Neandrtálci a moderní lidé spolu obývali jeskyni. Sdíleli nástroje, způsob lovu a zřejmě i pohřby
Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém kontaktu moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategii lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.
Antropology dlouhodobě trápí problém s datováním některých jeskyní s lidskými ostatky. Řadu koster těžko určují do druhu, což může souviset s tím, že jde o křížence mezi Homo sapiens a Homo neanderthalensis. Nový nález je příspěvkem do této debaty.
Čtěte také
„Jde o nový nález kosterních pozůstatků po padesáti, šedesáti letech,“ poznamenává antropolog Lukáš Friedl. Pozornost kostry z Izraele budí zvláště proto, že jsou poměrně celistvé a že se v jeskyni se našly spolu s nimi kamenné nástroje,i známky kulturních projevů obyvatel jeskyně.
„K tomu místu a rituálu museli mít živý vztah, který se zřejmě tradoval z generace na generaci,“ míní etolog a evoluční psycholog Marek Špinka. Připomíná, že uvedený jeskynní komplex obývali pravěcí lovci a sběrači po dlouhé generace – řádově desetitisíce let.
Obchod a klima
Některé předměty, které antropologové v jeskyni Tinšemet našli, pocházejí z míst vzdálených desítky, někdy i přes 100 kilometrů daleko. Zatímco v Africe se nástroje s nástupem středního paleolitu mění, na Blízkém východě, tenkrát v Levantě byli lidé v dobrém slova smyslu konzervativnější.
„Myslím si, že se tam předávaly spíše vědomosti. V raném paleolitu měli lidé specifické nástroje, později už jiné, v této oblasti, se ale nástroje z těchto dvou epoch velmi podobaly,“ akcentuje student antropologie Daniel Hampl.
V éře, z níž nově nalezené kostry pocházejí, tedy asi před 110 tisíci roky, do hry hodně vstupuje ještě další důležitý faktor v lidské evoluci: klimatická změna.
„V dobách ledových tlačila neandrtálce ze severnějších poloh spíš na jih, v dobách meziledových měli moderní lidé tendenci putovat z Afriky ven,“ popisuje Lukáš Friedl.
Křížení lidí
Genetické studie ukazují, že ke vzájemnému křížení raných moderních lidí s neandrtálci mohli docházet před 80 až 100 tisíci lety a oblast Blízkého východu v tom byla důležitá. Izraelský nález se jeví jako ještě o něco starší.
„Časové odhady se různí, ale nemohlo k tomu dojít téměř nikde jinde než tady. V Evropě moderní lidé v té době ještě nebyli,“ upozorňuje antropolog.
Čtěte také
Region Blízkého východu se stal významným i mnohem později. Před 10 až 11 tisíci lety, v době neolitu, se stává oblast takzvaného úrodného půlměsíce, která zahrnuje území dnešního Iráku, Sýrie či Turecka, kolébkou zemědělství.
„Tamní krajina byla pro lidské druhy příhodnější než oblasti jinde na světě,“ říká Hampl. Za pozornost nález stojí i kvůli studiu takzvané inkulturace, fenoménu, kdy si znalosti mezi sebou předávají různé druhy. To má svou genetickou, sociální i kulturní složku.
Výuka od neandrtálců
Nejnovější nález dává za pravdu zastáncům myšlenky, že neandrtálci a moderní lidé se mohli učit od sebe navzájem.
„I druhy, které jsou nám méně příbuzné, jsou z jiné čeledi primátů nebo dokonce do jiného řádu, můžete naučit nějaký způsob chování, který v přirozeném prostředí nepoužívají. Jejich mozek k tomu kapacitu má,” upozorňuje Marek Špinka.
Jako příklad uvádí, že někteří jedinci bonobů žijící v péči člověka se dokážou naučit rozdělávat oheň s pomocí zápalek. Otázkou podle něj zůstává, zda schopnost a styl pohřbívání sdíleli neandrtálci s moderními lidmi proto, že se křížili, nebo zda to od sebe „jen“ odpozorovali.
„Doba, kdy jsme považovali neandrtálce za bestie bez kultury, je dávno pryč. Byli to lidé jako my, jen žili v jiných ekologických podmínkách,” doplňuje Lukáš Friedl. Nalezené technologie podle něj ekologii odrážejí velmi výrazně.
Co jsme sdíleli s neandrtálci? Co mají společného světové jazyky? Jak se před 40 tisíci lety ukládaly informace? Poslechněte si celou Laboratořů Moderuje Martina Mašková. Debatují antropolog Lukáš Friedl, etolog Marek Špinka a student Daniel Hampl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
