Snowden kritizuje USA a tvrdí: Byl jsem důležitý špion

30. květen 2014

Masové monitorování elektronické komunikace, které prováděla americká Národní agenturu pro bezpečnost NSA, samo o sobě nezabránilo žádnému teroristickému činu.

V rozhovoru pro nejčerstvější vydání německého týdeníku Stern, to uvedl bývalý analytik NSA Edward Snowden. Podle něj znamená sledovací program americké tajné služby ohrožení demokracie a svobody.

Týdeník připomíná, že Snowden před rokem předal médiím informace o tom, jak NSA shromažďuje informace o elektronické komunikaci statisíců lidí po celém světě. Podle zveřejněných dokumentů byli mezi monitorovanými lidmi i vrcholní politici, mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová.

Snowdenova odhalení vyvolala veřejné pobouření, americká Sněmovna reprezentantů kvůli tomu minulý týden schválila návrh zákona, který by měl omezit pravomoci NSA při sledování amerických občanů.

Čtěte také

„Během posledních let se ukázalo, že ani všechny tyto sledovací programy nepomohly k záchraně jediného lidského života při teroristických útocích,“ tvrdí nyní Snowden. „Největším úspěchem bylo získání důkazu, že jeden taxikář posílal peníze do Somálska. A to by se dalo vyšetřit i klasickými metodami,“ uvedl v rozhovoru pro Stern.

Snowden tak podle magazínu odporuje americkým představitelům, kteří sledovací aktivity NSA hájili. Bývalý viceprezident Dick Cheney, který byl podle vlastních slov přímo zapojen do vytváření monitorovacího programu tajné služby po teroristických útocích z 11. září 2011, po Snowdenově odhalení řekl, že program měl „mimořádné výsledky“ při předcházení teroristickým útokům.

Americký ministr zahraničí John Kerry vyzval Edwarda Snowdena obviněného ze špionáže k návratu do vlasti, kde má čelit spravedlnosti.

Šéf NSA Keith Alexander loni v americkém Kongresu řekl, že sledování zabránilo 50 teroristickým akcím, mimo jiné pumovému útoku na newyorskou burzu.

Snowden odmítá i tvrzení o tom, že se jen díky NSA podařilo odhalit buňku islamistů, která působila v Německu a chystala se k teroristickému útoku. „NSA k tomu přispěla. Ale masové špehování samo o sobě nikdy žádnému útoku nezabránilo,“ zdůraznil bývalý analytik.

Podle Snowdena představují sledovací programy NSA riziko pro lidskou svobodu i pro demokracii. „Když nějaký stát dovolí, aby byli nevinní sledováni, každý z nás tím přichází o jedno ze základních práv – právo na soukromí,“ řekl. Podle něj jsou analytici tajných služeb díky dlouhodobému sběru dat schopni odvodit dokonce i politické preference jednotlivých lidí.

Čtěte také

Snowden také uvedl, že před zveřejněním informací o sledovacím programu se snažil přimět americkou tajnou službu, aby s kontroverzní činností přestala. A v rozhovoru pro Stern také odmítl tvrzení, že pro NSA pracoval pouze na nízké úrovni.

„V prostředí tajných služeb jsem platil za jednoho z nejlepších expertů pro internetové sledování a pro internetovou kontrarozvědku,“ prozradil. Údajně také vedl školení pro specialisty, kteří se sledováním elektronické komunikace zabývali.

„Byl jsem vycvičen jako špion v tradičním slova smyslu, neboť jsem v zámoří žil a pracoval v utajení,“ uvedl s tím, že předstíral, že dělá práci, kterou ve skutečnosti nedělal, a že „dokonce měl přiděleno jméno, které nebylo jeho“.

Spojené státy na Snowdena kvůli zveřejnění informací o činnosti NSA vydaly zatykač. Někdejší analytik tajné služby se v současnosti zdržuje v Rusku, kde získal dočasné útočiště. Platnost azylu vyprší letos v červenci.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.