Indie 21. století: Za jízdu na koni lynčování a smrt
Indická ústava zakazuje veškerou diskriminaci na základě kastovního původu už víc než 70 let. Přesto je rozsáhlá diskriminace těch nejnižších kast každodenní indickou realitou. Nabírá nejrůznější podobu: Od horšího přístupu ke vzdělání a k zaměstnání, až po brutální útoky na příslušníky nejníže postavených kast – takzvaných dalitů, nebo nedotýkatelných. Záminky k takovým útokům přitom mohou být zcela malicherné.
Například pěstování mužného kníru v oblastech, kde se příslušníci vyšších kast domnívají, že něco takového dalitům nepřísluší. Ostatně – minulý týden tak byl zavražděn Džíténdra Méghvál.
Podle některých zpráv bylo kromě kníru příčinou útoku také to, že se Džíténdra před dvěma lety na jednoho z útočníků vyzývavě podíval.
Podobně jako v jiných případech, byl i tady důvodem útoku pocit, že si dalité nárokují privilegia, která by měla zůstat vyhrazená příslušníkům vyšších kast.
Specifickým tématem indických médií se v poslední době staly třeba útoky na svatební průvody. Hlavně na západě Indie je zvykem, že ženich jede na koni. Ovšem pokud pochází z dalitské kasty, může se mu to stát osudným, protože z pohledu vyšších kast tím útočí na jejich postavení.
Někdy, jako v tomto případě zachycenémtelevizí NDTV, bezpečnost takového průvodu musí zajišťovat policie - ta ale není všudypřítomná a na mnoha místech možná ani dost motivovaná k tomu, aby dality chránila. Jindy tak podobný průvod narazí na blokádu a příslušníci vyšších kast donutí ženicha sesednout.
Někdy ale veřejné potupení nestačí a všechno skočí házením kamenů, násilnými střety, vypalováním dalitských domů nebo vraždou.
Kníry a ježdění na koni jsou přitom jen dva příklady diskriminace, které dalité čelí. V praxi je to tisíc a jedna drobnost: Příliš hlasitá hudba, nošení turbanů, druh vyzvánění v mobilu - příčinou sporů, útoků i vražd se může stát prakticky cokoli.
Dva zavraždění a tři znásilněné každý den
Příslušníků některé ze stovek dalitských kast je v Indii asi 200 milionů a není možné říct, že by každý z nich každý den čelil útlaku ze strany ostatních kast. Brutálních videí zachycujících kastovní násilí je ale na internetu k dohledání víc než dost. Jasně dokazují, že se nejedná o ojedinělé výstřelky jednotlivců, ale o komplexní problém celé indické společnosti.
Dokazují to konec konců i statistiky: Indie eviduje asi 40 tisíc případů násilí motivovaného kastovním původem každý rok a každý den v průměru dva dalité zemřou násilnou smrtí. Samostatnou kapitolou je pak násilí namířené vůči těm nejslabším z dalitů - dalitským ženám.
Indie zaznamenává podle některých zdrojů v průměru tři, podle jiných ale až deset případů znásilnění dalitských žen každý den.
V míře diskriminace i četnosti útoků jsou velké regionální rozdíly a velké rozdíly jsou také mezi městem a vesnicí. Dality obvykle od ostatních částí populace není možné na první pohled rozeznat.
Čtěte také
Kastovní původ sice může být zakódovaný ve jménu, nebo v tmavším odstínu pleti, ale zdaleka to neplatí absolutně. Anonymní město tak na rozdíl od vesnice přeci jen poskytuje v tomto směru jistou ochranu.
A je také třeba říct, že přes všechny uvedené příklady násilí a diskriminace se oproti minulosti postavení dalitů výrazně zlepšilo.
Od roku 1950 je chrání indická Ústava a díky zákonům, které pro příslušníky dalitských kast vyhrazují místa na školách, ve státní správě, i na úřadech a ve státních podnicích, se za 70 let podařilo mnoho dalitů a jejich komunit pozvednout z bídy a zaostalosti.
Má to ale háček, respektive celou řadu háčků, které brání tomu, aby příklady diskriminace zmizely z každodenní indické reality. Naopak v posledních letech případů mezikastovního násilí spíš mírně přibývá. I ze strany dalitů je stále zřetelnější snaha svou kastovní identitu posilovat.
Proč to tak je? Poslechněte si pořad Za obzorem Ondřeje Himmera.
Související
-
Děti omdlévají hlady ve škole, učitelé nedostávají plat. Hlad a válka v Jemenu trvají už sedm let
Konflikt v Jemenu, který trvá už sedm let, má podle OSN skoro 400 tisíc obětí. Organizace tvrdí že většina z mrtvých jsou děti do pěti let. Konec války je v nedohlednu.
-
Nebezpečná ideologie salafismus se dostává do Bosny a Hercegoviny
Salafismus – konzervativní odnož sunnitského islámu – je oficiální náboženská doktrína Saúdské Arábie.
-
Africký Sahel vysychá. Proces se snaží zvrátit projekt Velké zelené zdi
Země na jižním okraji Sahary se potýkají s celou řadou strukturálních problémů, které vyvolávají migraci milionů lidí – většinou v rámci regionu samotného.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka