Přibývá kyberútoků ve vesmíru. Cílem je vyřadit satelitní navigaci, na níž jsme závislí, říká expert

Paralelně s ruskou invazí v roce 2022 se odehrál masivní kybernetický útok na satelitní síť Viasat. Co konkrétně způsobil?

Útok na Viasat byl součástí širší kampaně kybernetických útoků na kritickou infrastrukturu Ukrajiny. Útočníkům se koordinovaným způsobem povedlo dostat do interní sítě základnových stanic a zajistit implementaci škodlivého kódu, který znepřístupnil desítky tisíc uživatelských modulů.

Čtěte také

Čínská špionáž v kyberprostoru je konzistentní problém. Česko může být cílem kvůli členství v Evropské unii, říká expert na kyberbezpečnost

Důsledkem byla samozřejmě nefunkčnost, a to hlavně nefunkčnost komunikačních kanálů ukrajinské armády, která potom byla méně akceschopná a snížila se tím její schopnost bránit se.

Do důsledků můžeme započítat také dopad na soukromý sektor. To znamená, že datové služby byly odepřeny i soukromým uživatelům, jednotlivcům nebo soukromým službám, ale také západním firmám. Příkladem mohou být například komunikační schopnosti větrných elektráren v Severním moři.

Chaos v dopravě

Německo a Spojené království začátkem tohoto roku varovaly, že ruské a čínské vesmírné satelity pravidelně špehují jejich zařízení ve vesmíru. Jaké můžou být jejich cíle? Co se mohou dozvědět z komunikace mezi satelitem a jeho základovou stanicí, popřípadě mezi zadavatelem požadavku a provozovatelem této služby?

Hlavním cílem při napadání satelitů anebo satelitních služeb je jejich znepřístupnění – nejčastěji je to jamming (rušení signálu, pozn. red.) a spoofing (falšování kontaktních údajů s cílem vypadat důvěryodněji, pozn. red.). Cílí se hodně na služby, které se týkají satelitní navigace, což jsou věci, na kterých je západní a obecně lidská společnost extrémně závislá.

Čtěte také

iROZHLAS

Ranní výpadek Starlinku postihl tisíce lidí. ‚Spadl na celé frontě,‘ uvedla ukrajinská armáda

Druhou věcí jsou potenciální odposlechy a pokusy o hacknutí satelitů tím, že děláte analýzu rádiových řídicích kanálů a pokoušíte se hledat známé, nebo neznámé zranitelnosti v jejich komunikačních protokolech, abyste dokázal například unést satelit.

Případně ho můžete poškodit a tím zase znepřístupnit některé služby národním státům či soukromým organizacím. Mohou to být služby typu pozorování zemského povrchu, takže nebudete třeba schopen jej fotografovat, anebo se to může týkat komunikační schopnosti, podobně jako u Viasatu.

Může to způsobit chaos v dopravě nebo v energetických systémech?

Přesně tak. Jednou z nejlepších aplikací pro satelitní služby jsou navigace. A v případě spoofingu nebo jammingu se negativní efekty potom extrémně projevují v civilní nebo v námořní dopravě.

Nakolik je využití dat ze satelitu opravdu zranitelné vůči vnějším hrozbám?

Vidíme dva naprosto rozdílné světy. První jsou vládní organizace, obranné složky a další instituce, které obecně mají vysokou úroveň zabezpečení svých satelitů i základnových stanic a komunikačních kanálů.

Čtěte také

Je jednoduché lidi vesmírem nadchnout, tvrdí Jan Spratek z pražského planetária a vyvrací nejčastější mýty, kterým věříme

Samotným druhým světem jsou soukromé organizace. V dnešní době se ocitáme v éře new space, což znamená, že vznikají stále levnější, komplexnější a schopnější satelity za stále méně peněz, takže se více soukromých aktérů pouští do vesmíru a má vlastní vesmírný program.

Problém je v tom, že soukromé firmy jsou laxnější v přístupu ke kybernetické bezpečnosti. Jejich služby už ale také podporují kritické funkce státu, takže v tomto případě se tyto dva světy míjí.

Bezpečný přenos

Do jaké míry může posílit bezpečnost budovaná pozemní stanice v Grónsku?

Základová stanice v Grónsku je samozřejmě krok správným směrem. Je to krok k vyšší suverenitě Evropské unie a k větší schopnosti chránit komunikaci. Jde o působivý demonstrátor, při kterém bude stanice schopna přenášet data ve vysoké rychlosti bezpečně mezi základnou a satelitem.

Čtěte také

iROZHLAS

Rakouská armáda chystá vlastní satelity. Důvodem je snaha o větší nezávislost a bezpečnost

Samozřejmě to má také svoje nevýhody, protože samotné zabezpečení přenosu mezi základovou stanicí a satelitem neřeší potenciální zranitelnost samotné stanice nebo potenciální úniky dat mezi základnou a koncovými uživateli.

Může to pomoc v případě, kdy by se třeba přerušilo spojení se stanicí na Špicberkách, kudy prochází většina komunikace s vesmírnými daty? Údajně to prochází jediným podmořským kabelem, který by mohl být snadno poškozený.

Ano, určitě je to cesta správným směrem. Neeliminujeme tím všechny zranitelnosti, ale posílíme celý komunikační systém a budeme robustnější proti potenciálním útokům různými způsoby, ať už ze strany státních aktérů, nebo ze strany soukromých útočníků.