Venezuela neměla mnoho možností, jak se akci Spojených států bránit, popisuje analytik Bříza

Venezuela je federativní republika na severním pobřeží Jižní Ameriky při pobřeží Karibského moře. Má obrovské zásoby ropy. Donald Trump a další představitelé Spojených států si pochvalují, jak byla ta operace v Caracasu přesná, utajená a rychlá. Podcenila podle vašeho názoru Venezuela něco?

Na to je strašně těžké odpovědět. Dalo by se přitakat. Protože ve chvíli, kdy se proti vám koncentruje armáda Spojených států, nejsilnější, nejlepší a nejlépe vybavená armáda světa v čele se speciálními silami, které jsou na podobné operace cvičeni, tak stát typu Venezuela – který má 28 milionů obyvatel a kvůli posledním dvěma vládám diktátorů Huga Cháveze a Nicoláse Madura je mimořádně chudý – nemá moc možností, jak se efektivně bránit.

Čtěte také

iROZHLAS

Americký vpád do Venezuely spustil vlnu dezinformací. Na internetu kolují falešná videa i fotky

Jediným faktickým prostředkem mohou být tajné zpravodajské služby, a to jenom v tom smyslu, že by umožnily tamější vládě, elitě, juntě, někam prchnout. Jiné obranné prostředky venezuelská armáda prakticky nemá, protože sestává ze zastaralých zbraní sovětského, respektive ruského typu a opravdu by nebyla schopna klást větší odpor proti takto dobře připravené armádě.

Prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu zajaly speciální americké jednotky Delta Force. Co to je za útvar?

To je zajímavé téma. Delta Force jsou, jak jste řekl, speciální jednotky armády Spojených států amerických. Mají zajímavou historii.

Čtěte také

iROZHLAS

Trump chtěl vyslat silný signál, že Amerika bude v éře geopolitické rivality jednat tvrdě, míní amerikanista

Byly založeny v roce 1977 původně jako protiteroristická jednotka a po vzoru speciálních britských jednotek SAS, které známe z druhé světové války. Delta Force měly osvobozovat rukojmí. V roce 1980 šly do akce, kdy měly osvobodit americké rukojmí v Iráku. Ta akce se nepovedla, nicméně oni se z toho neuvěřitelně poučili a následujícími operacemi si získali ostruhy.

V roce 1989 Delta Force mistrně provedly zásah proti panamskému diktátorovi Manueli Noriegovi. Takže měly předobraz aktuálního zásahu proti Venezuele a jeho vedení.

Nicméně je pravda, že ne vždy se operace podařily. Vzpomeňte na rok 1993 a operaci v Mogadišu, kterou zachycuje známý film Black Hawk Down, Černý jestřáb sestřelen, která se nevydařila.

Stručně a krátce, jsou to jedny z nejlepších, ne-li nejlepší speciální síly vojenského charakteru na světě.

Koho to překvapilo

Překvapil nejenom Venezuelu Donald Trump, když vydal rozkaz k téhle akci? Vychází z toho posílen doma i ve světě?

Otázka je, jestli překvapil Venezuelu. Protože ten svaz letadlové lodě, ostatně největší letadlové lodě USS Gerald Ford, byl připraven k akci už přes měsíc. Podobné demonstrace síly jsou provázeny určitou formou spektakulární moci ve smyslu, že akce nemusí být učiněna. Nicméně v tomto případě byla pravděpodobnost, že akci dojde, relativně vysoká.

Čtěte také

Bříza: Loď USS Gerald R. Ford představuje absolutní projekci síly. Co je cílem operace Jižní kopí?

Prezident Trump tento útok zvažoval již během svého prvního mandátu. Nakonec ho neučinil, ale je vidět, že na to nezapomněl a akci provedl.

Nemyslím si, že by ta akce překvapila Venezuelu, jako spíš zbytek světa. Zbytek světa s tím úplně nepočítal. Protože ať je to, jak to je, tak prezident Trump v minulosti neproslul s tím, že by vydal rozkazy k velkým operacím vojenského charakteru. Šel spíše cestou chirurgicky přesných řezů typu letošní operace Midnight Hammer a útoku na iránský jaderný program.

O oprávněnosti této akce se vedou diskuze, protože ji neposvětily ani Kongres Spojených států, ani Severoatlantická aliance, ani Rada bezpečnosti OSN. Znovu se odkazuje na takzvanou Monroevou doktrínu z roku 1823. Je to pořád v jistém slova smyslu základ pro přístup Spojených států k Latinské Americe?

Nemyslím si, že to je dnes tak zásadní kostra. Nicméně je pravda, že v hlavách amerických politiků napříč politickým spektrem pořád samozřejmě je. Sféry vlivu jsou tématem, které vždy dominovalo mezinárodní politice, velmocím a následně i supervelmocím.

Čtěte také

Generálové, politici, věřící katolíci. Příběhy diktátorů, kteří změnili své země

Domnívám se, že od roku 2014 je situace jiná. To byl rok de facto invaze Ruské federace vůči Ukrajině, při které Rusko získalo Krym. Od té doby se bohužel některé mezinárodní bezpečnostní otázky rozhodují silou. A silové řešení dominuje mezinárodní politice. To znamená, že toto je pokračování roku 2014 a některé státy se tomu přizpůsobily.

Je pravda, že administrativa prezidenta Trumpa – i když zatím to bylo retorické, ale vidíme, že dochází i k faktickým ukázkám – chce bránit vlastní sfére vlivu Spojených států.