Amazonie je ztracena, říká přírodovědec. Podaří se zachránit alespoň oceány?

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru těžaři v lednu a únoru vykáceli více než 600 kilometrů amazonského deštného pralesa, což je asi třikrát více než za stejné období loni. Ničeni Amazonie výrazně zrychlilo po nástupu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který prosazuje intenzivnější hospodářské využívání pralesa.

Čtěte také

Brazílie zažívá nejhorší sucho za posledních několik desetiletí. Vzápětí zrychlilo kácení deštných pralesů i zdražování kávy

Na devastaci Amazonie se podílí zejména zemědělství. Pralesní půda je poměrně chudá na živiny, proto ani výnosy farem nejsou příliš velké a kvůli nízkému využívání moderních technologií lidnaté jihoamerické státy spíše spoléhají na extenzivní využívání půdy.

Navíc deštné pralesy ukrývají i řadu nerostných zdrojů a velké zisky plynou i z prodeje tropického dřeva. Velkým problémem je také nelegální odlesňování.

Ekologie pralesa je velmi komplikovaná. Jakmile do toho začne vstupovat člověk, tak se systém začne narušovat a postupně se zbortí.
Jan Dungel

Přitom deštné pralesy představují zásobárnu světové biodiverzity, protože pod hustými korunami stromů tam najdeme přírodně nejrozmanitější ekosystémy na světě. Nemalou roli hrají i v boji s klimatickými změnami, protože pralesy zadržují velké množství uhlíku. Amazonie ale kvůli kácení už začíná více uhlíku uvolňovat než zachytávat.

Čtěte také

Víc než amazonský prales. Africké lesy překvapují množstvím uhlíku, který zadržují. Jenže je kácíme

„Ekologie pralesa je velmi komplikovaná, je to komplikovaný systém, velmi delikátní. A jakmile do toho začne vstupovat lidský element, tak se systém začne narušovat a postupně se zbortí,“ vysvětluje přírodovědec a malíř Jan Dungel, který právě o ničení Amazonie připravuje dokument.

„Devastace je mnohem horší, než se udává, protože se počítá především ze satelitních fotografií. A jsem přesvědčen, že naše děti už nezažijí to, co jsem za uplynulých třicet let zažil já,“ dodává Dungel s tím, že původní amazonský prales je kvůli pokračující těžbě nejspíš bohužel ztracen.

Podaří se ochránit alespoň moře?

Ohrožené jsou kromě amazonského pralesa i světové oceány. Mořská voda v sobě přitom váže obrovské množství tepla a funguje jako jakýsi klimatický setrvačník. Na oceánech navíc závisí výživa miliard lidí a v neposlední řadě jde o rezervoáry biodiverzity, přičemž většinu plochy mořského dna zatím lidstvo ani nestihlo prozkoumat, takže se zde může skrývat řada doposud neznámých druhů rostlin a živočichů.

Organizace spojených národů v březnu projednávala Globální dohodu o oceánech, která má zajistit ochranu 30 procent plochy volných moří. Jednání ale nakonec dopadla neúspěšně.

Ne všechno bylo negativní během jednání, ale výsledek se nedostavil.
Jan Freidinger

„Ne všechno bylo negativní během jednání, ale výsledek se nedostavil. Bohužel se zdá, že z velké části to bylo kvůli pomalým procesům. Naděje stále je. Toto bylo čtvrté kolo jednání o oceánské úmluvě, tedy o pravidlech aktivit na volných mořích. Teď se všichni upínají k pátému kolu jednání, které by mělo být v srpnu, ještě to ale není potvrzeno. Řada států, které se shromáždily v alianci států, které jsou více ambiciózní, si daly závazek, že chtějí, aby ta pravidla byla přijata do konce letošního roku,“ říká Jan Freidinger z Greenpeace.

Čtěte také

„Korály jsou tak krásné, protože jsou mrtvé.“ Stojíme před katastrofou, varuje filmař Lichtag

Dohoda se týká využívání volných moří, tedy oblastí za hranicemi výsostných vod států a měla by zamezit třeba nadměrnému rybolovu nebo poškozování oceánských ekosystémů.

Podle Freidingera tato dohoda představovala velkou příležitost pro Českou republiku, která se v rámci nadcházejícího předsednictví EU mohla zasadit o prosazení smlouvy. Nakonec ale Česko mořskou agendu zřejmě přenechá Švédsku, které předsednictví po České republice převezme.

Více uslyšíte v Natuře Ondřeje Nováka.