Samičky, nebo samečci? U mravenců o pohlaví rozhodují geny

18. červen 2022

O tom, zda mravenčí královna vyprodukuje samičí, nebo samčí kolonii, rozhoduje spíš dědičnost než prostředí, kde žije.  Kalifornští vědci zjistili, že tento proces řídí soubory genů, takzvané supergeny. „Korespondují s tím, jak se která kolonie množí,“ vysvětluje entomolog Petr Klimeš.

Samečci přežijí rozmnožovací let jen o pár hodin, ale královna si uskladní jejich spermie a může je dlouhodoběji využít. Naklade vajíčka a sama pak rozhoduje o jejich oplození, a tím pádem i o pohlaví kolonie.

Kdo vyhraje v genetické válce, tomu patří budoucnost.
Vojtěch Novotný

Čtěte také

Jak to probíhá, popsali vědci v odborném časopisu PNAS. Vlastnosti a chování živých organismů jsou vždy kombinací vlivů, někdy převládá vliv dědičnosti, jindy je víc patrný vliv vnějšího prostředí. 

Královna zpočátku investuje do dělnic, aby jí pomohly rozšířit kolonii, později i do okřídleného potomstva, samců a mladých královen. Z neoplozeného vajíčka je u mravenců vždycky samec.

Překvapením pro vědce bylo zjištění, že královnino rozhodování o pohlaví okřídlených potomků je evolučně naprogramované. Neřídí ho však jeden, ale několik genů. Věda proto používá pojem supergen. 

Genetická válka

„Samci vypadají jako okřídlené mušky, mají za úkol oplodnit královnu a pak hynou,“ připomíná entomolog. Ti mravenci, které vidíme běhat po mraveništi, jsou vždy samice.

Někdy se dělnice pokusí narušit královnin primát.„Když nakladou neoplozené vajíčko, narodí se samec, a ten je s nimi stoprocentně příbuzný,“ vysvětluje tropický ekolog Vojtěch Novotný. 

Čtěte také

„Kdo vyhraje v genetické válce, tomu patří budoucnost,“ míní badatel s dlouholetou zkušeností při řízení výzkumného centra na Papui-Nové Guineji.

Upozorňuje, že z tohoto pohledu jsme my všichni na planetě, živočichové, rostliny, houby i bakterie, potomky vítězů. 

Chladné klima

Studie kalifornských badatelů stojí za pozornost i proto, že ji vědci dělali na mravencích, kteří žijí v chladnějším klimatu, poblíž arktické oblasti. „Kolonie tam můžou mít potíže se najít,“ uvažuje Petr Klimeš.

Čtěte také

To, že se u mravenců mění podíl samců a samic v kolonii, podle něj ale není jen nějaká arktická anomálie.

Poměr pohlaví v přírodě bývá rovnovážný, občas ale třeba i  mravenci v tropech vytvářejí kolonie, kde jedno pohlaví potomstva převažuje.

Mezi odborníky původně převládal názor, že o tom rozhodují vnější vlivy, například teplota. Je tedy zřejmé, že na poměr pohlaví může mít vliv i klimatická změna. 

Dílčí roli při určení pohlaví může hrát i dostupnost potravy. Mravenčí dělnice vždy nezvládnou nakrmit všechny larvy, což favorizuje samečky. Když je naopak potravy víc, samečků se rodí méně. 

Poslechněte si celou Laboratoř o určování pohlaví mravenčích kolonií, předávce obsahu žaludku mezi mravenci a úsporných trasách čmeláků k potravě. Debatují entomologové Vojtěch Novotný a Petr Klimeš a herec Richard Trsťan.

Pořad vysíláme v repríze, v premiéře jsme ho vysílali 15.ledna 2022.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.