Co když nebudou ančovičky? Teplé moře jim nesvědčí. Když zmizí, ohrozí to ekosystém i naše peněženky

14. leden 2022

Vloni byla voda v oceánech opět nejteplejší v historii. Jak připomíná britský deník Guardian, teplotní rekord padl už po šesté v řadě. Výzkum vědců z univerzity v německém Kielu, který u pobřeží Peru zkoumal rybí fosílie z ještě teplejší doby meziledové, ukázal, že v teplé vodě s nižším množstvím kyslíku tehdy převažovaly velmi malé ryby. To vyvolává obavy, že by současná změna klimatu a oteplování vody mohly katastrofu zopakovat a mít dopad i na ančovičky.

Země před 116 až 130 tisíci lety zažívala teplejší klima, než máme dnes. Vědci teď z mořských sedimentů zjistili, že voda v oceánu byla ještě asi o dva stupně Celsia teplejší nad současnou teplotou a obsahovala také méně kyslíku.

Výzkumníci vrtali sedimenty a prohlédli na sto tisíc kostí, které následně určili, což je v dnešní době nanotechnologií a počítačů nevídané. 

Varování z minulosti

Jak zmiňuje časopis Science, v sedimentu, který vznikl v minulém století, převažovaly kosti ančoviček. Ale v dávné a teplejší době meziledové tvořily víc než polovinu ryb jiné, menší druhy, které byly o polovinu menší než ančovičky a které se dokázaly lépe přizpůsobit podmínkám ve vodě s nízkým obsahem kyslíku.

Čtěte také

Malé ryby mají totiž výhodu v tom, že jejich žábry jsou ve vztahu k velikosti těla větší než u mohutnějších druhů ryb.

„Vědci hledali zbytky těch ryb. Na základě materiálu, co v sedimentu byl, tak byli schopní z izotopů odhadovat právě podmínky, jaké ve vodě panovaly,“ vysvětluje biolog a hydrobiolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na základě izotopů se dá odhadnout teplota vody, v jaké ty řasy rostly. Minimálně opravdu víme, jaké oceánografické podmínky a jaké složení společenstva ryb v té oblasti bylo. A ta interpretace pro současnost rozhodně je výrazným varováním.

Predátoři v moři i mezi námi

Ančovička neboli sardel peruánská se v obřím množství loví právě v Tichém oceánu u pobřeží Peru. Je jedním z takzvaných klíčových druhů, které mají v ekosystému zásadní roli a jejich vymření může ekosystém rozvrátit.

Je to opravdu dominantní ryba tohoto ekosystému, která žere plankton a tvoří článek mezi hodně malými věcmi ve vodě a těmi velkými.
Adam Petrusek

Právě na ančovičky se váže velký počet dalších organismů, které se jimi živí. Ať už jsou to delfíni, tuňáci nebo třeba lachtani. 

„Je to opravdu dominantní ryba tohoto ekosystému, která žere plankton a tvoří článek mezi hodně malými věcmi ve vodě a pak těmi velkými. Jejími redátory mohou být velcí mořští predátoři nebo třeba mořští ptáci. Ale stejně tak jsme predátoři my, respektive lokální rybáři, doplňuje Petrusek.

Čtěte také

Typickým osudem ančoviček je rozemletí na rybí moučku, kterou se pak krmí například lososi na farmách. Rybí moučka je často taky součástí nejrůznějších krmiv i v běžném zemědělství, protože je levná.

Maso z ančoviček navíc obsahuje proteiny a velmi prospěšné mastné kyseliny.

V případě, že by došlo ke kolapsu jejich rybolovu, nemělo by to dopad jenom na lokální rybáře. „Ale skutečně se to projeví v průmyslu leckde. A nebude například k dispozici, případně podstatně zdraží krmivo pro zvířata, kterého je rybí moučka součástí,“ varuje Petrusek.

Jezte ančovičky přímo

Ve srovnání s ančovičkami by menší a méně výživné druhy ryb, které se dokáží přizpůsobit teplejší vodě s menším obsahem kyslíku, způsobily problémy především rybářskému průmyslu, protože jejich malá velikost komplikuje lov.

Čtěte také

Tyto malinké ryby totiž netvoří hustá hejna, jak je tomu u ančoviček, a rybářské lodě by musely podnikat delší plavby a spalovat tak víc paliva. Úbytek ančoviček by taky zvýšil cenu rybí moučky, což by taky znamenalo dražší a méně výživné lososy nebo krevety.

Jednou z možností, jak živočišnému druhu pomoci, by bylo samotné ančovičky více konzumovat přímo než v mase krmených a chovaných ryb, navrhují samotní vědci a výzkumníci sedimentů v oceánu z univerzity v Kielu.

Poslechněte si reportáž Martiny Rasch.

V souhrnu Vědy Plus uslyšíte, že česká nanodružice VZLUSAT-2 se vydala na oběžnou dráhu kolem Země. K čemu se dá využít grafen? Vznikl dosud nejkomplexnější strom života, co se z něj dozvíme? A počet odkazů s dětskou pornografií i útoků sexuálních predátorů na děti v loňském roce vzrostl.

autor: Martina Rasch
Spustit audio

Související