Petrohradský pumový atentát dokazuje, že situace v Rusku není stabilní
Po letech klidu se do Ruska vrací teror. Pondělní pumový atentát v petrohradském metru dokazuje, že Rusko není tak stabilní, jak se na první pohled zdá. Rozepisuje se o tom moskevský zpravodaj rakouského deníku Die Presse Eduard Steiner.
Přes všechny propasti, které během posledních tří let vznikly mezi Ruskem a Západem, a přes urážky mířící z Moskvy k západním politikům, kdy si ruský prezident Vladimír Putin nebral žádné servítky, byla vždy nápadná jedna věc. A sice, že Putin si po jakémkoliv teroristickém útoku pospíšil s kondolencí svým západním kolegům.
Neobjasněné útoky
Takové chování může samozřejmě souviset s určitou taktikou nebo s určitým povědomím o tom, jaké to je, když stát napadá často nevypočitatelná menšina. Odhlédneme-li od severní Afriky a Blízkého východu, kromě Ruska nemá s terorismem na severní polokouli nikdo tolik zkušeností. A to především z prvních let vlády Putina, ale i z doby před jeho nástupem k moci. Ostatně, předcházely mu katastrofální útoky, které dodnes nebyly objasněny. Vedly k řadě různých konspiračních teorií, které Putinovi pomohly upevnit postavení v zemi, píše Die Presse a dodává:
Během druhé čečenské války explodovaly v Rusku bomby téměř bez ustání. Při útocích zahynuly stovky lidí. Byli mezi nimi rukojmí v moskevském divadle na Dubrovce v roce 2002 a oběti teroristického útoku na školu v Beslanu v Severní Osetii v roce 2004. A ať už za včerejším atentátem v Petrohradu stojí kdokoliv, nedá se popřít skutečnost, že kromě dvou teroristických útoků v Moskvě v roce 2010 a jednoho ve Volgogradu v roce 2013 zůstalo Rusko během posledních sedmi let podobných činů ušetřeno, píše autor článku v Die Presse a pokračuje.
Mluvíme-li o Rusku, musíme však rozlišovat. Zatímco ruské obyvatelstvo považuje situaci související s terorismem na většině území za stabilizovanou, poměry na severním Kavkazu ukazují, že tomu tak není. Nepomůže tomu ani skutečnost, že Rusové považují severní Kavkaz za vzdálený a cizí kus země. Moskva tam sice pevnou rukou udržuje relativní klid, ale jak dokazují některé události, nebezpečí radikalizace islámu není zažehnáno, upozorňuje moskevský zpravodaj Die Presse.

Převaha čečenských bojovníků
Severní Kavkaz zůstane Achillovou patou Ruska. Příkladem může být březnový útok na kasárny v Čečensku, při kterém zemřelo šest ruských gardistů a šest čečenských povstalců. Autor článku připomíná, že severokavkazští povstalci mají úzké vazby na islámské země a v roce 2015 přísahali věrnost samozvanému Islámskému státu. Právě čečenští bojovníci známí svou brutalitou podporují takzvaný Islámský stát v Sýrii a Iráku. Die Presse poznamenává, že z celkového počtu lidí, kteří z Rakouska odcházejí bojovat do řad džihádistů v Sýrii, tvoří většinu právě čečenští uchazeči o azyl.
V pondělí se tedy teror vrátil zpět do centra Ruska a teroristé poprvé zaútočili v Petrohradu – Putinově rodišti. To, že se Putin včera v Petrohradu zdržoval, stejně jako víkendové protesty v ruských městech proti politické reprezentaci, nemusí s útokem nijak souviset. Je však jasné, že včerejší atentát rozvíří atmosféru v jinak až strašidelně klidných vnitropolitických vodách. A podle dřívějších zkušeností atentát Putinovi politicky neuškodí, uzavírá svůj komentář moskevský dopisovatel rakouského deníku Die Presse Eduard Steiner.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.