Rostlinolékař Psota: Proti škůdcům zeleniny používáme jejich přirozené nepřátele. Chemii se tak můžeme vyhnout

Čtěte také

Do gastronomie jde asi čtvrtina produkce. V hmyzu je ale naše budoucnost, tvrdí farmář ze Spolku chovatelů a zpracovatelů hmyzu

„Biologická ochrana je určitě dražší než chemická, dokonce až o desítky procent, takže ji musíme využívat opravdu efektivně,“ doplňuje rostlinolékař farmy.

„Obecně se dá říct, že ve všech sklenících, kde pěstují zeleninu, se biologická ochrana v určitém rozsahu používá. My jsme unikátní, protože ji využíváme v maximálním možném rozsahu a vyhýbáme se užití chemických postřiků,“ zdůrazňuje rostlinolékař s tím, že jde o unikátní inovativní cestu.

Umělá inteligence 

Farma Bezdínek jde ještě dál, výskyt škůdců monitoruje automaticky, a to s využitím umělé inteligence.

Čtěte také

Nikdo z rodiny a ze zaměstnanců na vidle už ani nesáhne, popisuje dnešní zemědělství farmář Štefl

„Nejčastěji se setkáváme s létajícím hmyzem, konkrétně s molicí, což je drobný, bílý, okřídlený hmyz se dvěma páry křídel. Používáme klasické žluté lepové desky, na které se molice chytají, ale máme tam kamery, které desky snímají a fotky pak posílají na cloud a dál je vyhodnocuje algoritmus, resp. umělá inteligence. A já pak dostávám výsledný počet zachycených škůdců,“ popisuje.

„Je to pro nás zásadní pomoc, protože nám tak při výrobě klesá závislost na lidské práci. Protože to zkoušíme už druhým rokem, troufnu si říct, že metoda je přesnější než lidské oko. Monitoring následně pomáhá s biologickou ochranou, protože rostlinný lékař má mapu skleníku se škůdci, takže nemusí plošně ošetřovat celý skleník, ale jen napadená místa.“

Čtěte také

Dotujme ty farmáře, kteří pečují o veřejný nebo společný zájem, radí zemědělská expertka Černý Pixová

Na farmě ale používají i bakteriofágy, které selektivně působí proti bakteriálním chorobám. Farmu si vybrala Akademie věd ČR jako partnera pro výzkum inovací v zemědělství a společně hledají účinná biologická řešení v boji proti škůdcům.

„Přenést poznatky z laboratoře do praxe je ale velmi náročné. Například – v rámci biologické ochrany rostlin se každý rok objeví stovky potenciálních kandidátů pro využití v praxi. Nakonec se uchytí jen hrstka nápadů,“ dodává Václav Psota. 

Rajčata z farmy odebírá většina potravinových řetězců v Česku, i když jen někteří k nim přidávají informaci, že byla vypěstována bez použití chemických postřiků. Víc si poslechněte v Hovorech s inovátory, ptá se Tatiana Čabáková.