční špióni, opoziční skupiny a také třeba satanisté mají podle jednoho z nejvýše postavených kremelských poradců vinu na tom, že se mladí Rusové přimykají k extremismu, uvádí portál amerického týdeníku Newsweek.
Na nedávném diskusním fóru o šíření „destruktivních a nebezpečných názorů a idejí“ mezi mládeží to prohlásil Nikolaj Patrušev. Tedy muž, který zastává pozici generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace a který byl dlouholetým pracovníkem sovětské tajné služby KGB. V letech 1999 až 2008 pak stál v čele nástupnické ruské kontrarozvědky FSB.
„Mezi faktory, které mezi mladými lidmi podněcují příklon k extrémním činům, lze hledat jak domácí vlivy, tak aktivitu zpravodajských služeb a organizací ze zahraničí,“ vzkázal Patrušev. Právě vnější aktéři podle něj ovlivňují domácí opoziční struktury, které prý přebírají jejich metody.
Záměrem těchto skupin je pak údajně „destrukce morálního odkazu, historických základů a vlasteneckých tradic. Patruševovy výroky však podle Newsweeku postrádaly jakékoli konkrétní důkazy.
„Musíme velmi tvrdě zakročit a podchytit pokusy o verbování dětí a mladých lidí. Zejména při akcích rozkladných organizací,“ dodal ještě šéf Bezpečnostní rady Ruské federace. Nebezpečí podle něho dřímá i v náboženských spolcích a tajných sektách, praktikujících nejrůznější nebezpečné ideologie, jako jsou třeba okultismus či satanismus.
Mladá opozice
Rusko žije v permanentní pohotovosti a obavách, tvrdí Newsweek. Na vině jsou útoky extremistických a teroristických skupin, jako je takzvaný Islámský stát či jeho odnože. V jejich řadách podle oficiálních zpráv loni v zahraničí bojovalo 3 417 ruských občanů.
A teror a násilí zanechávají stopy i v samotném Rusku. V čerstvé paměti je ještě sebevražedný atentát v petrohradském metru, který v loni v dubnu připravil o život patnáct lidí a řadu dalších zranil. Šlo o neničivější teroristický útok na ruské půdě za poslední čtyři roky.
Problém je ovšem podle amerického časopisu také v tom, že ruské bezpečnostní a justiční orgány měří stejným metrem násilnickým radikálům i mírumilovným protivládním hnutím a skupinám. Právě ony spoléhají na podporu mladší generace.
Od roku 2012 ruská vláda zavedla kontroverzní nová pravidla a tresty za veřejné protesty, které znamenají obrovské pokuty a hrozbu vězení. Bezpečnostní organy také často zadržují prominentní opoziční aktivisty a protestům se snaží všemožně zabránit.
Americký týdeník Newsweek poukazuje zejména na případ nejvýraznějšího opozičního předáka Alexeje Navalného. Aktivista a politik leží vládnoucímu režimu v žaludku hned z několika důvodů. Jedním z nich je prý i fakt, že jsou to právě mladí lidé, a hlavně studenti, kteří se k jeho protestům připojují.
Související
-
Putin zahájil čtvrté prezidentské období, demonstrovaly proti němu tisíce Rusů
Proti demonstrantům o víkendu zasáhla policie, zatčeno bylo na šestnáct set lidí včetně lídra opozice Alexeje Navalného.
-
Alexandr Mitrofanov: V Rusku se teď nedá mluvit o stabilitě
Když byl Vladimir Putin znovu zvolen do čela ruského státu, blahopřál mu český prezident Miloš Zeman slovy: „Vaše přesvědčivé vítězství svědčí o tom, že drtivá větš...
-
Petrohradský pumový atentát dokazuje, že situace v Rusku není...
Po letech klidu se do Ruska vrací teror. Pondělní pumový atentát v petrohradském metru dokazuje, že Rusko není tak stabilní, jak se na první pohled zdá. Rozepisuje ...