Kvůli zvyšujícímu se propojení světa prostřednictvím internetu se mění hodnotová měřítka mládeže. A je tomu tak i u mladých Rusů.
„Tento trend nicméně alespoň v krátkodobém výhledu není pro režim prezidenta Vladimira Putina hrozbou,“ konstatuje v komentáři pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung Gwendolyn Sasseová z berlínského Střediska pro východoevropská a mezinárodní studia.
Mnoho mladých Rusů žije z pohledu Západu ve světě protikladů. Ctí liberální hodnoty, v nadcházejících prezidentských volbách ale budou volit Vladimira Putina. Americký deník Washington Post přináší příběhy tří mladých lidí a jejich důvody, proč podporují autoritářského prezidenta. Za jejich rozhodnutím stojí směs naděje, rezignace a strachu.
Podle analytičky se současné chování ruské mládeže jeví jako nanejvýš protichůdné. Na jedné straně bylo nápadné, v jak velkých počtech se mladí lidé scházeli během protestů před březnovými prezidentskými volbami.
Na straně druhé ale z nejrůznějších sondáží vyplývá, že tato věková skupina zaujímá v Rusku centrální roli v Putinově politickém diskurzu a že jsou její příslušníci prezidentovi věrní. Otázka tedy zní, jak spolu tyto odlišné postoje souvisejí.
Komentář uvádí, že od takzvané oranžové revoluce, kterou zažila Ukrajina v roce 2004, ruský aparát mladé lidi zmobilizoval jako pilíř svého systému. Nejprve tak činil v rámci mládežnických organizací, především v provládním hnutí Naši. Z dlouhodobého hlediska pak Kreml klade důraz na rozsáhlou reformu učebních osnov, které se výrazně zaměřují na národní historii a kulturu.
Před březnovými prezidentskými volbami se vláda pokoušela mladé voliče nalákat do volebních místností. „Není divu, protože vysoká volební účast u výsledku, který byl daný už předem, potvrdila legitimitu Putinova režimu,“ zdůrazňuje Sasseová.
Stát kampaň mezi mladými lidmi prováděl například s pomocí školských esejí na téma „Kdybych byl prezidentem…“. Jinou pobídkou byla fotoakce, která mladé voliče vybízela k pořizování selfie ve volebních místnostech a jejich následnému zveřejnění na sociálních sítích.
Mnoho mladých Rusů žije z pohledu Západu ve světě protikladů. Ctí liberální hodnoty, v nadcházejících prezidentských volbách ale budou volit Vladimira Putina. Americký deník Washington Post přináší příběhy tří mladých lidí a jejich důvody, proč podporují autoritářského prezidenta. Za jejich rozhodnutím stojí směs naděje, rezignace a strachu.
Paralelně k této kampani ale Kreml postupoval velmi tvrdě vůči mladým demonstrantům protestujícím proti Putinovi. To podle odbornice pouze dokazuje obavy vlády, že by se mládež mohla vymknout režimní kontrole.
V červnu zveřejněný průzkum, který Středisko pro východoevropská a mezinárodní studia uskutečnilo v dubnu a zúčastnilo se ho na dva tisíce mladých Rusů ve věku 16 až 34 let, ukazuje tuto generaci, jež dospěla za Putinovy vlády, jako politicky uvědomělou.
Nicméně už ne politicky aktivní. Třeba o mládežnickém hnutí Naši slyšelo jen minimum účastníků sondáže. Také zmiňované předvolební kampaně, zacílené na mladé lidi, většinu respondentů minuly. Naproti tomu většina dotázaných věděla o protivládních protestech. Necelých pět procent účastníků výzkumu se demonstrací dokonce zúčastnilo.
Studie ukázala, že mladí lidé od politické reprezentace očekávají především zvyšování životního standardu. A tím se podle curyšských novin neliší nejen od zbytku Rusů, ale také od západoevropských vrstevníků.
Až druhým požadavkem, který navíc přání po blahobytu následoval až s velkým odstupem, jsou protikorupční reformy. Preferenci pro ně vyjádřili především mladí lidé z okruhu protestního hnutí Alexeje Navalného, ukazuje výzkum Střediska pro východoevropská a mezinárodní studia.
Dalším jeho poznatkem je fakt, že k institucím, kterým ruská mládež nejvíce věří, patří vedle prezidenta, policie a armády také nevládní organizace. Důvěra v armádu a policii podle loňské studie Eurobarometru mladé Rusy neodlišuje od jiných Evropanů.
Zajímavým poznatkem je to, že 65 procent mládeže nedůvěřuje státním médiím. Pro zbylou třetinu dotázaných zůstávají Kremlem kontrolovaná média důležitým informačním zdrojem, a to i přestože většina mladých využívá sociální sítě.
Neue Zürcher Zeitung si také všímá, že oblibě mezi ruskou mládeží se netěší ortodoxní církev, kterou považují za nástroj šíření konzervativních hodnot. Jako na kontroverzní instituci na ni pohlíží většina dotázaných.
I hodnotová orientace mladých Rusů je méně jednoznačná, než jak ji vykresluje oficiální diskurz. Středisko pro východoevropská a mezinárodní studia zjistilo, že mezi mladými lidmi v Rusku najdou své místo jak liberální myšlenky typu odmítání diskriminace na základě pohlaví, etnika nebo sexuality, ale zároveň také konzervativní a na ruskou tradici orientované hodnoty.
Postoj k cizincům v Rusku u mladé generace ovlivňuje zejména případná osobní zkušenost získaná v zahraničí. Asi třetina respondentů studie vycestovala během posledního roku za hranice vlasti, polovina z nich do zemí Evropské unie a třetina do Asie.
A přestože pracovní mobilita se převážné většiny mládeže ještě netýká, změnu bydliště v budoucnu plánuje více než polovina dotázaných. Polovina z nich by se chtěla přestěhovat v rámci Ruské federace, 20 procent do Evropské unie a asi sedm procent do Spojených států.
Čtěte takéDo náruče extremismu prý vhánějí mladé Rusy cizí špioni i satanisté, říká bývalý šéf FSB
Emigrace potenciálních kritiků současného systému by mohla snížit tlak na režim. Sasseová ale rovněž připomíná, že odliv mozků sebou nese také sociální a hospodářské náklady. Mimo to emigranti do Ruska neposílají pouze peníze, ale také dojmy z jiných politických zřízení. Srovnání ruských a zahraničních hodnot by pak mohlo proměnit očekávání a názory těch, kteří zůstali doma.
V současnosti však podle všeho Putinovi ze strany ruské mládeže nebezpečí nehrozí. Ze střednědobého pohledu by ale mix politických zájmů, protestů, důvěry v nevládní organizace, cestovní mobility do Evropské unie, kontaktů s přáteli v zahraničí a využívání sociálních sítí mohl rozdmýchat vnitropolitickou krizi.
A to zejména v případě nenaplnění socioekonomických očekávání. Anebo by takový vývoj mohl ještě zesílit vlnu odchodů do emigrace, zamýšlí se Gwendolyn Sasseová v listu Neue Zürcher Zeitung.
