Íránští obchodníci protestují proti inflaci. „Tvrdá odpověď může stvořit spirálu násilí,“ míní Kraus
V ulicích íránských měst se konají velké demonstrace kvůli hospodářské krizi, hyperinflaci a zhoršujícím se životním podmínkám. „V Íránu je všechno extrémně drahé. To intenzivně poškozuje lokální ekonomiku a zejména menší obchodníky,“ vysvětluje politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně. Protesty obchodníků začaly v neděli v Teheránu a v pondělí se rozšířily i do dalších velkých íránských měst.
Aktuální protesty jsou nejsilnější od roku 2022, kdy se lidé bouřili kvůli smrti Mahsy Amíniové. Souhlasíte s tím, co říkají zahraniční média o příčinách, které současné protesty v Íránu pohání? Že za nimi stojí hospodářská krize, hyperinflace a další prolémy.
Rozhodně ano. Nejvíce je to spojeno s propadem hodnoty íránské měny rijálu. Ten byl uspíšen událostmi regionálního charakteru, to znamená íránskou válkou s Izraelem a celou řadu dalších problémů.
Čtěte také
A byl to také spouštěč, co vyhnal bazarníky a obchodníky demonstrovat do ulic. Je pro ně extrémně těžké nakupovat jakékoliv zboží ze zahraničí, když jejich měna nemá svou hodnotu. Pro zákazníky je zase extrémně drahé cokoliv pořídit, a to včetně obyčejných věcí i spotřebních záležitostí, jako jsou léčiva nebo drogistické zboží.
Všechno je extrémně drahé a opravdu to intenzivně poškozuje lokální ekonomiku a zejména menší obchodníky.
Kuře je téměř dvacetkrát dražší než před deseti lety, cena oleje na vaření je čtyřicetkrát vyšší. Všechno se projevuje na každodenním životě, na základních potravinách. V reportáži BBC někdo říkal, že už si ani nemůže kupovat ovoce, maso ani tolik rýže.
Neustále se zmenšující střední třída má skutečně problémy s nákupem třeba masa. Že by nyní měli každý den oběd s masem, už není tak běžné, jak bývalo. Nejde samozřejmě jenom o zahraniční zboží, byť je extrémně drahé, ale jde i o domácí produkci.
Když už jsme u lidských příběhů, mám jednoho kolegu, který má autistického synka. Jeho synek vylil vodu na televizi a znamenalo to v podstatě rodinnou tragédii, protože celý rodinný rozpočet na rok musel padnout na nákup nové televize, protože celý produkt je dovážený ze zahraničí, a to znamená extrémní drahotu.
Korupce a špatné hospodaření
Hodně se uvádí, že v aktuální ekonomické situaci hrají velkou roli západní sankce. BBC ale píše, že další faktory jsou i špatné ekonomické hospodaření, korupce nebo tlak na to, aby ženy zůstávaly v domácnosti. Jak to dopadá na ekonomiku?
Íránský politický a ekonomický systém je hodně postavený na nejrůznějších korupčních nebo nepolitických vazbách. To znamená, že ne všichni, kteří by měli být u vesla, tam opravdu jsou. A naopak dost často jsou v klíčových národních hospodářských podnicích lidé, kteří jsou tam jmenováni za loajalitu nebo za zásluhy, ne kvůli tomu, že jsou schopnými manažery či řediteli.
To se dlouhodobě negativně projevuje na hospodářství. Korupce, nepotistické vazby jsou všudypřítomné v celé té zemi a výrazně limitují hospodářskou výkonnost.
Čtěte také
Velkou roli hraje i to, že mnoho Íránců, zejména těch schopných, odchází do zahraničí. Protože v takto nevýkonné zemi, případně v zemi, která je problematická z hlediska omezování lidských práv a svobod, nechtějí žít. Írán zažívá v posledních 20 letech extrémní odliv mozků, což lokálnímu hospodářství také nepřináší benefity.
Ženská otázka je určitě nasnadě. Nevím, jestli to nazvat vysloveně tlakem na to, aby ženy nepracovaly. Je zažitý model, že muž je živitelem rodiny a žena zůstává v domácnosti. Víme o některých specializovaných profesích, jako jsou třeba lékařky, kde se ženy v pracovním procesu hledají opravdu špatně.
Ale není to dáno vysloveně systémovým nebo patriarchálním útlakem, řada žen si to volí sama, protože mají takto zažitý obraz rodiny. Ale znamená to, že 40 procent populace není ekonomicky výkonných.
Spirála násilí
Jak hodnotíte rozsah a dynamiku protestů? Může se stát, že za současné chvíle vedly i k pádu režimu?
Kdybychom se spolu bavili dva dny zpátky, tak bych řekl, že ne, protože protesty byly ještě hodně omezené na skupinu malých obchodníků. Nyní se z nich stává stále širší záležitost, ale ne ještě celospolečenského charakteru.
Protesty jsou pořád hodně omezené na menší města kolem 100 tisíc obyvatel, velká města jsou chladnější a na to, aby došlo k zásadním systémovým změnám, by protesty musely čítat miliony lidí v ulicích. To se zatím neděje.
Čtěte také
Nicméně potenciál tady je, protože velká část populace je nespokojená. A je třeba to vztáhnout i ke kontextu celoregionálního dění. Poslední dva týdny se čile spekuluje, jestli nedojde k dalšímu kolu války mezi Izraelem a Íránem, respektive jestli Izrael opět nenapadne Írán třeba s americkou pomocí. Schůzka Benjamina Netanjahua s Donaldem Trumpem tomu trošku nasvědčuje, což může celou situaci vyhrotit neznámým způsobem.
Izraelská tajná služba Mosad na síti X vyzvala demonstranty k zesílení protestů a ujistila je, že je přítomna na místě. Co podle vás Mosad tímto vzkazem sleduje a jaká může být reakce?
Je to jednak snaha o rozdělení íránské společnosti, čímž pochopitelně může dojít k eskalaci celé situace. Ale zároveň to může být také signál íránskému režimu, který ve své bezpečnostní paranoie může přitvrdit vůči demonstrantům právě s myšlenkou, že demonstrace jsou organizovány nepřítelem ze zahraničí, což i zčásti může být pravda.
Přitvrzení režimní reakce, použití síly a násobení počtu zraněných nebo mrtvých demonstrantů může vytvořit spirálu násilí, která nakonec povede k mnohem větším následkům, než se zatím zdá, že by to mohlo mít.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
