Se zastropováním cen elektřiny bych byla opatrná. Nevede lidi k šetření, které je nyní na místě, míní ekonomka Fialová

1. září 2022

S nárůstem cen a přicházející ekonomickou krizí roste i počet obyvatel, jejichž příjmy jsou často nižší než náklady. Úsporný tarif, který vláda představila minulý týden, je pod vlnou kritiky odborné veřejnosti, podle mnohých se totiž výše příspěvku zdaleka nevyrovná zvýšeným cenám. Jak by měl stát řešit nastalou situaci? Koho z veřejného rozpočtu podpořit a koho ne? A jaké politické důsledky může mít masivní chudnutí české společnosti?

O celoevropském zastropování cen energií, které je i na programu zářijového evropského summitu, se v Česku čím dál více diskutuje a některé země si už před časem stanovily limitní ceny elektřiny.

„Se zastropováním cen bych byla velice opatrná, protože jde o opatření, které nevede lidi k tomu, aby s elektřinou šetřili. K tomu je naopak nutí současné vysoké ceny. A šetření je na místě, protože elektřina je vzácný zdroj a jsou lidé, kterým vysoké ceny nepůsobí velké problémy,“ varuje Kamila Fialová, ekonomka z oddělení Ekonomické sociologie v Sociologickém ústavu AV ČR.

Zvýšení příspěvků těm nejchudším

Podle ní by řešením mohla být úprava některých sociálních dávek. „Vláda by měla cílit ekonomická opatření jen na ty, kteří to potřebují, a ne na široké vrstvy obyvatel, které si dokážou poradit bez pomoci,“ říká Fialová.

Čtěte také

Konkrétně by mohlo jít o zvýšení přídavků na děti či příspěvku na bydlení. Další možností je i snížení zdanění nejvíce ohroženým pracujícím skupinám obyvatel.

„Úsporný tarif, který vláda schválila, není efektivním řešením, jelikož jde opět o pomoc, která není cílená a pomáhá i lidem, kteří to nepotřebují. Navíc stojí ohromné množství peněz. Už jsme si zvykli, že další výdaje v řádech miliard jsou poměrně běžné, ale státní rozpočet takové hýření neumožňuje,“ dodává Fialová.

Chudoba ve společnosti roste

Pod hranici chudoby, která se v roce 2020 blížila ke 14 tisícům korun měsíčního příjmu, spadá čím dál více obyvatel. Ti se často ocitají ve spirále chudoby, tedy jakmile se jednou do chudoby dostanou, je pro ně velice obtížné se z dané životní situace vymanit a vystoupat ve společenském příjmovém žebříčku. Čím dál víc lidí tak má tendenci v chudobě setrvávat dlouhodobě.

Chudoba se u nás především týká seniorek, protože jejich důchody jsou výrazně nižší než důchody mužů.
Kamila Fialová

Současná situace přitom nejvíce dopadá na samoživitelky a samoživitele a také osamělé seniory. „U seniorů je potřeba podtrhnout, že chudoba se u nás především týká seniorek, protože jejich důchody jsou výrazně nižší než důchody mužů. To vychází především z dlouhodobých rozdílů ve výši mezd, ze kterých se důchody počítají,“ vysvětluje Fialová.

V roce 2020 byl průměrný starobní důchod muže necelých 16 tisíc korun, zatímco u ženy to bylo zhruba pouhých 13 tisíc. Před začátkem inflační krize se přitom každá druhá samostatně žijící seniorka se svým příjmem nacházela pod hranicí chudoby, u mužů to byl pouze každý třetí. Vzhledem k tomu, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, je tak skupina chudobou ohrožených důchodkyň velká.

Nedostatečná reakce sociálních dávek na růst cen

„Například životní minimum bylo letos zvýšeno dvakrát, takže si myslím, že na růst cen zareagovalo. Osobně si ale myslím, že růst by mohl být ještě vyšší. U přídavků na děti vláda podle mě nezareagovala dostatečně, přitom jde o příspěvek, který opravdu cílí na ty nejohroženější skupiny,“ říká Fialová.

Čtěte také

Právě přídavek na děti, který má mířit na podporu rodin s dětmi, může pomoct domácnostem, ve kterých dochází k mezigeneračnímu přenosu chudoby, která je součástí spirály chudoby.

„Děti z chudších rodin mají nižší šanci dostat se výš na společenském žebříčku než děti z bohatších domácností. Takže podpora chudých domácností s dětmi je dnes zásadní,“ uzavírá Fialová.

Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , arych

Související