Rozumek: Austrálie rozdává první klimatická víza. Environmentální migrace bude problém i pro Evropu

18. červenec 2025

Obyvatelé tichomořského souostroví Tuvalu se mohou do pátku hlásit do prvního slosování o takzvaná klimatická víza. Úspěšní žadatelé budou moci natrvalo přesídlit do Austrálie. Podle informací BBC se k 20. červnu do kola přihlásila asi třetina obyvatel Tuvalu, kde žije víc než 10 tisíc lidí. „Obyvatelé jsou v akutním ohrožení, jejich ostrov se nachází pět metrů nad mořem,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

NASA odhaduje, že už v roce 2050 může být Tuvalu neobyvatelné, protože leží jenom pár metrů nad hladinou moře. Jak na reagují místní obyvatelé? Stěhují se už teď jinam?

Ano, asi 11 tisíc obyvatel Tuvalu je v akutním ohrožení. Ostrov se nachází pět metrů nad mořem a zájem o australská víza svědčí o tom, že počítají s tím, že nebudou moci na ostrovech zůstat. Zejména Austrálie a Nový Zéland jsou jejich cílem již nyní.

Soutěž o víza se má konat i v dalších letech. Má tato možnost, je-li to početně omezeno, spíše symbolickou hodnotu pro obyvatele Tuvalu, nebo je to opravdu efektivní pomoc?

Čtěte také

Je to efektivní pomoc. Austrálie a trochu i Nový Zéland ukazují cesty, jak do budoucna zřejmě bude klimatická migrace vypadat. Snaží se kombinovat jednak klimatické příčiny, ale dohoda je širší, týká se i bezpečnosti a spolupráce mezi zeměmi.

A právě na pozadí takových širších dohod, ve kterých bude zahrnuta i mobilita osob, se bude nacházet řešení pro klimatické migranty, kterých podle OSN může být už jenom do roku 2030 z důvodu sucha až 700 milionů.

Australané teď reagují  na obyvatele potápějících se ostrovů. Ale do budoucna to bude sucho, co bude největším problémem migrace z environmentálních důvodů.

Problém i pro Evropu

Australská víza se mají týkat i rodin žadatelů. Zahrnují třeba přístup k placené zdravotní péči, příspěvky na děti, možnost placeného studia. Jaké možnosti ale mají ti, kdo vypadnou?

Mohou se přihlásit v příštích letech. Jak Austrálie, tak Nový Zéland mají i jiné programy, které umožní obyvatelům pacifických ostrovů přijít. Například Austrálie má Pacific Engagement Visa otevřené pro 3000 lidí ročně z jakýchkoliv důvodů.

Martin Rozumek

Podobně Nový Zéland má dohodu s Tuvalu a dalšími třemi pacifickými státy na zvláštním programu přijímání. Není vázán specificky klimatickou změnu, ten program je obecný. Takže pokud se budou hlásit malé počty lidí, tak šance uspět bude docela veliká.

Další programy Nového Zélandu a Austrálie se týkají i jiných oblastí nebo států v Tichomoří?

Ano. Austrálie má další program Pacific Training Coalition, ve kterém se snaží hledat vlastně nově příchozí do profesí, které v Austrálii chybí. Propojování ekonomické migrace ze zemí, které jsou akutně ohroženy klimatickou změnou, bude cestou do budoucna.

Čtěte také

Před chvílí jste mluvil o celosvětových trendech. Kterých části světa se nejvíc týká klimatické sucho?

Bude to velký problém i pro Evropu. Existují studie, podle kterých už při třístupňovém oteplení ztratí oblast pod Saharou 75 procent své schopnosti vyprodukovat potraviny, které tam nyní rostou. Očekává se, že 37 procent světové populace bude pravidelně vystaveno silným vlnám veder a sucha už při oteplení o dva stupně.

Podle jedné finské studie budou možnosti obživy v oblasti pro Blízkého východu a Afriky tím menší, čím blíže rovníku leží. Takže se musíme připravit na pomoc a adaptaci i přijímání nově příchozích z těchto oblastí.

Celosvětově se katastrofy dějí každý den. Jenom v jižnímu Pacifiku bylo za posledních 50 let 1500 přírodních katastrof s 66 tisíci oběťmi. Jenom se o nich nepíše. Ale už v současné době je část migrace zapříčiněna klimatickou změnou, přestože důvody odchodu lidí bývají různé.

autoři: Martina Mašková , esta
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.