Mají ryby v kádích kvalitní život? Čeští vědci začali zkoumat aquaponii

22. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy O aquaponii se často mluví jako o farmaření budoucnosti.

Zatímco podnikatele a investory zaujal moderní trend zvaný aquaponie především s ohledem na ekonomické souvislosti, tuzemští vědci se mu chtějí věnovat šířeji. Otázek, na které chtějí ve svém pětiletém projektu hledat odpovědi, je mnoho. Do roku 2025 mají vzniknout také metodické pokyny pro zájemce, kteří by se tomu chtěli věnovat.

O aquaponii se často mluví jako o farmaření budoucnosti. Koncept vypadá lákavě – v jedné části farmy žijí v kádích ryby, ve druhé se pěstují rostliny. Vtip má být v tom, že použitá voda z kádí funguje jako hnojivo pro rostliny. Voda se přes kořeny vyčistí a může se vrátit zpět k rybám do kádí.

Podle odborníků z aquaponické farmy v Lážovicích, která na vědeckém projektu spolupracuje, se tak dá spořit značná část vody, údajně až 90 procent.

Petr Velich, ředitel Aquponia v přízemí podniku, u rybích kádí

Praxe však ukazuje, že v celém konceptu je i řada slabých míst. Jedním z nich je podle Miloslava Petrtýla z Katedry zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU) kvalita života ryb.

„Zvyšují se tlaky veřejnosti na to, aby se přestalo s chovem kožešinových zvířat, aby se snižovalo jejich utrpení.“ V období Vánoc se podle něj každoročně řeší prodej kaprů, kteří jsou nabízeni z malých kádí, kam jsou vtěsnáni ve velkých počtech. To vše podle něj vzbuzuje otázky, jak moc to rybě může vadit.

Vědci budou zkoumat stres ryb

Jak dál říká vědec mezi káděmi: „Bude nás zajímat, jakým způsobem, v jaké intenzitě mohou být ryby stresovány. Ať už se to týká kvality vody, krmiva, světelného a hlukového režimu,“ poukazuje expert na konstantní hluk, který je prostorách farmy kvůli stále běžícím čerpadlům a vzduchovacím motorkům.

Petr Velich u rostlin, které žijí z rybího odpadu

Podle vědců ČZU jsou aquaponické systémy relativně dobře zvládnuté v menších a hlavně domácích podmínkách. Větší provozy ale se správným nastavením často bojuji. Také proto, aby jim vědci pomohli, například konkrétními metodickými pokyny, začali na farmě v Lážovicích na Berounsku s měřeními a monitoringem filtrační soustavy.

Přes den totiž dochází k výrazné změně kvality vody, což může být fatální buď pro ryby, nebo rostliny. Právě těmto měřením a popisu se vědci ČZU a Ústavu experimentální botaniky AV ČR chtějí věnovat v prvním roce svého projektu, na který od ministerstva zemědělství získali grant víc než 16,5 milionu korun.

Celý příspěvek najdete v audiozáznamu, ptal se Petr Kološ.

autor: Petr Kološ
Spustit audio

Související