Petrohradský pumový atentát dokazuje, že situace v Rusku není stabilní

Po letech klidu se do Ruska vrací teror. Pondělní pumový atentát v petrohradském metru dokazuje, že Rusko není tak stabilní, jak se na první pohled zdá. Rozepisuje se o tom moskevský zpravodaj rakouského deníku Die Presse Eduard Steiner.

Přes všechny propasti, které během posledních tří let vznikly mezi Ruskem a Západem, a přes urážky mířící z Moskvy k západním politikům, kdy si ruský prezident Vladimír Putin nebral žádné servítky, byla vždy nápadná jedna věc. A sice, že Putin si po jakémkoliv teroristickém útoku pospíšil s kondolencí svým západním kolegům.

Neobjasněné útoky

Takové chování může samozřejmě souviset s určitou taktikou nebo s určitým povědomím o tom, jaké to je, když stát napadá často nevypočitatelná menšina. Odhlédneme-li od severní Afriky a Blízkého východu, kromě Ruska nemá s terorismem na severní polokouli nikdo tolik zkušeností. A to především z prvních let vlády Putina, ale i z doby před jeho nástupem k moci. Ostatně, předcházely mu katastrofální útoky, které dodnes nebyly objasněny. Vedly k řadě různých konspiračních teorií, které Putinovi pomohly upevnit postavení v zemi, píše Die Presse a dodává:

Během druhé čečenské války explodovaly v Rusku bomby téměř bez ustání. Při útocích zahynuly stovky lidí. Byli mezi nimi rukojmí v moskevském divadle na Dubrovce v roce 2002 a oběti teroristického útoku na školu v Beslanu v Severní Osetii v roce 2004. A ať už za včerejším atentátem v Petrohradu stojí kdokoliv, nedá se popřít skutečnost, že kromě dvou teroristických útoků v Moskvě v roce 2010 a jednoho ve Volgogradu v roce 2013 zůstalo Rusko během posledních sedmi let podobných činů ušetřeno, píše autor článku v Die Presse a pokračuje.

Mluvíme-li o Rusku, musíme však rozlišovat. Zatímco ruské obyvatelstvo považuje situaci související s terorismem na většině území za stabilizovanou, poměry na severním Kavkazu ukazují, že tomu tak není. Nepomůže tomu ani skutečnost, že Rusové považují severní Kavkaz za vzdálený a cizí kus země. Moskva tam sice pevnou rukou udržuje relativní klid, ale jak dokazují některé události, nebezpečí radikalizace islámu není zažehnáno, upozorňuje moskevský zpravodaj Die Presse.

Metro v Petrohradu po výbuchu

Převaha čečenských bojovníků

Severní Kavkaz zůstane Achillovou patou Ruska. Příkladem může být březnový útok na kasárny v Čečensku, při kterém zemřelo šest ruských gardistů a šest čečenských povstalců. Autor článku připomíná, že severokavkazští povstalci mají úzké vazby na islámské země a v roce 2015 přísahali věrnost samozvanému Islámskému státu. Právě čečenští bojovníci známí svou brutalitou podporují takzvaný Islámský stát v Sýrii a Iráku. Die Presse poznamenává, že z celkového počtu lidí, kteří z Rakouska odcházejí bojovat do řad džihádistů v Sýrii, tvoří většinu právě čečenští uchazeči o azyl.

V pondělí se tedy teror vrátil zpět do centra Ruska a teroristé poprvé zaútočili v Petrohradu – Putinově rodišti. To, že se Putin včera v Petrohradu zdržoval, stejně jako víkendové protesty v ruských městech proti politické reprezentaci, nemusí s útokem nijak souviset. Je však jasné, že včerejší atentát rozvíří atmosféru v jinak až strašidelně klidných vnitropolitických vodách. A podle dřívějších zkušeností atentát Putinovi politicky neuškodí, uzavírá svůj komentář moskevský dopisovatel rakouského deníku Die Presse Eduard Steiner.

autor: rer
Spustit audio