Rozhodla o odchodu Němců z Československa postupimská konference? Historik: Nejdřív byl divoký odsun
V prvorepublikovém Československu žily přinejmenším tři národy, jak připomíná historik Josef Pekař. Měl na mysli Čechy, Slováky a Němce, kterých byly zhruba 3 miliony. Období druhé světové války, krutých let nacistické nadvlády a Protektorátu Čechy a Morava přinesly zásadní změny i v této oblasti. Strach a skepse ovládly nejen Československo a jedním z důsledků byl požadavek, aby na našem území dále němečtí obyvatelé nežili. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2017.)
Prezident Edvard Beneš už po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha získal příslib od spojenců, že „v principu nebudou oponovat odsunu minorit z území Československa za účelem etnicky homogenního národního státu“. Ve své studii O terorismu a heroismu v české historii to uvádí historik Milan Hauner.
Čtěte také
Sám Beneš po návratu z exilu do Československa pak vyslovoval veřejně požadavek, že je „třeba německý lid definitivně vylikvidovat, protože tento národ přestal být lidským a je jednou jedinou velikou lidskou stvůrou“.
A dlužno dodat, že to je zcela příznačné pro tehdejší atmosféru ve společnosti. A také pro vnímání těch, kteří válku a její hrůzy zažili.
Horečná diplomatická vyjednávání po válce, která navazovala na koncepce o odsunu Němců, na kterém byla v podstatě shoda, pak nabrala na obrátkách.
Spojenci – Sovětský svaz, Velká Británie a Spojené státy americké – považovali za klíčové, aby odsun byl proveden „organizovaně a spořádaně“, také s ohledem na tehdejší situaci ve zcela zničeném Německu. Ale to už byly divoké odsuny součástí tehdejší československé reality
Postupimský alibismus
Na přelomu července a srpna pak proběhla klíčová konference v Postupimi a v rozsáhlém několikasetstránkovém dokumentu nalézáme jedinou krátkou větu, která konstatuje, že spojenci souhlasí s odsunem Němců, respektive i Maďarů.
Čtěte také
Možná proto, abychom se zbavili jistých výčitek z naší historie, se nám objevil mýtus, že právě tato konference rozhodla o odsunu.
„Nejprve byla etapa divokého odsunu. To se týkalo zhruba půl milionu Němců,“ připomíná historik Oldřich Tůma, host pořadu Jak to bylo doopravdy.
„Pak teprve spořádaný odsun dle podmínek postupimské konference, ale ta sama o něm nerozhodla. O něm bylo rozhodnuto již dříve. Je to sice základní dokument, který se toho týká, ale je tam jeden jediný paragraf. Ale je tam,“ uzavírá.
Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek. Hostem byl historik Oldřich Tůma, režii měl Michal Bureš. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v srpnu 2017.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
