Do 20 let zmizí čtyři země. Tichomořské ostrovy naplno pociťují dopady klimatických změn

27. červen 2022

Jednou z oblastí, na kterou už dnes těžce dopadá klimatická změna, jsou tichomořské ostrovy. Jedná se o malé země, které samy produkují naprosto minimální množství skleníkových plynů, přesto jsou to právě obyvatelé Mikronésie, Melanésie a Polynésie, kteří se musejí přizpůsobovat s nemalými obětmi rychle se měnícím přírodním podmínkám. Co to obnáší a pro které země budou dopady změny klimatu nejspíš brzy fatální?

Malé ostrovní státy v Pacifiku v poslední době zvedají svůj hlas a bijí na poplach – následky stále stoupajících světových emisí skleníkových plynů totiž silně pociťují v každodenním životě.

Klimatická změna těmto zemím a závislým územím už v současnosti přináší celou řadu vážných hrozeb, mimo jiné stoupající hladinu oceánu, silnější tropické cyklóny nebo teplejší vzduch i moře, což může ohrožovat jejich potravinovou bezpečnost.

Nejen jejich politici ale i další zástupci se na to snažili důrazně upozorňovat třeba na podzimním klimatickém summitu OSN COP26 v Glasgow, kde bojovali za ambicióznější klimatické cíle – především v duchu Pařížské dohody z roku 2015, podle které svět nemá dopustit oteplení o více než 1,5 stupně Celsia oproti před-industriálnímu období.

Projevy změny klimatu ohrožující Tichomořské ostrovy:

  • Stoupající hladina oceánu 
    způsobená táním ledovců a rostoucí teplotou oceánu
    nejvíce stoupá v západním Pacifiku
    problém pro pobřeží ostrovů
    nízko položené atolové ostrovy už mizí celé a budou mizet další 

  • Tropické cyklóny
    zesilují kvůli teplejšímu oceánu
    zasahují především západní Tichomoří, ale přibývá jich i v centrálním a východním Pacifiku

  • Rostoucí teplota vzduchu i oceánu
    ohrožuje úrodu a podmořský život včetně korálových útesů
    mohla by způsobit problémy s potravinovou bezpečností

    Trendy budou pokračovat, protože i případné razantní snížení světových emisí skleníkových plynů by se na klimatu projevilo nejdříve za desítky let.

Projev ve vodě

Pravděpodobně největší publicitu z tichomořských lídrů sklidil tuvalský ministr zahraničí Simon Kofe se svým videoproslovem. Pronesl ho totiž po kolena ve vodě z místa, které bývalo na souši a upozornil tak na problém, že si ze dříve obyvatelné země oceán rychle ukrajuje.

Na klimatickou změnu jakožto primární problém Tichomoří ale lídři z tohoto regionu upozorňovali i v posledních měsících. Například nezávislý spolek Pacific Elders‘ Voice (Hlas tichomořských stařešinů). 

Čtěte také

Je to sdružení bývalých lídrů a politiků z Fidži, Kiribati, Maršálových ostrovů, Palau, Tuvalu nebo Papuy-Nové Guiney, kterou zastupuje respektovaná diplomatka, právnička a atletka, držitelka Řádu britského impéria, Meg Taylorová, která taky byla generální tajemnicí Fóra tichomořských ostrovů.

„Stařešinové“ prohlásili, že primárním problémem Pacifiku je klimatická změna a zkritizovali vojenské soupeření v regionu mezi Spojenými státy a Čínou. Mocnosti by se podle nich měly spíše soustředit na snížení svých emisí skleníkových plynů než na vyvíjení strategií a politik pro Tichomoří, a to bez konzultace s tamními ostrovními státy.

Jak klimatická změna na obyvatele Tichomoří dopadá, vysvětluje geograf z australské University of Sunshine Coast Patrick Nunn.

Lidé se musejí odstěhovat 

Připomíná, že většina obyvatel Pacifiku žije na pobřeží – a platí to jak pro domorodé komunity, tak pro většinu větších měst. Některá města půjde v průběhu století chránit z většiny zdmi, pro jiná nepůjde udělat nic a lidi se z nich budou muset vystěhovat, stejně tak jako ze stovek až tisíců pobřežních komunit.

„Protože žijí u moře, jsou vystaveni klimatické změně. Jednou z aktuálních výzev tak je přesvědčit lidi v těchto pobřežních komunitách, že je potřeba, aby se začali stěhovat do trochu vyšších poloh – zatímco místa, která oni a jejich předci obývali asi stovky let, zatopí voda,“ říká Nunn.

Čtěte také

Ještě dramatičtější je situace pro nízko položené atolové ostrovy, které mají často nejvyšší bod jen několik metrů nad mořem. Z takových ostrovů jsou přitom složené i celé země – jako Kiribati, Tuvalu, Marshallovy ostrovy a Tokelau.

Britsko-australský profesor odhaduje, že se tyto země, které mají dohromady necelých 200 tisíc obyvatel, stanou v průběhu příštích 20 let neobyvatelnými.

„Ne proto, že budou pod vodou, ale voda bude tak vysoko, že tam nebude žádná sladká voda, se kterou by šlo pěstovat plodiny, pro kterou by mělo smysl hloubit studny. Souše  bude daleko méně než dnes. Takže lidé je budou muset opustit dlouho předtím, než je oceán úplně pohltí,” upozorňuje Patrick Nunn.

Celý díl pořadu Za obzorem o tichomořských ostrovech a jejich boji se změnou klimatu si poslechněte v audiozánamu, na portále MujRozhlas nebo v dalších podcastových aplikacích.

Spustit audio

Související