Ruské omezování demokratických práv inspiruje i další autokracie světa

Premiér Irakli Kobachidze je v gruzínské vládě mužem, který kontroverzní zákon o zahraničním vlivu obhajuje.

Čtěte také

Libor Dvořák: Gruzie na stejné trajektorii jako Janukovyčova Ukrajina před 10 lety?

Poté, co gruzínský parlament minulý týden přehlasoval veto prezidentky, předseda vlády prohlásil, že občané Gruzie mají právo vědět, kdo je kým financován a kdo zastupuje pozitivní nebo negativní zájmy cizích mocností.

Vládnoucí strana Gruzínský sen na veřejnosti vytrvale tvrdí, že nařízení, kterému demonstranti neuctivě říkají  „ruský zákon,“ posiluje suverenitu Gruzie a není v rozporu s jejím kurzem do Evropské unie.

Jak ale podotýká list, skutečnost vypadá poněkud jinak. V sázce je integrační proces kandidátské země.

Spojené státy v reakci na kontroverzní zákon dokonce zavedly sankce vůči gruzínským politikům, kteří jsou za něj zodpovědní. A to vše jen kvůli „zákonu o transparentnosti“, jak toto opatření gruzínská vláda nazývá. Zákon o agentech navíc není jen tak ledajaká legislativa.

Zákon o „inoagentech“

Její obrysy mají kořeny v Rusku, kde podobné opatření vstoupilo v platnost už před 12i lety. Zákon o takzvaných „inoagentech“, jak osoby se zahraničním vlivem nazývají v Rusku, byl přímou reakcí státu na vlnu protestů proti volebním podvodům v letech 2011 a 2012.

Čtěte také

Ivan Štern: Gruzie napodobujíc Rusko připomíná ukrajinský Majdan

Vladimir Putin tehdy vyzval politiky, aby lépe chránili ruskou suverenitu a obvinil demonstranty z toho, že jsou řízení ze zahraničí. Znění zákona se od té doby postupně rozšiřovalo o další represivní normy. Všechny přitom mají za cíl zabránit organizaci nezávislé občanské společnosti.

Kremelský autoritářský nástroj v posledních letech využilo několik zemí v ruském sousedství. Například Kazachstán od roku 2016 provozuje registr zahraničního financování, ve kterém se musejí zapsat jak organizace, tak jednotlivci.

V loňském roce úřady zveřejnily jména z registru. Podle vlády šlo o iniciativu, která měla podpořit důvěru. Podobný zákon letos vstoupil v platnost také v Kyrgyzstánu.

Čtěte také

Fico se chová jako Putinův agent nebo onuce. Nebezpečnější je Orbán, míní šéfredaktor Šafr

Ruské antidemokratické principy se navíc šíří také v zemích Evropské unie. V roce 2017 přijalo legislativu o zahraničním vlivu Maďarsko. Zákon byl ale z popudu Evropského soudního dvora zrušen. Loni ale Budapešť schválila  zákon na obranu suverenity, který má obdobné rysy, podotýká Die Presse. 

Vláda Viktora Orbána si gruzínskou iniciativu pochvaluje a přála by si, aby takových nařízení v unijním prostoru přibylo. O podobný zákon usilují také Slovensko a kandidátská země Srbsko. Ruské nařízení okopírovaly i státy střední Ameriky, Indie a Izrael.

Ruský zákon o zahraničních agentech má jasný antiliberální tah. Kreml totiž vnímal gruzínskou revoluci v roce 2003 a události na Ukrajině o rok později jako hrozbu pro udržení své moci a vlivu v regionu. Po prvních letech demokratizace v postsovětském prostoru tak nyní nastoupilo antiliberální hnutí.

Rusko inspiruje?

Zdá se, že Rusko v tomto směru funguje jako zdroj nápadů, zatímco vlády v regionu tam pak nalézají nástroje k udržení své moci. Němečtí politologové Thomas Demmelhuber a Marianne Kneuerová  Rusko popisují jako autoritářské těžiště.

Čtěte také

Orbán nechce být jen pěšákem. Unii vydírá a hraje proti pravidlům, všímá si maďarský analytik

„Autoritářské státy  hledají v Rusku spolupráci a legitimitu, která zaručí udržení a přežití jejich režimů,“ analyzují odborníci.

Proč ale v současné době zažívá takový boom právě zákon o zahraničním vlivu? Die Presse vysvětluje, že s jeho pomocí lze omezit pozorovatelské aktivity, jako jsou sledování průběhu voleb, obhajoba lidských práv a boj proti korupci.

Pokud se organizace neregistrují, hrozí jim obří pokuty. Registrované asociace nebo jednotlivci pak musejí používat označení agent v každém svém prohlášení. Pokud ne, hrozí jim trest. 

Status agenta má pro dotyčné osoby celou řadu dalších nevýhod. Přicházejí tak o možnost reklamy a obchodní partnery. Navíc spojení „zahraniční agent“ má v postsovětském prostoru konotaci se „západním špionem.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.