Ivan Štern: Gruzie napodobujíc Rusko připomíná ukrajinský Majdan
Ministři zahraničí pobaltských států marně přesvědčovali poslance gruzínského parlamentu, aby nepřijímali vládou navržený zákon o zahraničních agentech. Činí z občanských iniciativ a z medií s více než 20% zahraniční účastí podezřelé subjekty. Tajná policie je může sledovat a vyhodnocovat, zda se nedopouštějí rovnou špionážní činnosti. Zákon je nápodobou zákona v Rusku už několik let platícího.
Kvůli němu tu nepůsobí pomalu jediné občanské sdružení. Gruzínská vláda nápodobou zákona dává Kremlu najevo proruskou příchylnost a poddanství. Hodlá jím přebít touhu většiny Gruzínců uchýlit se raději pod křídla Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Čtěte také
Zmínění ministři zahraničí marně uváděli, že nejen Gruzie, ale i jejich země, Litva, Lotyšsko a Estonsko dobře vědí, co za úzkost a obavy vyvolává skutečnost, že bezprostředně sousedí s nelítostně agresivním Ruskem. Jediný způsob, jak tomu strachu čelit, je přichýlit se k západoevropským a transatlantickým strukturám.
Ministři pobaltských republik marně varovali gruzínskou vládu, že přijetím zákona se Gruzie na míle daleko vzdálí od hodnot, na nichž stojí Evropská unie. Začne ztrácet i možnost stát se někdy v brzké budoucnosti její členskou zemí. Vláda ani parlament varování nedbali. Zákon byl přijat.
Stranu, která má v gruzínské vládě hlavní slovo a která nese hrdý název Gruzínský sen, jistý uštěpačný komentátor v reakci na zákon označil příznačně za gruzínskou noční můru. Sám zákon vyhnal tisícovky Gruzínců do ulic. Demonstrujíce příchylnost k Evropské unii a protestujíce nejen proti náhubku danému občanské společnosti, ale i proti flagrantnímu omezení svobody slova, statečně čelili policejní brutalitě.
Majdan
Protesty v Tbilisi připomínají ukrajinský Majdan z roku 2013. Společným jmenovatelem je jak snaha ubírat se směrem k Evropské unii, tak i sůl v očích místních proruských sil. I to vysvětluje, proč gruzínská policie proti demonstrantům zasahuje tak bezohledně a násilnicky.
Samo Rusko se musí cítit dvojnásob ohrožené. Unijní nákaza může zasáhnout až do sousední Arménie, už tak tak Ruskem zrazené. Riziko, že Rusko nakonec ztratí mocenskou kontrolu nad celým jižním Kavkazem, by se stalo více než reálné.
Evropská unie tahá paradoxně za kratší konec. Může sice v reakci na přijatý zákon vůči Gruzii nastolit hospodářské sankce. Gruzíncům může odepřít dosavadní bezvízový styk. Nepoškodí ale tolik proruskou vládu v Tbilisi, jako zklame a pohněvá si proevropské Gruzínce.
Nezbývá jí proto, nemá-li přijít o gruzínské sympatie, nastalou situaci vydýchat. V jednáních o členství pokračovat a doufat, že v nadcházejících parlamentních volbách to Gruzínci nynější vládě spočítají i s úroky.
Je to nepochybně sázka do loterie. Co ale v demokracii sázkou do loterie není?
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
