Erupce sopky na Kanárských ostrovech: Příroda se vzpamatovává přímo před očima

24. září 2022
Natura

Zemědělci po loňské erupci stále sčítají škody a bojují s nánosy vulkanického popela, endemické borovice kanárské, a to i ty rostoucí blízko epicentra katastrofy, už pomalu obrážejí novými pupeny. 

Ekofarmář Fran Garlaz začal s organickým a biozemědělstvím na La Palmě před třinácti lety. Na své plantáži pěstoval banány, avokádo, cukrovou třtinu nebo papáju.

Čtěte také

„Teď ale pracujeme spíš jen na tom, co z plantáže zbylo. Na zemi kolem můžete vidět sopečný prach. Připomíná spíš tmavý, černý písek než popel,“ říká, když procházíme jeho zničenou plantáží.

Vrstva popela je na plantáži i několik měsíců po erupci a z černé půdy trčí nahnědlé kmeny usychajících plodin.

„Popravdě, trocha popela je v zemědělství dobrá, protože se vstřebá do půdy. Obsahuje minerály, takže po troškách je to pro půdu dobré. Problém je, když popel zasype rostliny a ty pak nemohou růst. Když popel zanese stonky rostlin, promění se v něco jako beton a s tím si už rostliny neporadí,“ popisuje. 

„Obrovský problém je samozřejmě láva. Ta když se dostane na plantáž, tak ji celou zničí. A může se tu i stát, že vám na místě plantáže vyroste šedesátimetrová sopka. Navíc, lávové proudy ničí třeba vodovody vedoucí na plantáže. My jsme tady bez vody v podstatě od začátku erupce v září 2021. To, co kolem vidíte, je prostě zničená plantáž. Strašná situace.“

Plantáž Frana Garlaze lávový proud minul, ale i tak je jeho hospodářství v podstatě „na odpis“. I když se mu podaří obnovit zavlažování, nejbližší úroda je podle něj vzdálená několik let.

Příroda je na sopky zvyklá

Pár kilometrů nad plantáží přímo u jednoho z kuželů sopky Cumbre Vieja trčí z popela zbytky borového lesa, který před erupcí pokrýval značnou část vulkanického masivu. Bezpočet stromů zavalila láva, další trpí pod nánosy popela. Endemická borovice kanárská je ale na vulkanickou činnost evolučně vybavená. 

Čtěte také

„Borovicové lesy jsou velmi specifické, co se týče lesních požárů a také sopečných erupcí. Ostatně, tady spolu tyto jevy souvisejí. Borovice kanárská, která v lesích na La Palmě představuje dominantní strom, je přirozeně odolná vůči lesním požárům a zřejmě jde o adaptaci na život na vulkanickém souostroví,“ říká environmentální pedagog a vědecký novinář Daniel Martin z Kanárské nadace Světové biosférické rezervace La Palma. 

„Když se projdete lesem nedaleko erupce, uvidíte, že většina stromů se barví do žluta. Tomuto procesu se říká chloróza a je způsobená erupcí. Ale i ty borovice, které jsou velmi blízko kráteru, tedy velmi blízko místu erupce, se začínají znovu zelenat a znovu růst.“

Čtěte také

Šance, že erupcí zasažený ekosystém projde rychlou obnovou, je podle Martina vysoká. Borovice kanárské mají tlustou kůru, která strom chrání před požárem. I když borovici pohltí plameny, kmen s určitou pravděpodobností může katastrofu přečkat a poté znovu obrůst. Stejně tak se pravděpodobně první rostliny podle Martina uchytí i na lávových polích. Hrozí ale, že místo domácích rostlin novou půdu obsadí invazní rostliny. 

„Jeden z největších ekologických problémů na ostrově představuje dochan setý, pennisetum cetaseum. Je to travina typická pro louky, pochází z Afriky a sem byla introdukována na počátku 70. let. A jednou z největších otázek teď je: Bude tato invazní tráva první rostlinou, které se podaří obsadit lávová pole? Nebo se to podaří domácím rostlinám? Musíme to bedlivě sledovat, protože oblast poslední erupce přímo sousedí s místem výskytu této rostliny.“

Tisíce lidských osudů

Ačkoliv erupce zřejmě přímo nezpůsobila žádné ztráty na životech (bylo zaznamenáno jen jedno úmrtí související s odklízením popela), Martinova kolegyně Carolina De León upozorňuje, že dopady životy místních jsou i tak nepředstavitelné.

Tisíce lidí přišly o domovy, zaměstnání nebo podnikání a řada z nich se zřejmě už nikdy nevrátí do svých domovů. Sopečná činnost tak místním zničila životy, i když nijak neohrozila jejich zdraví. 

Čtěte také

„Nejde jen o zasaženou půdu a pozemky, jde i o vztah lidí k těmto místům. Můžeme lidem postavit domy jinde, ale oni měli ke svým domovům určitý vztah, vzpomínky a je těžké vše vrátit do stejného stavu, jako to bylo dřív,“ říká. Problém je také nový vulkanický turismus, kdy možnost spatřit následky erupce láká bezpočet návštěvníků z celého světa. Ti se ale na místech zasažených výbuchem sopky chovají často neuctivě. 

„Místní bojují s následky katastrofy, je to pro ně hodně bolavé a turisté si je při tom fotí. Byl to pro nás ze začátku šok. Ale na druhou stranu, turismus je pro nás klíčový, takže jsme jako biosférická rezervace například vydali brožuru, ve které turistům radíme, jak se dostat k vulkánu a zároveň se k místním chovat s respektem,“ dodává De León.

Erupce je navíc podle ní i příležitost udělat spoustu věcí znovu a lépe, například vybudovat udržitelnější infrastrukturu. Bude to ale vyžadovat ještě spoustu úsilí a peněz.

Do oblasti zpustošené lávou vás vezme reportáž Ondřeje Nováka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.