Ondřej Kundra: Vendulka. Útěk za svobodou
V březnu 1943 vznikla v Praze fotografie dvanáctileté židovské dívky, která se později stala symbolem holokaustu. Fotograf Jan Lukas se tehdy přišel rozloučit s rodinou Voglových, která se chystala do transportu.
Vendulka Voglová válečné hrůzy přežila a reportér týdeníku Respekt Ondřej Kundra ji po téměř osmdesáti letech vypátral v USA, kam po válce emigrovala. Po dlouhém váhání se nechala přesvědčit, aby mu o svém životě a přátelství s Janem Lukasem vyprávěla.
Vznikl tak reportážní román, který právě vydalo nakladatelství Paseka. Rozhlasovou adaptaci pro čtyři herecké party připravovala Alena Blažejovská v době závěrečných edičních prací na knize (25. března byla kniha pokřtěna a už od 5. dubna ji můžete až do 13. dubna poslouchat denně ve 23:33 na vlnách Plusu). Všechny díly budou na webu dostupné mimořádně po dobu 2 týdnů po odvysílání.
Návštěvy s fotoaparátem
Fenomenální fotograf Jan Lukas se narodil 10. srpna 1915 v Českých Budějovicích. Od dvanácti let svou zrcadlovkou dokumentoval všechno, co kolem sebe viděl. V prestižním Českém klubu fotografů amatérů v pražské Nekázance se stal, ještě ne plnoletý, benjamínkem.
V roce 1936 už vystavoval v Mánesu mezi světovou a domácí špičkou na Mezinárodní výstavě fotografie. Do svého filmového štábu si ho vybral Jan Antonín Baťa, ale pak začala válka. Zatímco Lukas fotografoval přerod první a druhé republiky, židovská rodina Voglových musela i s dcerou Vendulkou uprchnout z Karlových Varů.
Tam triumfoval v roce 1938 Adolf Hitler. Měsíc po jeho návštěvě vypukla ve městě tzv. křišťálová noc – největší židovský pogrom od středověku. Rodina Voglových žila tou dobou už v Praze. Ale i tady byli Židé perzekvováni. Vendulka s kamarádkami si oblíbila Hagibor, kde byl duší veškerého dění organizátor Fredy Hirsch. Nejradši hrála odbíjenou a trávila zde skoro každé odpoledne. Rodinný přítel Jan Lukas Voglovy navštěvoval bez ohledu na vytlačování Židů z veřejného života. A nosil s sebou vždy fotoaparát.
Přežila a emigrovala
5. března 1943 dostali Voglovi povolání k transportu. Večer před odjezdem byly na kuchyňském stole nachystané všechny věci, které se mohly vejít do zavazadel o povolené váze 50 kilogramů. Přišel se s nimi rozloučit i Lukas, který pořídil poslední rodinné snímky. Když setmělou Prahou spěchal s negativy domů, bál se, aby ho nezastavili němečtí vojáci. Skončil by totiž v koncentračním táboře spolu s Voglovými.
O tři dny později dorazil vlak z pražského nádraží Bubny do Terezína. Voglovi tu žili v neustálých obavách, zda nebudou patřit k těm, kteří byli odsunuti dál „na východ“. Jan Lukas zatím v protektorátních podmínkách přežíval, jak se dalo. Jednoho dne dostal dopis, ve kterém mu Karla Voglová s Vendulkou psaly, že byly z Osvětimi poslány dalším transportem do pracovního tábora v německém Christienstadtu. A odtud se 27. února 1945 vydaly na pochod smrti.
Po válce, kterou naštěstí přežily, se matka s dcerou vrátily do svého bytu v pražské Lodecké ulici. Vendulka začala chodit do školy a život se vracel do normálních kolejí. Na podzim 1945 se setkaly s Janem Lukasem. Z jeho poválečných fotografií čiší optimismus, to se však zlomilo o tři roky později. Karla s Vendulkou se pod hrozbou další ztráty svobody rozhodly k odjezdu do Kanady a myšlenkami na emigraci se zabýval i Lukas, i když se mu nedařilo špatně – jeho snímky získaly dokonce zlatou medaili na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Přesto v roce 1965 i s rodinou utekl přes jugoslávsko-italskou hranici na Západ a nakonec se s Vendulkou shledal v Americe.
Zveme vás k premiérovému poslechu tohoto dramatického příběhu o několikerém útěku za svobodou. Devítidílnou četbu připravila Alena Blažejovská. V režii Radima Nejedlého účinkují Martin Siničák, Drahomíra Hofmanová, Michal Bumbálek a Zdeněk Bureš. Pro mimořádný úspěch se Radiokniha vysílá v repríze, každý všední den od 15. do 26. dubna, vždy ve 20:33.
Související
-
Stál v pozadí kauzy Skripal sám Putin? Nevím, ale jeho administrativa jistě, odpovídá novinář Kundra
Sledoval příběh židovské dívky z mystické fotografie. Jak se mu podařilo ji najít a co se muselo stát, aby nakonec promluvila o svém osudu? Ptá se David Šťáhlavský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
