Ondřej Kundra: Vendulka. Útěk za svobodou
V březnu 1943 vznikla v Praze fotografie dvanáctileté židovské dívky, která se později stala symbolem holokaustu. Fotograf Jan Lukas se tehdy přišel rozloučit s rodinou Voglových, která se chystala do transportu.
Vendulka Voglová válečné hrůzy přežila a reportér týdeníku Respekt Ondřej Kundra ji po téměř osmdesáti letech vypátral v USA, kam po válce emigrovala. Po dlouhém váhání se nechala přesvědčit, aby mu o svém životě a přátelství s Janem Lukasem vyprávěla.
Vznikl tak reportážní román, který právě vydalo nakladatelství Paseka. Rozhlasovou adaptaci pro čtyři herecké party připravovala Alena Blažejovská v době závěrečných edičních prací na knize (25. března byla kniha pokřtěna a už od 5. dubna ji můžete až do 13. dubna poslouchat denně ve 23:33 na vlnách Plusu). Všechny díly budou na webu dostupné mimořádně po dobu 2 týdnů po odvysílání.
Návštěvy s fotoaparátem
Fenomenální fotograf Jan Lukas se narodil 10. srpna 1915 v Českých Budějovicích. Od dvanácti let svou zrcadlovkou dokumentoval všechno, co kolem sebe viděl. V prestižním Českém klubu fotografů amatérů v pražské Nekázance se stal, ještě ne plnoletý, benjamínkem.
V roce 1936 už vystavoval v Mánesu mezi světovou a domácí špičkou na Mezinárodní výstavě fotografie. Do svého filmového štábu si ho vybral Jan Antonín Baťa, ale pak začala válka. Zatímco Lukas fotografoval přerod první a druhé republiky, židovská rodina Voglových musela i s dcerou Vendulkou uprchnout z Karlových Varů.
Tam triumfoval v roce 1938 Adolf Hitler. Měsíc po jeho návštěvě vypukla ve městě tzv. křišťálová noc – největší židovský pogrom od středověku. Rodina Voglových žila tou dobou už v Praze. Ale i tady byli Židé perzekvováni. Vendulka s kamarádkami si oblíbila Hagibor, kde byl duší veškerého dění organizátor Fredy Hirsch. Nejradši hrála odbíjenou a trávila zde skoro každé odpoledne. Rodinný přítel Jan Lukas Voglovy navštěvoval bez ohledu na vytlačování Židů z veřejného života. A nosil s sebou vždy fotoaparát.
Přežila a emigrovala
5. března 1943 dostali Voglovi povolání k transportu. Večer před odjezdem byly na kuchyňském stole nachystané všechny věci, které se mohly vejít do zavazadel o povolené váze 50 kilogramů. Přišel se s nimi rozloučit i Lukas, který pořídil poslední rodinné snímky. Když setmělou Prahou spěchal s negativy domů, bál se, aby ho nezastavili němečtí vojáci. Skončil by totiž v koncentračním táboře spolu s Voglovými.
O tři dny později dorazil vlak z pražského nádraží Bubny do Terezína. Voglovi tu žili v neustálých obavách, zda nebudou patřit k těm, kteří byli odsunuti dál „na východ“. Jan Lukas zatím v protektorátních podmínkách přežíval, jak se dalo. Jednoho dne dostal dopis, ve kterém mu Karla Voglová s Vendulkou psaly, že byly z Osvětimi poslány dalším transportem do pracovního tábora v německém Christienstadtu. A odtud se 27. února 1945 vydaly na pochod smrti.
Po válce, kterou naštěstí přežily, se matka s dcerou vrátily do svého bytu v pražské Lodecké ulici. Vendulka začala chodit do školy a život se vracel do normálních kolejí. Na podzim 1945 se setkaly s Janem Lukasem. Z jeho poválečných fotografií čiší optimismus, to se však zlomilo o tři roky později. Karla s Vendulkou se pod hrozbou další ztráty svobody rozhodly k odjezdu do Kanady a myšlenkami na emigraci se zabýval i Lukas, i když se mu nedařilo špatně – jeho snímky získaly dokonce zlatou medaili na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Přesto v roce 1965 i s rodinou utekl přes jugoslávsko-italskou hranici na Západ a nakonec se s Vendulkou shledal v Americe.
Zveme vás k premiérovému poslechu tohoto dramatického příběhu o několikerém útěku za svobodou. Devítidílnou četbu připravila Alena Blažejovská. V režii Radima Nejedlého účinkují Martin Siničák, Drahomíra Hofmanová, Michal Bumbálek a Zdeněk Bureš. Pro mimořádný úspěch se Radiokniha vysílá v repríze, každý všední den od 15. do 26. dubna, vždy ve 20:33.
Související
-
Stál v pozadí kauzy Skripal sám Putin? Nevím, ale jeho administrativa jistě, odpovídá novinář Kundra
Sledoval příběh židovské dívky z mystické fotografie. Jak se mu podařilo ji najít a co se muselo stát, aby nakonec promluvila o svém osudu? Ptá se David Šťáhlavský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
