Samičky, nebo samečci? U mravenců o pohlaví rozhodují geny
O tom, zda mravenčí královna vyprodukuje samičí, nebo samčí kolonii, rozhoduje spíš dědičnost než prostředí, kde žije. Kalifornští vědci zjistili, že tento proces řídí soubory genů, takzvané supergeny. „Korespondují s tím, jak se která kolonie množí,“ vysvětluje entomolog Petr Klimeš.
Samečci přežijí rozmnožovací let jen o pár hodin, ale královna si uskladní jejich spermie a může je dlouhodoběji využít. Naklade vajíčka a sama pak rozhoduje o jejich oplození, a tím pádem i o pohlaví kolonie.
Kdo vyhraje v genetické válce, tomu patří budoucnost.
Vojtěch Novotný
Čtěte také
Jak to probíhá, popsali vědci v odborném časopisu PNAS. Vlastnosti a chování živých organismů jsou vždy kombinací vlivů, někdy převládá vliv dědičnosti, jindy je víc patrný vliv vnějšího prostředí.
Královna zpočátku investuje do dělnic, aby jí pomohly rozšířit kolonii, později i do okřídleného potomstva, samců a mladých královen. Z neoplozeného vajíčka je u mravenců vždycky samec.
Překvapením pro vědce bylo zjištění, že královnino rozhodování o pohlaví okřídlených potomků je evolučně naprogramované. Neřídí ho však jeden, ale několik genů. Věda proto používá pojem supergen.
Genetická válka
„Samci vypadají jako okřídlené mušky, mají za úkol oplodnit královnu a pak hynou,“ připomíná entomolog. Ti mravenci, které vidíme běhat po mraveništi, jsou vždy samice.
Někdy se dělnice pokusí narušit královnin primát.„Když nakladou neoplozené vajíčko, narodí se samec, a ten je s nimi stoprocentně příbuzný,“ vysvětluje tropický ekolog Vojtěch Novotný.
Čtěte také
„Kdo vyhraje v genetické válce, tomu patří budoucnost,“ míní badatel s dlouholetou zkušeností při řízení výzkumného centra na Papui-Nové Guineji.
Upozorňuje, že z tohoto pohledu jsme my všichni na planetě, živočichové, rostliny, houby i bakterie, potomky vítězů.
Chladné klima
Studie kalifornských badatelů stojí za pozornost i proto, že ji vědci dělali na mravencích, kteří žijí v chladnějším klimatu, poblíž arktické oblasti. „Kolonie tam můžou mít potíže se najít,“ uvažuje Petr Klimeš.
Čtěte také
To, že se u mravenců mění podíl samců a samic v kolonii, podle něj ale není jen nějaká arktická anomálie.
Poměr pohlaví v přírodě bývá rovnovážný, občas ale třeba i mravenci v tropech vytvářejí kolonie, kde jedno pohlaví potomstva převažuje.
Mezi odborníky původně převládal názor, že o tom rozhodují vnější vlivy, například teplota. Je tedy zřejmé, že na poměr pohlaví může mít vliv i klimatická změna.
Dílčí roli při určení pohlaví může hrát i dostupnost potravy. Mravenčí dělnice vždy nezvládnou nakrmit všechny larvy, což favorizuje samečky. Když je naopak potravy víc, samečků se rodí méně.
Poslechněte si celou Laboratoř o určování pohlaví mravenčích kolonií, předávce obsahu žaludku mezi mravenci a úsporných trasách čmeláků k potravě. Debatují entomologové Vojtěch Novotný a Petr Klimeš a herec Richard Trsťan.
Pořad vysíláme v repríze, v premiéře jsme ho vysílali 15.ledna 2022.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka


