Stačilo v Československu ke kriminálu zatančit si rock ’n’ roll? „Komunisté byli proti každé svobodě,“ říká badatel

V říjnu 1957 dobový tisk informoval o „hrozné akci“, kterou měl být taneční večírek v pražském Mánesu, zorganizovaný jako rozlučka mladých hochů před odchodem na vojnu. Čtenáři si tak mohli přečíst, o jaké přečiny se jednalo: „Tanečnice šly z ruky do ruky a někteří tanečníci měli vyhrnuté nohavice do půli lýtek.“

A především hrála divoká – režimem nepovolená – hudba: rock ’n’ roll. 

„Rock ’n’ roll je rebelská muzika. Neměl na růžích ustláno ani na Západě, ale to, co se stalo, když přelezl přes železnou oponu, bylo neslýchané,“ konstatuje host pořadu Jak to bylo doopravdy badatel František Stárek a dodává:

Čtěte také

Chtěli jsme časopis, který by byl i pro „mařeny“ ze severních Čech, vzpomíná vydavatel Vokna Stárek

„Komunisté, kteří jsou proti každé svobodě, se s tím naprosto nemohli ztotožnit.“ 

Tehdejší kultura pod přísnou ideologickou taktovkou zahrnovala převážně budovatelské písně, častušky ze Sovětského svazu či dobovou pop music, která vyhrávala z tehdejšího vysílání Československého rozhlasu.

Díky zahraničním rozhlasovým rádiím, včetně Radia Luxembourg, které šlo nějak „chytit“, se však divoká hudba dostávala i k mladým lidem v Československu. A tak je okouzlili Elvis Presley, Bob Haley, Chuck Berry či Buddy Holy.

„Výtržnictví“    

Komunistický režim v případě popisovaného večírku z října 1957 postupoval jako obvykle.

Čtěte také

Jak StB honila „závadovou mládež“: Závadový byl režim, ne „máničky“, myslí si Stárek

„Do kavárny vtrhli příslušníci Veřejné bezpečnosti a všichni, kteří byli na parketu, byli zatčeni. Odvezli je do Bartolomějské a při výslechu padaly facky velmi zhusta,“ popisuje tehdejší události Stárek.

Ocitli se samozřejmě před soudem. Ironií je, že je soudil nechvalně proslulý soudce Mach, který měl na svém kontě několik rozsudků z nedávných politických procesů. Odsouzeni byli Bob Schlonz – organizátor večírku k 20 měsícům vězení, Jiří Bohuslav k 15 a další včetně dívek pak dostali tresty od 10 do 17 měsíců.

Jako obvykle v takových případech se prý jednalo o výtržnictví, což byl velmi oblíbený paragraf, se kterým se mladí lidé setkávali i v pozdějších letech.  

Velké stříhání a procesy

Na otázku pořadu, jestli stačilo v Československu k cestě do kriminálu zatančit si rock ’n’ roll, badatel Stárek odpovídá:

„Stačilo, zejména v roce 1957. Ale nebylo to jenom tančení. V roce 1966 bylo velké stříhání všech mladých mužů, kteří měli dlouhé vlasy a byli dopadeni. V roce 1976 proces proti Plastikům a českému undergroundu, v roce 1981 tažení proti undergroundovým časopisům a opět se to týkalo hudby. Tyto události byly takový startovní blok.“

Více se dozvíte v pořadu Ivany Chmel Denčevové Jak to bylo doopravdy.